V Kalouskových šlépějích nebo „čaputovská“ reinkarnace: TOP 09 na podzim rozhodne o dalším směru

Půl roku dostávala od novinářů i spolustraníků stále tutéž otázku: zda se na podzimním sněmu TOP 09 bude ucházet o post předsedkyně. Půl roku žádala o čas na odpověď.

Nyní pětatřicetiletá poslankyně a první místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová ohlašuje, že kandidovat bude. A že chce minimálně pro příští dva roky z postu šéfky strany přispět ke kompletnímu restartu strany, která od posledních sněmovních voleb osciluje na pětiprocentní hranici volitelnosti.

Už samotné její rozhodnutí bude pro TOP 09 znamenat obrat. Stávající šéf strany Jiří Pospíšil, který je od začátku trnem v oku Miroslava Kalouska a který do značné míry může za rozštěpení straníků na dva nesmiřitelné tábory, totiž záhy oznámil, že o obhajobu nejvyšší stranické funkce usilovat už nebude.

„Pokud bude kandidovat Markéta, já nebudu,” potvrdil Seznamu. „Bude lepší kandidátka, protože lídr strany by měl zároveň kandidovat do Poslanecké sněmovny, a to já nechci,” zdůvodňuje. A slibuje své stávající pravé ruce ve stranickém vedení podporu.

V podzimní volbě se tak s největší pravděpodobností utkají dva kandidáti: Pekarová a senátor Tomáš Czernin.

A sám Czernin rozhodnutí Pekarové nečekal. „Kandidatura Markéty Pekarové Adamové na předsedkyni TOP 09 je s ohledem na skutečnost, jak ji ještě před dvěma měsíci kategoricky odmítala, trochu překvapením,“ uvedl na Facebooku. Následně ale chválí, že „se situace před volebním sněmem stala velmi přehlednou“.

Hlas pro Pekarovou bude zároveň hlasem pro konec éry Miroslava Kalouska. Sám otec zakladatel sice oficiálně na nejvyšší stranickou funkci kandidovat už nechce. Jeho názorovou a mocenskou linii ale do boje o předsednický post ponese právě senátor Tomáš Czernin, kterého Kalousek pro funkci otevřeně podporuje s reálným očekáváním, že skrze něj bude mít jeho slovo po Pospíšilově „dvouletce“ v partaji znovu hlavní váhu.

A to je také důvod, proč by řada potenciálních politických spojenců viděla v předsednickém křesle raději právě Pekarovou. Stejně jako u lidovců a Starostů, kteří stranické šéfy vyměnili letos na jaře, by i ona – mimo jiné – přinesla konec starým osobním křivdám, které dosud fatálně komplikovaly vzájemná politická spojenectví tří podobně malých partají.

Pokud uspěje, stane se Pekarová také aktuálně nejmladší šéfkou sněmovní partaje. A po téměř dvaceti letech i první ženou v této pozici. Naposledy v čele politické strany v dolní komoře stanula coby šéfka Unie svobody Hana Marvanová v roce 2001.

Sama Pekarová neskrývá, že obdivuje styl, kterým v prezidentském klání na Slovensku dokázala uspět Zuzana Čaputová. „Ona je inspirativní v tom, že slušnost umí zabodovat dokonce u většiny lidí. Že voliči už jsou přesycením tím ‚macho style‘.“

Pokud se však Pekarová skutečně stane příští šéfkou sněmovní partaje, bude podrobená daleko větší zkoušce, než které čelila v prezidentské kampani její slovenská inspirace. Každodenní politická jednání s tuzemskými zákonodárci jsou přece jen jiný kalibr než víceméně nekontaktní prezidentské klání.

„Nebojím se toho. Jsem přesvědčená, že lze uspět i slušně,“ prohlašuje na počátku zamýšleného „boje“ Pekarová.

Že boj o stranickou funkci nebude snadný, naznačuje i komentář, kterým Miroslav Kalousek na její kandidaturu oficiálně reagoval. „Vzhledem k tomu, že ještě před prázdninami kandidaturu kategoricky vylučovala (…), vyvolává tato náhlá změna rozhodnutí poněkud rozpaky,“ napsal Kalousek na svůj facebook.

Před dvěma lety to byl přitom on, který si Pekarovou za svou nástupkyni veřejně maloval. Jenže, jak sama říká, za dva roky ušla dlouhou cestu.