Článek
Tuzemská stravovací zařízení si loni prožila krušný rok. Ukazují to čísla Generálního finančního ředitelství (GFŘ), které pro Seznam Zprávy Byznys zpracovalo tržby evidované za celý gastronomický sektor v letech 2019 a 2020.
Čísla dokazují, že koronavirus zasáhl hospody, restaurace, bary, kavárny, vinárny či fastfoody velice tvrdě. Zatímco v lednu a v únoru, což bývají pro stravovací sektor nejslabší měsíce v roce, tržby meziročně nepatrně rostly a v únoru překonaly devět miliard korun, v březnu, kdy Česko začal ochromovat nový virus, spadly o 60 procent.
Co se dělo? Vláda vyhlásila 12. března nouzový stav, o dva dny později musely zavřít všechny restaurace a o další dva dny později vstoupila celá země do karantény, čímž se významně omezil veškerý pohyb obyvatel v Česku.
První měsíc lockdownu byl pro stravovací obor obrovský šok. Někteří provozovatelé začali propouštět a čekali, co bude dál. V dubnu si pak sáhli na dno. Zavřeni byli celý měsíc, a tak se jejich tržby propadly o 87 procent. Na nulu se celý sektor nepropadl jen díky tomu, že provozovny rychlého občerstvení mohly mít otevřené výdejové okénko, a tak do ekonomiky přispěly částkou ve výši 1,3 miliardy korun.
Data je však potřeba brát s rezervou. V roce 2020 nemuseli provozovatelé tržby evidovat, a tak skutečné tržby byly pravděpodobně vyšší a procentní propady naopak nižší, protože tržby evidovaly loni „jen“ dvě třetiny firem.
„Ačkoliv nebylo nutné tržby evidovat, přesto za 4. čtvrtletí loňského roku evidovalo tržby meziročně jen o 32 procent subjektů méně,“ podotýká Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.
Nejde však jednoduše říci, že bez tohoto vlivu by tržby hospod byly o třetinu vyšší, protože část hospod přestala tržby evidovat proto, že ukončila svou činnost. Navíc není jasné, zda ve dvou třetinách provozoven, které dobrovolně hlásí tržby, jsou podniky s vysokými či nižšími tržbami.
Že jde o první ucelený, avšak přesto orientační přehled tržeb stravovacího sektoru, svědčí také fakt, že v nahlášených tržbách nemusí být započítány platby kartou, útraty učiněné u mobilních stánků či u jídla odneseného s sebou.
V květnu se pak podle dat GFŘ začaly hospody a další gastronomické podniky stavět na nohy, protože vláda uvolňovala ekonomiku a hospody mohly nejprve obsluhovat hosty na zahrádkách, nebo jim vydávat jídlo okénkem a později mohly strávníkům podstrojovat i uvnitř svých podniků.
Léto přineslo restauracím velikou úlevu. Ačkoliv zahraničních turistů dorazilo minimum, tak se za pomoci vlády podařilo rozhýbat chuť obyvatel cestovat po Česku. Češi utráceli, kde mohli, a tak příjmy hospod za červen až září dosahovaly v jednotlivých měsících i téměř šedesáti procent objemu tržeb z předchozího roku.
Takzvaná Prymulova večerka, což bylo rozhodnutí nového ministra zdravotnictví Romana Prymuly o tom, že hospody i bary musí od 24. září zavírat už v deset večer, předznamenala další sesuv příjmů hospod.
V polovině října musely stravovací podniky zavřít nanovo, a ačkoliv mohly mít otevřená výdejová okénka, mnoho hospod si spočítalo, že se jim to nevyplatí, a zcela zavřely. V říjnu tak utržily jen čtvrtinu toho, co před rokem.
V listopadu začali hospodští boj s koronavirem vzdávat. Se zpožděním na ně dopadla deprese. Zatímco v první vlně ještě věřili tomu, že uzamčení ekonomiky pomůže pandemii zvládnout a po drsných měsících se vše vrátí zpět, u druhé vlny už přestali doufat, že to bude brzy a že se toho vůbec dočkají. Tržby hospod tak klesly o celých 84 procent na 1,5 miliardy korun.
V prosinci se mohly hospody opět maličko nadechnout, když přesně na šest dnů mohly mít otevřeno do 22:00 a dalších 9 dnů do 20:00. Poté se však musely opět zcela zavřít a vydávat pokrmy jen okénky.
Ačkoliv hra na „Otevři, zavři“ psychický stav hospod výrazně zhoršila, fakticky jim opět pomohla navýšit tržby, a to na čtvrtinu roku 2019.
Za celý rok 2020 klesly tržby stravovacích zařízení o 57 procent ze 122 miliard na 52 miliard korun. Opět je však nutno připomenout, že ve skutečnosti budou tržby vyšší, protože provozovatelé nemuseli kvůli koronaviru tržby evidovat, ačkoliv k tomu dobrovolně i tak přistoupila většina podniků.
Jak se liší EET účtenka od standardní
EET účtenka obsahuje tyto povinné náležitosti:
- fiskální identifikační kód (FIK),
- daňové identifikační číslo (DIČ) podnikatele,
- označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
- označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
- pořadové číslo účtenky,
- datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
- celkovou částku tržby (s a bez DPH),
- bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
- údaj, zda je tržba evidována v běžném, nebo zjednodušeném režimu.
Normální účtenka některé z těchto údajů (např. FIK/PKP, BKP, údaj o EET režimu) obsahovat nemusí. V současnosti je EET čistě dobrovolná. Obchodníci tedy mohou vydávat účtenky i bez zmíněných údajů, které souvisí ryze s EET.
Zdroj: Dotykačka