Článek
Česko se v polovině března zastavilo, rodiny se podle pokynů vlády uzavřely ve svých domovech a kromě toho, že se řada lidí dostala do ekonomických problémů, přibylo také psychických potíží a domácího násilí.
Nyní je hotová analýza pracovní skupiny Rady vlády pro duševní zdraví a ta ukázala, že telefonní a chatové konzultace na krizových linkách několikanásobně stouply.
Třeba Linka seniorů Elpida zaznamenala až 3,5krát vyšší počet telefonátů než normálně. Stejně tak enormně vzrostl zájem o konzultaci na Lince pomoci obětem (+40 %), Lince první psychické pomoci (+120 %) nebo Modré lince (+100 %).
„Určitě to byly desetitisíce lidí, kteří volali. Změnilo se přitom i složení klientů. Před koronakrizí volali třeba lidé s potížemi v oblasti duševního zdraví nebo senioři. Během nouzového stavu ale hledaly pomoc i rodiny, které dosud žádný ekonomický nebo sociální problém neměly,“ říká psycholog a autor analýzy Štěpán Vymětal z Ministerstva vnitra, který je zároveň členem Stálého výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu EFPA.
Od strachu k existenčním dopadům
Psycholog říká, že na linky se obraceli i rodiče, kteří potřebovali poradit s domácím vzděláváním svých dětí.
„Ta poptávka byla evidentní a enormní. Zvýraznila se potřeba pomoci u klientů seniorních, osamělých a lidí s chronickým tělesným nebo duševním onemocněním,“ dodává Vymětal.
Pražská linka důvěry řešila například 3 280 volání, Linka bezpečí pak 19 815 hovorů. Většina telefonických kontaktů přitom trvala v průměru 30 minut.
Odhady počtů hovorů v době nouzového stavu
Pražská linka důvěry – 3 280 volání,
Linka první psychické pomoci – 2 534,
Modrá linka – 2 150,
Linka bezpečí – 19 815,
Anténa – 1 000,
Linka seniorů – 4 540,
Linka první psychické pomoci MZ – 2 123.
Nápor na krizové linky přitom nepřišel hned v první fázi nouzového stavu. Pokud už se lidé na operátory obraceli, pak s obavami, úzkostmi anebo s obecnými dotazy. Během března totiž Češi potřebovali především informace ke karanténě a nemoci jako takové. Velký zájem byl o informační linku 1212 Ministerstva vnitra. Ta zaznamenala od 20. března do 31. května 22 tisíc hovorů.
Prodlužování karantény ale vedlo k tomu, že se změnilo téma hovorů. Objevily se výchovné problémy, osobní krize i zhoršování psychického stavu, včetně závislostí nebo sebevražedných úmyslů. S rozvolňovacími opatřeními pak potíže vyvrcholily. A to od ekonomických a existenčních dopadů přes únavu a vyčerpání po konflikty a násilí ve vztazích.
„V prvním měsíci nouzového stavu například Lince bezpečí počet volání nijak zvlášť nenarostl, ale čísla vylétla až při rozvolňování. To lze přisoudit například tomu, že oběti domácího násilí nemohou volat, když jsou s pachatelem zavřené doma,“ vysvětluje Vymětal s tím, že to se změnilo až při uvolnění omezení pohybu osob a s návratem zaměstnanců do práce.
Děti zasáhlo násilí i internet
Linky důvěry přitom nápor volajících musely zvládat za přísných hygienických pravidel, a tedy i v omezeném personálním složení.
Linka bezpečí byla přetížená už před koronavirem, avšak v době nouzového stavu musela omezit počet pracovníků ve směně ze sedmi na pět. Počet hovorů se ale nesnížil. Navíc linka ještě posílila kapacitu u chatu, kde se zvýšil zájem o 40 procent.
„Je pravděpodobné, že děti mohly mít v době nouzového stavu více soukromí a možností právě při použití tohoto způsobu komunikace,“ dodává psycholog Vymětal.
Právě u dětí a dospívajících se výrazně změnily důvody hovorů, a to především kvůli tomu, že nechodili do školy a nesetkávali se se svými vrstevníky. Místo toho mladiství volali ohledně tělesného a psychického týrání (nárůst o 32 %), neshod v rodině a domácího násilí (+31 %) nebo potíží na internetu (+23 %), ať už kvůli obtěžování cizí osobou, sextingu nebo online vztahům.
Ani s nouzovým stavem nápor telefonátů neskončil. Řada problémů, zvlášť těch ekonomických, teprve podle odborníků na domácnosti dopadne, stejně tak třeba potíže se závislostmi.
„Potřeba pomoci narostla, udržela se a zřejmě trvá i po konci nouzového stavu, i když tenhle časový úsek už analýza nepostihuje. Je tak nutné počítat s tím, že poptávka zůstane vysoká. A to třeba i v rámci lokálních ohnisek,“ dodává Vymětal.
Nejzranitelnější skupiny během koronakrize
Senioři, osaměle žijící osoby, osoby žijící v kolektivních zařízeních (ústavy, domovy sociální péče, věznice apod.), děti, sociálně slabí (osoby bez příjmu, rodiny s jedním příjmem, lidé bez domova), osoby bez internetu, lidé s chronickým onemocněním (duševním či tělesným), lidé s disabilitou (sluchové, zrakové, pohybové, mentální znevýhodnění), menšiny a cizinci a občané (uvázlí) v zahraničí.
Hlavní krizové linky spadají pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud mají tyto služby nápor volajících i do budoucna zvládnout, potřebují nutně nejen finanční zabezpečení, ale také jednotnou odbornou podporu a koordinaci těchto služeb.
