V Izraeli roste nenávist vůči ultraortodoxním židům. Může za to koronavirus

„Už to není napětí, cítím nenávist,“ popsala vztahy sekulárních a ultraortodoxních židů 60letá Vivian Šinfeldová z města Bnei Brak. Její rodina se považuje za „moderní ultraortodoxní“ a na rozdíl od řady spoluobčanů ze stejné komunity nosí roušky, nechala se naočkovat a odsuzuje vlnu protestů, které ve městě rozpoutali odpůrci epidemických opatření.

„Začíná to být jako válka,“ řekla žena reportérům listu The Washington Post. Navzdory svým umírněným názorům se i její rodina nyní ocitla v nepříjemné pozici –⁠ v poslední době se od ní odvrátili někteří staří přátelé a Šinfeldovi nemohou kvůli zlobě veřejnosti sehnat ani opraváře ledničky.

Při pohledu na loňské dění ve Svaté zemi to není až tak překvapivé. Izrael zažíval hned třikrát velmi tvrdý lockdown, během něhož se prakticky celá země uzavřela a lidé nemohli vyjít ani do sousední čtvrti, natož opustit město. V tu samou dobu se ale v izraelských médiích objevovaly snímky a videozáznamy z ultraortodoxních svateb, kterých se účastnily stovky až tisíce lidí.

Když se do ultraortodoxních měst či čtvrtí vydala sjednat pořádek policie, nezřídka čelila házení kamenů a nadávání do nacistů. Epidemická opatření tak měla jen omezený dosah, část populace je prostě ignorovala. Všechno vyvrcholilo v koronavirem nejvíce zasaženém Bnei Braku, kde ultraortodoxní násilníci vypálili městský autobus.

Opoziční lídr Jair Lapid, který komunitu opakovaně kritizoval, navrhoval použití vodních děl. K tomu ale vláda Benjamina Netanjahua nepřistoupila –⁠ z korupce obviněný premiér je totiž životně závislý na náboženských stranách Šas a Sjednocený judaismus tóry, díky nimž získává potřebnou většinu křesel v Knesetu. Představitelé obou stran už Netanjahuovi slíbili, že ho podpoří i po volbách naplánovaných na 23. března.

Netanjahu tak po vyhlášení posledního lockdownu dvakrát volal vlivnému rabínovi Chajmu Kanievskému, aby ho přesvědčil o uzavření náboženských škol (ješiv). Telefon vzal místo 93letého starce jeho 30letý vnuk. Slibu o dodržování opatření se ale premiér nedočkal, informoval server Al-Monitor. Kanievský se přitom už dříve dostal do sporu s izraelským „koronavirovým carem“, když odrazoval studenty ješiv od testování.

Až po premiérově telefonátu vyrazili do Bnei Braku policisté a došlo k výše zmíněným násilnostem, jež vyvrcholily vypálením autobusu.

Netanjahuovi političtí protivníci jsou si naštvání izraelské veřejnosti velmi dobře vědomi a hodlají ho využít. „Nastal čas na jeden zákon pro každého,“ říká na jednom z volebních plakátů Lapid. Jako kontrast pak zvolil dvě fotografie –⁠ na jedné z nich je prázdná školní třída kvůli pandemii, na druhé je třída plné ultraortodoxních studentů.

Ministr obrany a lídr Modrobílých Benny Ganc pak v lednu navrhl ukončení armádní výjimky pro ultraortodoxní židy. Zatímco celá izraelská populace včetně žen má povinnou vojenskou službu, ultraortodoxní židé se vojně mohou vyhnout.

Tradičním „anti-haredi“ politikem je pak bývalý ministr obrany a zahraničí Avigdor Lieberman, který sází především na tradičně sekulární imigranty ze zemí bývalého Sovětského svazu. Právě on může být tím, kdo bude z naštvání na ultraortodoxní židy těžit nejvíce. „Kdo říkal, že ultraortodoxní neumějí bojovat?“ ptal se moldavský rodák ironicky po střetech v Bnei Braku.

Při kritice náboženských škol za nedodržování koronavirových opatření přišly opět na řadu výzvy akademiků a byznysmenů, aby se v těchto zařízeních začaly učit alespoň základy matematiky a dalších věd. Někteří sekulární poslanci pak vyvíjejí tlak na snížení dětských přídavků, které ultraortodoxním rodinám umožňují přežívat –⁠ vysoká porodnost této komunity ve spojení s její nízkou zaměstnaností vytváří každý rok větší a větší tlak na státní rozpočet.

Lieberman a stovky tisíc sekulárních Izraelců jsou teď přesvědčeni, že pandemie koronaviru odhalila nespravedlnost ve společnosti, v níž žijí: ultraortodoxní židé neslouží v armádě (většina z nich, abychom byli přesní), mnozí žijí z rozpočtu placeného daněmi sekulárních spoluobčanů, omezují je vnucováním náboženských pravidel během šabatu, a dokonce teď znemožňují společnosti účinně bojovat proti viru.

Fakt, že další stovky tisíc ultraortodoxních koronavirová omezení dodržují, už nehraje roli. Videa v televizi a na sociálních sítích ukazují něco jiného a nenávist ve společnosti narůstá. „Čekala jsem cestou do kanceláře na výtah. Spolu se mnou čekal i jeden ultraortodoxní. Když se chtěl připojit a nastoupit se mnou, řekla jsem mu: Rozhodněte se, buď vy, nebo já,“ citoval server Al-Monitor bohatou byznysmenku z Tel Avivu. Žena, která v minulých volbách opakovaně hlasovala pro středové Modrobílé, chce tentokrát podpořit Liebermanovu stranu Izrael, náš domov (Jisra'el Bejtenu).

Stejnému médiu pod podmínkou anonymity sdělil i jeden z členů výkonného výboru Netanjahuovy strany Likud, že je na premiéra rozzlobený. Ultraortodoxní politici Netanjahua vydírají, myslí si. Politik dokonce řekl, že zvažuje přechod k opozičnímu vůdci Lapidovi.

Olej do ohně ještě v posledních dnech přilili někteří ultraortodoxní politici. Poslanec Spojeného judaismu tóry Jicchak Pindrus mluvil hanlivě o ženách, které konvertují k judaismu během vojenské služby. Muž, který se s takovou ženou ožení, by měl být pro svoji rodinu mrtvý, prohlásil poslanec citovaný serverem Ynetnews. K judaismu přitom v armádě konvertovaly desítky tisíc lidí, zvláště přistěhovalců ze zemí bývalého Sovětského bloku. Pindrus tvrdí, že v otázkách náboženství ustupovat nikdy nebude.

Další poprask vzbudilo předvolební video Pindrusovy strany, které reformované a konzervativní židy přirovnalo k psům. Jeden z možných budoucích premiérů Jair Lapid označil video za nechutné a připomněl, že nacisté na svých plakátech zakazovali vstup právě židům a psům.

Jisté je, že pokud nesestaví s Netanjahuem opět vládu, čekají ultraortodoxní politiky a jejich strany těžké časy. Ještě důležitější jsou volby pro samotného Netanjahua, kterému kvůli jeho kauzám reálně hrozí několikaleté vězení.