Článek
Španělská policie v pondělí zadržela devět lidí, kteří se prohlašovali za katalánské separatisty. Zmíněná skupina podle bezpečnostních složek plánovala sérii násilných útoků, které se měly uskutečnit příští úterý.
Zadržení podle všeho patří k radikálnímu křídlu uskupení Komise pro ochranu republiky (CDR). Tato organizace na regionální i národní úrovni usiluje o obnovení referenda a o vznik samostatné republiky Katalánsko. Separatisté z CDR se dlouhodobě profilují jako mírumilovná a spíše provokativní skupina. V minulosti například při protestních akcích zablokovali významné silniční trasy i vlakové spoje, napsal britský The Guardian.
Policie při pondělních raziích napříč katalánským regionem (převážně poblíž Barcelony) cílila na přerušení separatistických akcí, které by napáchaly „nenapravitelné škody“. Akce se připravovala více než rok.
Podle vyšetřovatelů měla zabránit tomu, aby v Katalánsku nevznikla separatistická teroristická skupina, jakou byla ETA v baskickém regionu. ETA bylo radikální hnutí, které v minulosti při snaze o autonomii Baskicka připravila o život více než osm set lidí.
Bezpečnostní složky na několika místech nalezly materiál určený k výrobě výbušnin. V jednom z domů ve městě Sabadell pak objevily návod k výrobě bomb, napsal španělský list El País. Při prohlídce deseti podezřelých lokalit zabavily rovněž počítače a některé dokumenty.
Devítku separatistů policie zatkla a obvinila je z „rebelie, terorismu a z držení výbušnin“.
Přístupy k autonomii Katalánska se v současnosti u tamních obyvatel výrazně rozcházejí. Jedna strana žádá dialog s madridskou vládou a vyjednání zákonných podmínek. Druhé straně velí bývalý katalánský premiér (respektive prezident takzvané Generalitat, což je obdoba úřadu guvernéra) Carles Puigdemont a jeho současný nástupce Quim Torra, kteří volají po „konfrontaci“ s Madridem.
Puigdemont (který v současnosti žije v Belgii) a další z jeho politických přívrženců čelí ve Španělsku obvinění z rebelie. Torra se obviněním španělské vlády brání a hlásá, že autonomní hnutí „je a vždycky bylo mírumilovné“, napsal The Guardian.
Oba názorové proudy v Katalánsku podporuje vždy také jedna významná nezávislá organizace. Zmíněná CDR vybízí občany k neposlušnosti a hlásá, že „liberalizace neexistuje bez napětí“. Naopak Katalánské národní shromáždění (ANC) míní, že přímá konfrontace by poškodila celkový obraz a vážnost autonomního hnutí.
Názorová roztříštěnost byla dobře patrná i před dvěma lety, kdy proběhlo v Katalánsku referendum o odtržení územního celku od Španělska. Ve volbách bylo sice 90 procent volících pro autonomii, nicméně voleb se zúčastnilo přibližně 40 procent oprávněných voličů.
Španělský ústavní soud referendum posléze označil za neplatné a vláda reagovala omezením katalánské autonomie.
