Článek
Klinické testy léku raloxifen schválil italský úřad pro kontrolu léčiv a zdravotníci ho začnou na zkoušku podávat prvním pěti stovkám pacientů nakažených koronavirem, informovala agentura Reuters. Český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na svém webu v přehledu hodnocených léčiv na covid-19 raloxifen zmiňuje. Poukazuje na to, že na možné účinky podobných látek upozornili také čeští vědci.
Raloxifen pomáhá předcházet osteoporóze tak, že se váže na estrogenové receptory, což podle italských odborníků může zpomalit i množení viru SARS-CoV-2 v organismu. „Tlumí replikaci viru, čímž zpomaluje zhoršování stavu pacientů s mírnými příznaky a také zmírňuje infekčnost díky tomu, že snižuje virovou nálož,“ popsal možné výhody léku Marco Allegretti z farmaceutické společnosti Dompé Farmaceutici.
Výzkum už v raných fázích koronavirové pandemie ukázal, že hormon estrogen u žen před menopauzou může mít během onemocnění covidem-19 ochranný účinek. Někteří vědci předpokládají, že podobnou ochranu může poskytnout i raloxifen, který se předepisuje ženám po přechodu s nižší hladinou estrogenu kvůli posílení kostí.
Na myšlenku, že úlevu lidem nakaženým koronavirem může přinést právě raloxifen, přišli odborníci díky počítačové analýze v rámci projektu Exscalate4Cov. Ten používá supervýkonné počítače k prověřování molekul známých léčivých látek a snaží se zjistit, zda by některá z nich mohla fungovat i proti koronaviru. Do června jich takto experti otestovali 400 000 a z nich předběžně pro další výzkum vybrali 7 000, informovala už dříve Evropská komise.
Látka raloxifen působí na kosti a kardiovaskulární systém podobně jako pohlavní hormon estrogen. Obsahuje ji lék Evista, který je podle údajů SÚKL v Česku od roku 2004. V roce 2011 se začal proplácet ze zdravotního pojištění. Ústav zdůrazňuje, že užívání známých léčiv u pacientů s covidem-19 je experimentální a teprve se testuje.
SÚKL uvedl, že na možnou účinnost náhrad estrogenu při léčbě covidu-19 upozornili i čeští vědci. Zkoumali podobnou látku bazedoxifen, která by mohla představovat levnější a dostupnější alternativu k biologické léčbě při plicních komplikacích při covidu-19 a mohla by účinkovat i proti pronikání koronaviru do buněk a jeho množení, zmínil SÚKL.
