V Jemenu sužovaném válkou i nemocemi se rýsuje dohoda. Separatisté ustupují

V nejchudší arabské zemi svitla naděje na ukončení krvavého válečného konfliktu. Separatisté z jihu Jemenu jsou totiž ochotni vrátit se k mírové dohodě z listopadu minulého roku. Pakt řeší rozdělení moci mezi separatistickou organizaci Jižní přechodná rada (STC) a vládou Abdara Rabúa Mansúra Hádího. Jeho součástí je i ujednání o vzniku nové vlády.

„Dosáhli jsme svých cílů,“ napsal Nizar Haitah, mluvčí Jižní přechodné rady na svém Twitteru. „Ujišťujeme o našem pokračujícím a prohlubujícím se strategickém partnerství s arabskou koalicí,“ dodal.

STC je separatistická organizace podporovaná Spojenými arabskými emiráty, která usilovala o obnovení samostatného Jižního Jemenu. Během léta minulého roku obvinila jemenskou vládu ze špatného spravování země a napojení na islamisty. Následně obsadila přístav Aden, který sloužil jako prozatímní sídlo jemenské vlády. Tu pro změnu dlouhodobě podporuje Saúdská Arábie.

Boje v oblasti kolem Adenu skončily v listopadu, kdy znesvářené strany sepsaly smírčí rijádskou dohodu. Už v lednu ale STC oznámila, že od ní odstupuje a v dubnu vyhlásila autonomní oblast v Adenu i okolních regionech. Teprve v červnu soupeřící strany uzavřely příměří.

Rivalita mezi STC a vládou Hádího byla velkou překážkou v dalších jednáních. Oznámení separatistů o jejich opětovném připojení se k dohodě by tedy mohlo být alespoň malým krokem vpřed, i když se ani zdaleka nedá mluvit o otevřené cestě k míru. Není totiž vůbec jasné, jak se ke konečné mírové dohodě postaví ostatní strany složitého konfliktu.

Rijádská dohoda totiž upravuje rozdělení sil v budoucí vládě. Jejích 24 ministrů má reprezentovat jak severní, tak jižní provincie země, a budou mezi nimi i zástupci STC. Zároveň počítá s jmenováním nového policejního velitele a guvernéra Adenu, které už jemenský prezident krátce po zprávě STC oznámil.

Separatisté informovali o své změně postoje jen pár hodin poté, co Saúdská tisková agentura vydala prohlášení o plánu Rijádu, který má urychlit naplnění dohody a vyzývá k sestavení nové vlády do 30 dnů.

Válka v Jemenu je komplikovaný konflikt trvající už přes pět let a s kořeny sahajícími ještě hlouběji do minulosti.

Po demonstracích během arabského jara roku 2011 vystřídal dlouholetého prezidenta Jemenu Alí Abdalláha Sáliha jeho bývalý zástupce Hádí. Jemen v té době čelil mnoha problémům, od korupce až po nedostatek jídla. Zároveň se nový prezident musel potýkat s lokálními konflikty uvnitř země.

Situace využila povstalecká šíitská skupina Hútíů, kterým se postupně na přelomu roku 2014 a 2015 podařilo obsadit i hlavní město San’á. Hútíové společně s ozbrojenými složkami, které zůstaly věrné bývalému prezidentovi Sálihovi, postupovali dále a Hádí v březnu 2015 uprchl do exilu.

Dramatický vývoj v zemi značně znepokojil Saúdskou Arábii, která viděla za povstalci především vliv a podporu Íránu – jejího regionálního soupeře. Ještě v březnu 2015 tedy pod jejím vedením zahájila útok takzvaná arabská koalice. Jejím cílem bylo porazit Hútíe, navrátit vládu Hádího a zabránit šíření íránského vlivu. Koalice byla podporovaná i Spojenými státy a Velkou Británií.

I přestože se jim poměrně rychle podařilo vytlačit Hútíe z velké části území, rebelové stále ovládají hlavní město a severozápadní oblasti. Složité situace využily také místní odnože al-Káidy a Islámského státu, které spáchaly několik teroristických útoků. Další komplikace pak přineslo právě separatistické hnutí STC, jež se obrátilo proti vládě Hádího.

Saúdská Arábie pocítila konflikt i na svém vlastním území, když byla v září roku 2019 zasažena její ropná pole na východu země. K útoku bezpilotním letounem se přihlásili Hútíové. Saúdská Arábie a Spojené státy ale obvinily Írán.

Konflikt uvrhl zemi do hrozivé krize. Nejhůře následky odnášejí civilisté. Jenom co se přímých obětí týče, Organizace spojených národů hovoří o 7734 potvrzených civilistech, z toho je 2103 dětí. Dalších téměř 12 300 civilistů bylo v důsledku vzdušných útoků a bojů zraněno. Yemen Data Project dokonce píše o 9775 civilních obětí. 3,65 milionu lidí muselo od počátku války opustit své domovy.

Kvůli následkům války ale ve skutečnosti zemřelo mnohem více lidí. V zemi totiž propukl hladomor a nedostatkem jídla trpí 20 z celkových 30 milionů obyvatel země. 14 milionů lidí potřebuje okamžitou pomoc, aby přežilo.

Neustálá hrozba bombardování zároveň donutila zavřít polovinu zdravotnických zařízení v zemi, což ještě více oslabilo už tak velmi špatný zdravotnický systém. Ten se přitom snaží vypořádávat s řádícími epidemiemi cholery, záškrtu i koronaviru.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo od začátku roku 2018 do května 2020 zaznamenáno přes 1,3 milionu podezření na choleru. V roce 2020 tvořily téměř čtvrtinu nemocných děti mladší pěti let.

Mezinárodní organizace, jako je Human Rights Watch, upozorňují na nespočet případů porušování lidských práv. Zároveň kritizují rijádskou mírovou dohodu za to, že tyto problémy zcela ignoruje. Organizace navíc tvrdí, že zaznamenala minimálně 90 nezákonných útoků koalice vedené Saúdskou Arábií, které způsobily zbytečnou smrt mnoha civilistů.

Kritice byl vystaven i generální tajemník OSN António Guterres. Jeho každoroční „Seznam hanby“ – zpráva o dětech a ozbrojených konfliktech - mluví o 222 dětských obětech či zraněných, za které je zodpovědná Saúdy vedená koalice. Přesto Saúdská Arábie v seznamu pachatelů vážného násilí na dětech chybí.