Tálibán obsadil prezidentský palác, v chaosu přebírá moc

Varšava vydá humanitární víza 45 Afgháncům a jejich příbuzným, kteří spolupracovali s Polskem a s delegací Evropské unie v Kábulu. Na Twitteru to dnes oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki.

K pomoci Afgháncům, kteří v minulosti spolupracovali s polským velvyslanectvím v Kábulu, vojenským kontingentem nebo nevládními organizacemi, vyzvali polskou diplomacii mimo jiné někteří bývalí polští ministři zahraničí, obrany a někdejší velvyslanec Varšavy v Afghánistánu.

Slovenský premiér Eduard Heger a šéf tamní diplomacie Ivan Korčok společně s ministrem obrany Jaroslavem Naděm podle webu teraz.sk dnes oznámili, že Bratislava připravuje vyslání vojenského speciálu do Afghánistánu k evakuaci občanů Slovenska a Afghánců, kteří se Slovenskem spolupracují. Slovenské ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že v Afghánistánu eviduje tři Slováky.

„Případnou zbývající kapacitu poskytneme spojencům v EU a NATO,“ uvedl Korčok.

Americký Pentagon schválil vyslání další tisícovky vojáků na pomoc při evakuaci lidí z Kábulu. Celkový počet vojáků očekávaných v Afghánistánu se tak zvýšil na 6000.

Prezident Afghánistánu Ašraf Ghaní před několika hodinami opustil vlast. Podle agentury Reuters odletěl do Tádžikistánu, televize Al-Džazíra ale večer uvedla, že s manželkou odletěl do Uzbekistánu. Prezidentská kancelář oznámila, že pobyt hlavy státu z bezpečnostních důvodů neupřesní.

Kvůli situaci v Afghánistánu se dnes sešel britský výbor pro krizové situace COBRA, kterému předsedal Johnson. Po tomto jednání šéf britské vlády prohlásil, že prioritou je pro Londýn dostat co nejrychleji do bezpečí britské občany a Afghánce, kteří v uplynulých dvaceti letech pomáhali britským silám v Afghánistánu.

Johnson zároveň prohlásil, že nikdo by neměl „bibilaterálně“ uznat Tálibán za afghánskou vládu. „Myslím, že je velmi důležité, aby Západ kolektivně pracoval na tom, aby nová vláda - ať už ji vytvoří Tálibán nebo kdokoli jiný - pochopila, že nikdo nechce, aby se Afghánistán znovu stal semeništěm teroru,“ řekl podle BBC britský premiér.

Britský ministerský předseda podle agentury Reuters rovněž vyzval k zasedání nejvyššího orgánu NATO - Severoatlantické rady.

Některé komerční aerolinie dnes podle agentury Reuters oznámily, že se začínají vyhýbat afghánskému vzdušnému prostoru, k tomuto kroku přistoupily například British Airways nebo Virgin Atlantic.

Velitel Tálibánu tvrdí, že bojovníci hnutí získali kontrolu nad všemi vládními velitelstvími ve městě Kábul. Živý vstup z prezidentského paláce vysílala arabská televizní stanice Al-Džazíra.

Mluvčí Tálibánu v televizi řekl, že těm, kteří spolupracovali s vládou a s armádou, nabídne povstalecké hnutí amnestii.

Mezinárodní letiště v Kábulu je uzavřeno pro komerční lety, startovat a přistávat mohou pouze vojenská letadla. S odvoláním na zdroje z NATO a z americké armády o tom dnes informovaly agentury AP a Reuters. Afgháncům, kteří se obávají vlády radikálního islamistického hnutí Tálibán, pozastavení komerčních letů odřízlo jednu z posledních možností úniku ze země, poznamenala AP.

Vojenské letouny nicméně pokračují v evakuacích. Ty urychlila kvůli poslednímu vývoji v zemi řada převážně západních zemí, které se snaží z Afghánistánu dostat do bezpečí své občany, pracovníky velvyslanectví, popřípadě jejich afghánské spolupracovníky.

„Dnes jsem učinil těžkou volbu; postavit se proti ozbrojenému Tálibánu, který chtěl vstoupit do prezidentského paláce, nebo opustit vlast,“ napsal v příspěvku na sociální síti Ašraf Ghaní, prezident Afghánistánu, který ze země před několika hodinami uprchl. „Abych předešel krveprolití, rozhodl jsem se, že bude nejlepší odejít.“

V textu Ghaní také připomíná, že zástupci Tálibánu jsou nyní „zodpovědní za ochranu důstojnosti, bohatství a sebeúcty krajanů“.

Arabská televizní stanice Al-Džazíra momentálně vysílá živý vstup z prezidentského paláce v Kábulu. Na záběrech je možné vidět zástupce hnutí Tálibán.

Pákistán oznámil, že začíná vydávat pohotovostní rychlá víza pro novináře a ty, kteří jsou kvůli Tálibánu v bezprostředním ohrožení života.

Jeden z nejvýše postavených republikánů ve Sněmovně reprezentantů Steve Scalise v televizi CBS nazval stažení amerických sil z Afghánistánu „epickým selháním“ a evakuaci americké ambasády z Kábulu označil „saigonským okamžikem“ prezidenta Joea Bidena, upozornil server BBC. Za současnou situaci podle něj může šéf Bílého domu a jeho zpravodajský tým, který se mýlil ve svých predikcích ohledně vývoje v Afghánistánu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken podle agentury AP ale hájí rozhodnutí současného prezidenta se slovy, že Biden měl svázané ruce kvůli dohodě bývalého prezidenta Donalda Trumpa s Tálibánem o stažení vojsk z roku 2020. Pokud by stahování vojáků Biden odvolal, Američané by se ocitli opět ve válce s Tálibánem a byli by nuceni poslat zpět do země desetitisíce vojáků, řekl šéf americké diplomacie.

Agentura AP s odkazem na afghánského činitele uvedla, že vládní vojáci ustoupili ze svých pozic na letecké základně Bagrám a přenechali ji povstalcům. Na základně je i věznice, ve které je na 5000 trestanců. Další vězně dnes osvobodil Tálibán z největší věznice v zemi, která leží na okraji Kábulu, uvedla BBC.

Členové iniciativy Zachraňme tlumočníky vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby pomohl všem Afgháncům, kteří pracovali pro český stát. Někteří z bývalých tlumočníků pomáhajících českým vojákům podle spolku Vlčí máky, který je součástí iniciativy Zachraňme tlumočníky, čekají před kábulským letištěm na pomoc.

Někteří z nich zvažují sebevraždu, aby se vyhnuli mučení Tálibánu, uvedl spolek na Facebooku. K větší pomoci pro spolupracovníky české armády vyzvali i někteří zástupci opozice. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) se pomoc týká tlumočníků s platným kontraktem, kteří prošli bezpečnostní prověrkou. Spolupracovníci z dřívějšího období tak na pomoc nedosáhnou.