Článek
Drtivou většinu vážně nemocných touto nerozpoznanou nemocí tvoří děti. Těch bylo v nemocnicích indického nejlidnatějšího státu s více jak 200 miliony obyvatel hospitalizováno několik stovek.
Přesný počet mrtvých není znám. Například anglickojazyčný deník Times of India už v pondělí informoval o nejméně 68 mrtvých za poslední týden v celém státě Uttarpradéš, z nichž 40 obětí připadlo podle tamních úřadů na děti. Další indické noviny Hindustan Times o den později s odkazem na předsedu vlády Uttarpradéše zase uváděly 32 mrtvých dětí a sedm dospělých v okrese obklopujícím město Firozabád. BBC ve středečním článku píše o nejméně 50 mrtvých, rovněž z většiny dětí. Žádná z obětí nebyla pozitivní na covid-19.
Většina nakažených trpí příznaky zahrnujícími vysokou horečku, dehydrataci, rychlý pokles krevních destiček, bolest hlavy i kloubů a nevolnost. Doba, na kterou nemoc upoutává děti na lůžko, se aktuálně protahuje na deset dní a může být ještě delší. „Pacienti a zejména děti umírají v nemocnicích velmi rychle,“ uvedlo podle BBC ředitelství zdravotnických úřadů v nejhůře postiženém Firozabádu.
Příznaky typické pro dengue má jen polovina dětí
Informace o tom, co nemoc je nebo by mohla být zač, jsou ještě chaotičtější než ty o počtu obětí. Lékaři z pěti postižených oblastí se podle BBC shodují, že alespoň za většinu obětí pravděpodobně může komáry přenášená horečka dengue – vedle malárie jedna z nejvýznamnějších tropických nemocí na světě. Přímo za oběti dengue označil 40 dětí i jeden z místních politiků ve Firozabádu. Předseda tamní vlády to ale následně popřel s tím, že takové zprávy nemá. Celou záležitost podle něj prověřuje vládní tým ve spolupráci s lékařskou fakultou s univerzitou ve městě Lucknow. Times of India také citovaly prohlášení firozabádských úřadů, podle kterého má příznaky typické pro dengue jen 50 % z dětí, které bojují o život v tamních nemocnicích.
Horečku dengue lze poznat pomocí PCR i jiných laboratorních testů, ale v Uttarpradéši zjevně nefunguje žádný systém monitoringu takových nemocí. Vzorky od některých pacientů by podle vlády měly putovat do zmiňované univerzity v Lucknow a Národního virologického institutu v Púne.
BBC píše, že aktuální situace v Uttarpradéši není výjimečná. Ve státě pořádně nefunguje kanalizace, přetrvává vysoká úroveň dětské podvýživy a zdravotnický systém není organizovaný. Zprávy o „záhadných horečkách“ se tam tak v období po konci monzunových dešťů, které nedávno nastalo, objevují pravidelně.
Z výčtu známých tropických nemocí, se kterými se Uttarpradéš potýkal, BBC vyjmenovává na prvním místě japonskou encefalitidu. Epidemie této nemoci tam vypukla v roce 1978 a vyžádala si přes 6 500 životů. Děti na ni v menší míře dál umírají i poté, co se v roce 2013 proti nemoci začalo očkovat.
Další nebezpečnou nemocí způsobující horečku je tzv. křovinný tyfus přenášený roztoči. Studie zkoumající příčiny vážných případů horeček v Uttarpradéši po monzunech v letech 2015 až 2019 odhalila, že za většinu z nich mohla dengue právě spolu s křovinným tyfem. Kromě těchto nemocí se podařilo odhalit i výskyt dalších nemocí. Šlo například o bakteriální infekci přenášenou ze zvířat na lidi leptospirózu nebo tropické virové onemocnění chikungunya. „V tomto regionu byla už řada nemocí způsobujících horečky, které se objevily poté, co skončil monzun. Na to, abyste je mohli sledovat a léčit, ale potřebujete systematický dohled,“ řekl k tomu podle BBC jeden z autorů studie.
Nakonec britské veřejnoprávní médium připomíná, že v roce 2006 zprávy o „záhadném“ ohnisku neznámé horečky v Uttarpradéši skončily zjištěním, že mnoho dětí zemřelo na otravu poté, co snědly plody divoké rostliny hojně rozšířené v západní části státu.
Co stojí za aktuální „záhadnou horečkou“, pravděpodobně vysvětlí až laboratorní testy. V tuto chvíli to ale spíš vypadá na dengue, nějakou další z již známých tropických nemocí nebo kombinaci vícero z nich.
