Článek
Prachovice, malá obec na Chrudimsku, vypadá obyčejně. Má více než tisíc obyvatel, je zde školka a škola. Nedalako je cementárna, kde pracují stovky lidí. V Prachovicích je také fotbalové hřiště. Na jedné straně je malá tribuna a šatny, nechybí ani stánek s občerstvením.
Reportér Seznamu se vydal do této obce kvůli Jiřímu Kajínkovi. Prohlédl si fotbalové hřiště, kde hrál od žáků jako stoper.
,,Před 15 lety se tady hrál krajský přebor a potom jsme začali padat do třetí třídy," řekl Seznamu prachovický pamětník Stanislav Kříž.
Jiří Kajínek hrál v Prachovicích na tomto stadionu fotbal.
V Prachovicích dodnes žije ze spoluhráčů Kajínka Josef Nohejl. Bývalý brankář dnes pracuje v blízké cementárně a na Jiřího Kajínka vzpomíná v dobrém.
„V té době jsme byli mladí kluci plní elánu a hráli jsme to za limonádu, jak se říkalo. Jiří Kajínek měl dobré fyzické proporce, byl dobře stavěný a rychlý. Budil respekt už jen svojí postavou. Byl inteligentní, na fotbalistu," vzpomíná Nohejl.
Šatny domácího týmu Prachovic.
Kajínek dostane prezidentskou milost a jeho bývalý spoluhráč je přesvědčen, že se do Prachovic vrátí.
„Já mu to přeji od začátku. Konečně se dočká. Myslím si, že sem Kajínek přijede, ptotože tady strávil dobré roky," uzavírá Nohejl.
Plzeňský soud odsoudil Kajínka za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil. Kajínek se proslavil svým útěkem z nejstřeženějšího českého vězení v Mírově.
