V Japonsku rapidně ubyli nakažení. Delta zřejmě ničí sama sebe, míní vědci

Jsou tomu tři měsíce, kdy byla mutace delta v Japonsku schopná „zajistit“ rekordních 26 tisíc případů za den. Nyní však denní statistiky nových případů nepřekračují 200. Pokles zvýrazňuje i skutečnost, že od 7. listopadu v souvislosti s covidem-19 nezemřel jediný člověk – poprvé za 15 měsíců.

Důvodů, proč k náhlé změně k lepšímu došlo, může být hned několik. Japonsko patří mezi země s nejvyšší mírou proočkovanosti, vakcinaci podstoupilo 75,7 procent obyvatelstva. Své jistě sehrál i hluboce zakořeněný zvyk japonské společnosti nosit roušky a dodržovat společenské rozestupy.

Hlavní zásluhy však vědci připisují genetickým změnám, kterými koronavirus během reprodukce o rychlosti přibližně dvou mutací za měsíc prochází.

Podle potenciálně revoluční teorie navržené Iturem Inouem, profesorem z Národního institutu genetiky, mutace delta šířená v Japonsku „nashromáždila příliš mnoho mutací schopných korigovat chyby viru – nestrukturálního proteinu nazvaného nsp14“. Virus se „snažil opravit“ chyby, čímž nakonec „zničil sám sebe“.

Studie dokazují, že oproti Evropanům a Afričanům má v sobě velká část obyvatel Asie obranný enzym zvaný APOBEC3A. Ten je schopný napadat RNA viry, včetně SARS-CoV-2 způsobujícího covid-19.

Vědci z Národního institutu genetiky a Univerzity v Niigatě se rozhodli zjistit, jak enzym APOBEC3A ovlivňuje protein nsp14 a zda může snižovat aktivitu koronaviru. Vědecký tým analyzoval data genetické diverzity alfa a delta variant z infikovaných klinických vzorků shromážděných v Japonsku mezi červnem a říjnem.

Následně odborníci vizualizovali vztahy mezi sekvencemi DNA viru SARS-CoV-2, aby ukázali genetickou rozmanitost v diagramu zvaném haplotypová síť. Obecně platí, že čím větší je síť, tím více pozitivních případů představuje.

Síť alfa varianty, která měla na svědomí čtvrtou japonskou vlnu mezi březnem a červnem, obsahovala pět hlavních skupin s mnoha rozvětvenými mutacemi, což potvrzuje vysokou úroveň genetické diverzity.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí o variantě delta tvrdí, že je dvakrát nakažlivější než předchozí mutace a způsobuje závažnější průběh nemoci u neočkovaných lidí. Na základě této informace tak japonští vědci předpokládali, že se u delty prokáže i mnohem živější genetická rozmanitost.

O to překvapivější bylo zjištění, že opak je pravdou. U delty měla haplotypová síť pouze dvě hlavní skupiny a zdá se, že se mutace uprostřed procesu evolučního vývoje patogenu náhle zastavily. Vědci se poté zaměřili na enzym nsp14 korigující chyby viru a zjistili, že naprostá většina jeho vzorků v Japonsku zřejmě prošla mnoha genetickými změnami.

„Byli jsme těmito zjištěními doslova šokováni,“ uvedl Inoue pro list The Japan Times. „Varianta delta v Japonsku byla vysoce přenosná a vytlačovala ostatní varianty. Máme ale za to, že s hromaděním mutací se virus nakonec stal vadným, a není tak schopen tvořit své kopie. Vzhledem k tomu, že případů nepřibývá, myslíme si, že v určitém okamžiku zamířil přímo ke svému přirozenému zániku.“

Nabízí se otázka, zda samovyhynutí varianty delta v Japonsku nezpůsobila zvláštní genetická výbava místního obyvatelstva. S tím však Inoue nesouhlasí. „Myslím, že ne,“ řekl. „Lidé ve východní Asii, jako jsou Korejci, jsou geneticky stejní jako Japonci. Ale nevím, proč se tento jev děje zrovna v Japonsku.“

Jakkoli je Inoueova teorie inovativní, mohla by záhadné zmizení delty v Japonsku uspokojivě vysvětlovat. Podobně vysokou proočkovaností se ale můžou chlubit i jiné země, včetně Jižní Koreje, které však hlásí rekordní čísla nakažených. Japonsko se tak zdá být v útlumu nákazy unikátní. Virus ustoupil navzdory tomu, že se po konci nouzového stavu dopravní prostředky i restaurace znovu naplnily lidmi.

„Pokud by byl virus živý a zdravý, případů by jistě přibývalo, protože nošení roušek a očkování v některých případech průlomovým infekcím nezabrání,“ řekl Inoue.

„Neočekávaný propad nových případů po letní vlně je žhavým tématem vědeckých diskuzí a zaujalo i ty, kteří sami studie o koronaviru neprovádějí,“ říká Takeshi Urano, profesor na lékařské fakultě Shimane University.

„Nsp14 pracuje s jinými virovými proteiny a má kritickou funkci při ochraně RNA viru před rozpadem,“ uvedl po dotázání na Inoueova zjištění. „Studie ukázaly, že virus s poškozeným nsp14 má výrazně sníženou schopnost replikace, takže to může být jedním z faktorů rychlého poklesu nových případů. Nsp14 je odvozen od viru a chemické činidlo k omezení tohoto proteinu by se mohlo stát slibným lékem, jehož vývoj již probíhá.“

Japonsko je anomálií také v tom, že delta koncem srpna prakticky vyřadila varianty alfa a další. Na druhou stranu jiné země, včetně Indie a Indonésie, které delta zasáhla obzvláště tvrdě, hlásí směs více různých kmenů viru.

Podobné přirozené vymírání koronaviru by mohlo nastat také v zámoří, říká Inoue. Dodává však, že žádná jiná země „nenashromáždila tolik mutací v nsp14 viru jako Japonsko, ačkoli podobné mutace byly objeveny v nejméně 24 zemích.“

Inoueho teorie může být vysvětlením i náhlého konce těžkého akutního respiračního syndromu (SARS) v roce 2003. Experiment in vitro dokázal, že při hromadění mutací virus nakonec nebyl schopen se replikovat. „Žádná data o genomu neexistují, jde jen o hypotézu. Jelikož už nemoc zmizela, světlo světa ani nikdy nespatří,“ dodal Inoue.

Jaká je tedy šance, že by úkaz přirozeného vymírání viru SARS-CoV-2 mohl nastat také v zámoří? „Šance nejsou nulové, ale zatím je to příliš optimistický scénář, nemáme dostatek dat,“ řekl vědec.

Od vrcholu pandemie v Japonsku v polovině srpna denní případy nadále klesají. Do poloviny září se dostaly pod 5 tisíc denně, do konce října pod 200. Země se už nějakou dobu těší z jedné z nejnižší míry nákazy ze všech vyspělých zemí. Vůči další vlně pandemie ale imunní není, varuje Inoue.

„Hrozba tady stále zjevně existuje,“ řekl. „Plíží se tu postupně další a další varianty, ale japonská delta je zvládá držet dál. Ale protože tu už nebude nic, co by je drželo na uzdě, vzniká prostor pro vstup nových variant, protože samotné vakcíny by problém nemusely vyřešit. V tomto ohledu si myslím, že karanténní opatření pro kontrolu imigrace jsou velmi důležitá, protože nikdy nevíme, co sem přijde z cizích zemí,“ dodává Inoue.