Konkurenceschopnost Česka se nezlepšuje. Od roku 2016 naopak klesá

Švýcarská IMD Business School vydává od roku 1989 žebříček, ve kterém hodnotí ekonomiky jednotlivých zemí: kombinuje tvrdá data, jako je zaměstnanost, životní náklady a další oficiální statistiky, s daty z průzkumů mezi vedoucími pracovníky mezinárodního obchodu.

Report pro tento rok vydala IMD společně se Spotřebitelským fórem – spolupracujícím partnerem za Česko. Průzkum se uskutečnil mezi únorem a březnem letošního roku, je tedy pravděpodobné, že dopady pandemie koronaviru se projeví až v dalších letech.

Česká republika si v žebříčku udržela loňské 33. místo. V rámci zemí V4 zůstává nadále nejvíce konkurenceschopnou ekonomikou před Polskem, Maďarskem a Slovenskem.

Zdejší manažeři vidí jako výhodu české ekonomiky kvalifikovanou pracovní sílu a úroveň vzdělanosti. „V letošním ročníku dobře hodnotili také nákladovou efektivitu a dostupnost financování,“ vyjmenovává Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra. „Schopnosti veřejného sektoru a konkurenceschopnost daňového režimu naopak patří mezi nejméně často uváděné klady naší ekonomiky,“ dodává.

Podle Radomíra Jáče, hlavního ekonoma Generali Investments CEE, má Česko tradiční silné stránky, na nichž můžeme stavět a jež bychom neměli prohospodařit. Na mysli má kvalitu pracovní síly, její kvalifikovanost a vzdělání populace. „Zároveň zde máme oblasti, kde každé zlepšení bude oceněno nejen případným posunem v jakémsi žebříčku hodnocení konkurenceschopnosti, ale především by z těchto posunů profitovala i samotná česká ekonomika. Ať již jde o složitost daní, vymahatelnost práva anebo ochotu a schopnost investovat do výzkumu a vývoje,“ vysvětluje.

Za posledních deset let dosáhla Česká republika nejlepšího postavení v žebříčku v roce 2016, kdy skončila na 27. místě. Od té doby se ale každým rokem propadá stále hlouběji: v roce 2017 zaujala 28. místo, o rok později obsadila 29 příčku a loni přišel pokles na zmíněné 33. místo. „Tento žebříček není jako jiné, kde se pořadí z roku na rok mění jen minimálně. Země si tady v průměru z roku na rok pohoršují či polepšují o tři příčky, takže udržení zde má vyšší hodnotu než u jiných žebříčků,“ řekl Seznam Zprávám Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka může za propad – stejně jako u jiných žebříčků – byrokracie. „Úzkým hrdlem byl také nedostatek pracovních sil, který se do letošního žebříčku nejspíše ještě promítl,“ uvedl Marek. „V rámci střední a východní Evropy si Česko stojí relativně dobře, nicméně například Estonsko ukazuje, že to jde i lépe,“ dodává.

„Udržení si stejného místa je poměrně ucházející vysvědčení – Polsko i Slovensko klesly,“ hodnotí žebříček shovívavěji Petr Bartoň. Navzdory tomu to podle něj jde dělat lépe a důkazem je právě Slovinsko či Estonsko, které si výrazně polepšily. „Z dlouhodobějšího hlediska jde spíše o zastavení postupného poklesu. To potvrzuje trend, že menší země se dokážou v dnešní globální ekonomice zlepšovat rychleji než země větší, ke kterým Česko patří,“ vysvětluje ekonom.

„Vysvětlení je jednoduché: Malé země nejsou schopny se ‚uživit‘ samy. Neplýtvají proto tolik energií ve snaze prosadit národní soběstačnost ve výrobě čehokoli, a jejich domácí firmy jsou mnohem více podrobeny mezinárodní konkurenci,“ říká Bartoň. „Proto i regulátoři v daných zemích vědí, že mohou neuváženou politikou své ekonomice uškodit, a jsou pak zdrženlivější,“ dodává.

Radomír Jáč by u podobných průzkumů nediskutoval, zda je 33. pozice pro ČR objektivně správný a férový výsledek. „S nadsázkou si dovolím říci, že bych úplně hodil za hlavu i zjištění, že země jako Maďarsko, Polsko či Slovensko se na uvedeném žebříčku umístily hůře než česká ekonomika,“ říká. „Podívejme se, v čem jsme dobří a co je tedy žádoucí zachovat, a kde naopak máme prostor ke zlepšení. Tyto informace nám uvedené průzkumy dávají v podstatě zdarma a je jen na každé jednotlivé zemi, zda se bude chtít a umět posunout žádoucím směrem,“ vysvětluje.

Celkový index se skládá z hospodářského výkonu, efektivnosti vlády a byznysu a infrastruktury. „Za poslední roky jsme se zlepšili pouze v první kategorii – zažívali jsme na Evropu posledních let poměrně nebývalý růst,“ říká Bartoň z Natlandu.

V ostatních kategoriích se ale Česko oproti loňsku zhoršilo, v efektivnosti vlády dokonce o dva stupně. „Souvisí to s naším růstem. Během růstu se snáze zavádějí nejrůznější regulace jako EET. Byznys to sice v době růstu unese, ale skutečné náklady regulací se vždy projeví zejména při pádu. Z tohoto pohledu nás v příštích měsících nečeká nic dobrého,“ obává se Bartoň.

V roce 2011 byl na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR zveřejněn dokument s názvem „Zpátky na vrchol“, který určoval strategii od roku 2012 do roku 2020. Podle té mělo být Česko do roku 2020 v první dvacítce globálního reportu konkurenceschopnosti (GCR), který publikuje Světové ekonomické fórum (WEF).

„Nová Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou ministerstvo právě dnes předkládá k veřejné konzultaci, si dává za cíl Českou republiku během necelých deseti let posunout do elitní dvacítky nejvíce konkurenceschopných zemí světa,“ slibovala strategie. Mělo se toho dosáhnout „udržením dlouhodobě vyrovnaných veřejných rozpočtů, zkvalitněním a zefektivněním veřejné správy, modernizací dopravní, energetické a ICT infrastruktury, vytvořením finančně udržitelného modelu veřejného zdravotnictví…“

Ani podle GCR ale v první dvacítce zdaleka nejsme.

Zlepšení konkurenceschopnosti se objevuje napříč programovými prohlášeními všech vlád, které byly v Česku u moci.

Například kabinet Petra Nečase sliboval prosazení programu Digitální Česko „s cílem zvýšit konkurenceschopnost ČR a snížit administrativní zátěž zejména při výstavbě sítí nové generace“. Sobotkova vláda zase daňové předpisy, které „budou zajišťovat konkurenceschopnost ČR v mezinárodním srovnání“ a zjednodušení administrativy pro žadatele od stavebních povolení po povolávací řízení.

Kabinet Andreje Babiše slíbil „zjednodušení a elektronizaci daňového systému“ a maximálně možný přesun komunikace s finančním úřadem do online prostředí. Mimo jiné také zjednodušení správy daní a daňového systému, zrychlení výstavby a zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek malého rozsahu.

V žebříčku IMD obhájil prvenství Singapur, který si zachoval svou významnou roli v investicích a mezinárodním obchodování. Navíc se může chlubit vysokou úrovní infrastruktury a dostatkem kvalifikované pracovní síly. Na druhém místě skončilo Dánsko, které si ve srovnání s loňskem polepšilo o šest pozic. Na stupně vítězů se postavilo ještě Švýcarsko, které si podobně jako Singapur udrželo významnou pozici na poli mezinárodního obchodu.

Naopak Spojené státy a Čína moc dobře vědí, jak bolí obchodní válka: jejich spory způsobily propad konkurenceschopnosti obou největších ekonomik světa. USA přišly o pevnou půdu pod nohama loni, kdy skončily třetí, a letos se umístily dokonce až na desáté příčce. Čína si pohoršila o šest pozic na dvacátou příčku.

„Obchodní válka poškodila jak ekonomiku Číny, tak i USA, čímž zvrátila jejich pozitivní růstové trajektorie,“ uvedla instituce IMD.