Článek
Od začátku roku chodí k soudu v roli obžalovaných tři bývalí státní úředníci – dva muži a jedna žena. Širší veřejnosti jsou neznámí, a přesto se jedná o kauzu, jaká tady ještě nebyla: někdejší zaměstnanci pozemkového úřadu jsou souzeni za to, že vydali nesprávným lidem státní pozemky v obří hodnotě - obžaloba ji vyčíslila na téměř jeden a půl miliardy.
Všichni tři úředníci od začátku opakují, že jsou nevinní. Odmítají, že udělali něco špatně. A jestli ano, tak nanejvýš neúmyslně.
Tento týden ale před soudem vypovídala žena, která jejich obhajobu zásadně nabourala. Její svědectví může přispět k tomu, že někdo z trojice obžalovaných úředníků - jde o bývalou ředitelku pozemkového úřadu Evu Benešovou, dalšího bývalého ředitele Petra Chmelíka a referenta Jana Horáka - dostane trest.
Majitelka realitní kanceláře Dagmar Hlasová při svědeckém výslechu u soudu popsala, jak dva z obžalovaných úředníků předem varovala, že se chystají vydat některé pozemky lidem, kteří na ně nemají nárok. A dokonce jim to doložila příslušnými dokumenty.
„Ale nepřesvědčila jsem je,“ řekla soudu Dagmar Hlasová.
Seznam Zprávy už napsaly, že parcely z této restituce - položené na skvělých adresách v Praze - skončily nakonec v rukou podnikatelů Romana Janouška nebo Tomáše Hrdličky.
Neteř za 1,4 miliardy
Když se spletitý, přibližně deset let starý příběh oseká na to nejpodstatnější, jde v něm o toto: pozemkoví úředníci měli kolem let 2010 až 2012 rozhodnout, jestli dědicové po prvorepublikovém velkostatkáři a velmi bohatém podnikateli Juliu Bečvářovi mají dostat náhradní pozemky za někdejší pole, která velkostatkáři zabavili komunisté (a pak zastavěli bytovými domy).
Případ se postupně dostal na stůl právě ředitelům pozemkového úřadu Benešové a Chmelíkovi a referentovi Horákovi. Závěr zněl, že restituce je oprávněná. Dědicové tak získali od státu náhradní volné parcely v tržní hodnotě možná i několika miliard.
Teprve pozdější vyšetřování odhalilo třaskavý problém. Mezi restituenty se ocitla i jistá Emilie Bednářová, která po jednom z velkostatkářových synů zdědila už v 80. letech majetek pomocí závěti (a tedy po roce 1989 opravdu měla nárok i na vrácení jeho bývalých pozemků).
Jenže úředníci z této ženy udělali ve svých rozhodnutích zároveň neteř druhého velkostatkářova syna, který zemřel bez dědiců, a tudíž nárok na jeho pozemky měl správně zaniknout. Touhle chybou se tak jeho podíl a celá restituce výrazně nafoukly – zkrátka do restituce přibylo mnohem víc pozemků.
Dědicové tak podle obžaloby načerpali od státu neoprávněně náhradní pozemky v hodnotě 1,4 miliardy. To vše, jak uvádí žalobci, vinou trojice nyní obžalovaných úředníků.
Přehledně: Podívejte se na mapě, o jaké pozemky v případu jde:
Svědkyně: Varovala jsem je
Bývalý referent pozemkového úřadu, doktor práv Horák, u soudu už v lednu prohlásil, že byl v inkriminovaném čase pod velkým tlakem, aby stovky restitucí co nejdříve vyřídil. „Udělal jsem chybu. Ale ne úmyslnou,“ ujišťoval.
Jeho někdejší nadřízená Benešová zase vysvětlovala, že neměla důvod o správnosti restituce pochybovat – nikdo ji neupozornil, že je v kauze nějaký problém.
A právě tahle tvrzení narážejí na výslech majitelky realitky Hlasové, která soudu popsala, jak se kolem roku 2010 dostala k dokumentům, které celou restituci zpochybnily.
Například ke staršímu rozsudku dědického soudu, kde se přímo píše, že restituce po druhém velkostatkářově bratrovi je nepřípustná. Plus připomněla i dřívější rozhodnutí jiných pozemkových úředníků, kteří v roce 2002 došli ke stejnému závěru.
Tyto dokumenty pak na dvou schůzkách, jak řekla, ukázala ředitelce úřadu Benešové – přímo v její pražské kanceláři v ulici Za Poříčskou branou. Byl u toho navíc i obžalovaný referent Horák. A také dva další svědci. To bylo v době, kdy se o potvrzení restituce rozhodovalo – a celý proces vydání pozemků šlo ještě zastavit.
„Naprosto jednoznačně jsem jim ukázala, že ta restituce je vadná. Museli to vědět,“ řekla Hlasová. Schůzka se pak ještě jednou opakovala, Hlasová poté poslala Benešové ještě vše písemně. A nakonec podala i trestní oznámení na policii, které ale tehdy vyznělo do ztracena.
Eva Benešová i Jan Horák u soudu v reakci na tohle svědectví řekli, že si na schůzky nepamatují.
Úmysl, nebo chyba?
Výslech podnikatelky Dagmar Hlasové byl klíčový proto, že vůbec poprvé někdo během celé kauzy jasně řekl, že úředníci byli upozornění, že nerozhodují správně. Tedy že nemuselo jít z jejich strany o neúmyslnou chybu.
Doposud se totiž celý příběh podává spíš jako selhání úředníků, kteří si před odklepnutím restituce neověřili všechny informace, kdo je a kdo není velkostatkářův příbuzný. Což v textu obžaloby píše i státní zástupce Jiří Pražák - například když vysvětluje, v čem vidí zavinění referenta Horáka.
„Obviněný si přitom opět musel být vědom toho, že svým jednáním poruší výše popsaný zájem státu, a současně musel vědět, že tak zjedná restituentům prospěch ve formě rozhodnutími nezákonně přiznaných nároků na náhradu, případně ve formě vydání nemovitostí, na které restituenti podle zákona o půdě neměli nárok, a že tak současně způsobí České republice škodu,“ napsal do obžaloby státní zástupce Pražák.
Že je restituce zmanipulovaná, se ukázalo až v roce 2014, kdy to podrobně zmapovalo nové vedení Státního pozemkového úřadu, Ministerstvo financí a později i policie. Vyšlo také najevo, že velkostatkářovi restituenti měli z celé akce jen malý zisk.
Státem vydané pozemky ve skutečnosti skrytě ovládli pražští podnikatelé Janoušek a Hrdlička, advokát Daniel Honzík nebo Petr Syrovátko, liberecký podnikatel a zakladatel stavební společnosti Syner.
Hrdličku, Janouška a Syrovátka vedli policisté během čtyřletého vyšetřování jako svědky – investory v akciové společnosti, která pozemky ovládla. Tak viděl svou roli i sám Syrovátko ze Syneru, který v procesu už vypovídal. „Zajímalo mě to z hlediska investičních příležitostí,“ uvedl u soudu.
Jeho kolegové z tohoto byznysu Janoušek a Hrdlička před soudem nevypovídali. Státní zástupce jejich výslechy ani nepožaduje.
Dnes jsou pozemky v hodnotě 1,4 miliardy zablokované policií do doby, než soudy rozhodnou, jestli se staly předmětem trestného činu, nebo ne. Jestliže soudy uznají úředníky vinnými, vrátí se parcely zpět státu.
