V kokpitu nikoho nezajímá, že jsem šéf pojišťovny, říká Martin Diviš

Martin Diviš, současný ředitel a člen představenstva pojišťovny Kooperativa, o ředitelském křesle nikdy nesnil, od dětství ho lákal kokpit. Pilotem se však stal až jako generální ředitel.

„Mým snem nikdy nebylo stoupat po manažerském žebříčku a být generálním ředitelem. V roce 2008 mi v 35 letech řekli: potřebujeme, abys řídil podnik, který má čtyři tisíce lidí. Já jsem to nejprve odmítl. Potom mě kolegové okolo přesvědčili, že to mám zkusit, ale dodneška si je člověk ve spoustě věcech nejistý,“ popisuje svou kariéru Diviš.

Při přijímacím pohovoru do ČSA se na něj naopak dívali s nedůvěrou. Není divu – Martin Diviš se na práci pilota začal připravovat tak trochu z hecu přátel a kolegů. Tvrdili mu, že tyto dvě práce se nedají skloubit. Diviš ale výzvu přijal a o pár let později místo u ČSA opravdu získal.

Nelétá každý den, ale do kokpitu se snaží sedat alespoň jedenkrát týdně a míří do evropských měst. Takto se podle něj dají tato povolání sladit tak, aby ani na jednom místě nechyběl příliš dlouho.

„Budete se divit, ale hráči golfu možná potřebují víc času než já, abych ráno vstal nebo odpoledne odešel z práce dřív. V šest večer letím do Bruselu a v deset hodin už jsem zase doma,“ vysvětluje Martin Diviš, jak se mu daří působit ve dvou náročných pozicích zároveň.

Větší stres jednoznačně zažívá v pojišťovně. Její vedení má tu nevýhodu, že důsledky veškerých rozhodnutí nejsou – na rozdíl od kokpitu – vidět hned, vysvětluje.

„U většiny věcí v takhle vysokém managementu si nejste nikdy jistý. Jestli někteří ředitelé říkají, že všechno vědí a jsou si jistí, tak podle mě lžou a není to pravda,“ dodává Martin Diviš. Létáním prý získal důležitou pokoru, kterou by podle něj měl mít pilot stejně jako každý manažer.

Ač s pokorou, létání airbusem u Českých aerolinií bere spíš jako koníčka a zaměstnáním ho nazývat nechce. Od roku 2010, kdy u ČSA začal létat, veškerý svůj příjem pilota posílá na charitativní účely. A sám říká, že pilotováním (které je podle žebříčků jedním z nejstresovějších povolání) si čistí hlavu.

Že letadlo právě řídí ředitel pojišťovny, nemá nikdo z cestujících šanci poznat. „Nikoho v kokpitu nezajímá, jestli jste generální ředitel, který má na starosti několik tisíc lidí a podnik o třiceti miliardách. Tam jste za pilota a musíte tu práci odvést tak, jak máte,“ říká cílevědomě.

Ani ve vedení Kooperativy Martin Diviš nezpomaluje, i pojišťovna se podle něj musí vyvíjet a reagovat na změny a příležitosti na trhu. Vznikají nová rizika, například kybernetické hrozby, a vývoj šel kupředu i v prevenci, jako jsou třeba různá čidla proti vytopení.

Velkým tématem je pro něj zdanění technických rezerv pojišťoven. „Systém, jakým naše vláda rozhodla o zdanění technických rezerv, není aplikovaný nikde v Evropské unii. Jednorázově potřebuje dostat peníze do státního rozpočtu a využila toho, že nikdo nezná to složité zázemí, jak se počítají technické rezervy,“ hodnotí loňské usnesení kabinetu.

Do českého rozpočtu by mělo navíc „přitéct“ zhruba 10 miliard korun z rezerv, které pojišťovny z peněz klientů střádají na velké pojistné události, jako byly v minulosti například povodně. Martin Diviš je ovšem přesvědčen, že toto rozhodnutí se promítne do cen pojistného na trhu.