Izraelci jdou k dalším předčasným volbám. Co všechno mohou změnit?

Podobně jako při dubnových volbách průzkumy předpovídají těsný souboj pravicové strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua a centristické koalice Modrá a bílá někdejšího náčelníka generálního štábu izraelské armády Bennyho Gance. Netanjahuovi se v dubnu nepodařilo sestavit koalici, a parlament tak musel být rozpuštěn. Je to poprvé od založení Izraele před 71 lety, co se v jednom roce podruhé konají předčasné volby.

K dubnovým volbám se přihlásilo 47 stran, nyní se o křesla ve 120členném parlamentu utká 31 uskupení. Mnoho menších stran totiž spojilo své kandidátky s cílem překonat hranici 3,25 procenta, která podmiňuje vstup do parlamentu. Zároveň je více než pravděpodobné, že i nová vláda bude koaliční, neboť v izraelské historii se nikdy žádné straně nepodařilo získat většinu potřebnou k sestavení jednobarevné vlády.

Hlavním vyzyvatelem Netanjahuova Likudu podle průzkumů bude Gancova centralistická koalice Modrá a bílá. Likud a Modrá a bílá, která vznikla letos, tehdy získaly shodně 35 křesel. „Vítězství Likudu je možné, ale visí na vlásku,“ myslí si politolog Abraham Diskin z jeruzalémské Hebrejské univerzity.

Obě strany by mohly bojovat o vytvoření většinové koalice za pomoci menších spojenců. Spojenectví Likudu a Modré a bílé by bylo nejrozumnějším způsobem, jak se ze současné situace vymotat. Modrá a bílá ale nechce být součástí Netanjahuovy vlády kvůli mnohým obviněním premiéra z korupce. A Netanjahu, nejdéle sloužící lídr v izraelské historii, pravděpodobně nebude sedět ve vládě vedené s někým jiným.

Lídr Modré a bílé Benny Ganc opakovaně na korupční kauzy premiéra upozorňuje. Korupčních kauz má na triku devětašedesátiletý Netanjahu celkem tři. Než bude obviněn, má ho v říjnu vyslechnout generální prokurátor. Premiér tvrdí, že je obětí honu na čarodějnice.

Ganc je naopak podle expertů vnímán jako opatrnější a pragmatičtější. Modrá a bílá se prezentuje jako otevřenější k mírovému procesu s Palestinci a snaží se získat hlasy od arabských Izraelců, kteří tvoří zhruba pětinu oprávněných voličů, ale mají tradičně nízkou volební účast.

S cílem zajistit si politické přežití a co nejvíce hlasů pro Likud tak Netanjahu vedl v uplynulých týdnech výraznou kampaň. Vítězství Likudu opakovaně prezentoval jako záruku bezpečnosti Izraele a zároveň zdůrazňoval své blízké vztahy s prezidenty USA a Ruska. Ruského prezidenta Vladimira Putina osobně navštívil ve čtvrtek v Soči. Netanjahu také slíbil, že pokud Likud vyhraje volby, Izrael anektuje části Západního břehu Jordánu, což vyvolalo kritiku opozice, Palestinců, arabských zemí či OSN. Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma Izrael totiž obsadil za války v roce 1967 a tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují.

Zároveň by ale Netanjahuova politická budoucnost mohla záviset na postupu nacionalistické a sekulární strany Izrael je náš domov někdejšího ministra obrany Avigdora Liebermana. Ten po dubnových volbách totiž odmítl do kabinetu vstoupit bez záruky prosazení zákona o zrušení branné povinnosti pro ultraortodoxní Židy a nyní průzkumy předpovídají, že jeho strana v nadcházejících volbách ještě posílí. Lieberman však prohlásil, že do koalice nepůjde, pokud v ní budou náboženské strany.

O hlasy voličů bude také usilovat Sjednocená kandidátka čtyř arabských stran, koalice Pravice, kterou tvoří nacionalistická část pravicového spektra, levicová Strana práce, jež se spojila do koalice s centristickou stranou Most, a levicová koalice Demokratický svaz. Do Knesetu by se měla dostat i sefardská náboženská strana Šas či aškenázský náboženský blok Jednotný judaismus.

Po volbách se se šéfy izraelských stran setká prezident Reuven Rivlin. Za úkol bude mít vybrat stranu, která podle něj bude mít největší šanci sestavit koalici.

Možné scénáře:

Netanjahuovi se díky zuřivé kampani podaří dosáhnout svého cíle – Likud posílí, získá většinu a vytvoří pravicovou nacionalistickou vládu bez Liebermana. Netanjahu může počítat s podporou dvou ultraortodoxních stran a nově sjednocené osadnické strany Yamina. Premiéra by mohla vynést na vrchol podpora ultranacionalistické židovské mocenské frakce vedené stoupencem rabína Meira Kahaneho, který podporoval vyloučení Arabů z Izraele a vytvoření židovské teokracie. V tom případě by vznikla nejvíce nacionalistická vláda v izraelské historii a Netanjahu by pravděpodobně vyžadoval, aby díky podpoře jejích členů získal imunitu před hrozícími obviněními z korupce.

Opoziční lídr Benny Ganc má k množnému premiérství mnohem náročnější cestu. Přestože jeho strana získala v dubnu stejně jako Likud 35 křesel a je jí předpovídán další nárůst, středový levý blok je mnohem roztříštěnější. V nejlepším případě Ganc vytvoří alianci stran fungující jako „blokující většina“.

Nejpravděpodobnější a nejkomplikovanější scénář nastane ve chvíli, pokud Likud ani Modrá a bílá nedosáhnou magického čísla 61. Lieberman odmítne ustoupit jedné či druhé straně a bude trvat na sjednocení stran Netanjahua a Gance, které by vyloučilo ultraortodoxní strany. Z toho ale Likud ani Modrá a bílá nebudou nadšení, a tak se pokusí rozbít protichůdné frakce a nalákat jednotlivé odštěpené skupinky na svou stranu. Lídr hlavní arabské frakce Ayman Odeh podpoří Gance za podmínek, které si stanoví vzhledem ke své politice vůči Palestincům.

Hlavní soupeření ale začne po oficiálních výsledcích. Prezident Reuven Rivlin bude muset vybrat kandidáta na předsedu vlády, vůdce, u kterého věří, že má nejlepší šanci sestavit stabilní koalici. Obvykle to bývá hlava nejsilnější strany. Na sestavení koalice má kandidát 42 dnů, a pokud selže, může dát prezident dalšímu kandidátovi 28 dní na vytvoření alternativní koalice. Pokud padne i druhá varianta, může dojít k dalším volbám. To se v dějinách Izraele zatím nestalo a Rivlin slibuje, že udělá všechno pro to, aby třetím volbám zabránil.

Rivlin a Netanjahu nemají nejlepší vztahy. Prezident je silným kritikem nedemokratických praktik. „Prezident má v tomto případě širokou škálu možností,“ řekl pro AP politický komentátor Tal Schnieder. „Může cítit, že Netanjahu už dostal šanci a teď je čas obrátit se na někoho jiného. Pro takový krok by existovala veřejná legitimita, ale usnášelo by se v bouřlivém období.“

A nakonec by zásadní roli mohly hrát dvě malé strany momentálně bojující o vlastní přežití. Labouristé, ikonická strana zakladatelů státu, kteří stáli v čele prvních 30 let, by v případě probojování se do parlamentu znásobili Gancovy šance na vítězství. Ale pokud se tak nestane, hlasy jejich voličů přijdou vniveč.

O přežití bojuje i krajně pravicová strana Jewish Power. Kdyby se dostala do parlamentu, podpořila by Netanjahua. A bez nich jsou Netanjahuovy šance mnohem menší.

Táhlý arabsko-židovský spor hraje roli i v těchto volbách. Podle serveru The Times of Israel může mít velký vliv na výsledek voleb volební účast arabských Izraelců. V předchozích volbách mívali volební účast nízkou, nyní však cesty izraelských měst lemují billboardy v arabštině vyzývající k účasti ve volbách a volbě „toho správného“ kandidáta. „Tentokrát budeme ve vládě,“ hlásí jeden z nich. „Pokud budou arabští Izraelci ve volbách hlasovat, budeme moci blokovat Netanjahua ve vytvoření vlády,“ řekl pro The Times of Israel jeden z arabských Izraelců.