V horku lidé víc vraždí a znásilňují. Roli hraje každý stupeň Celsia

Spojené státy zaznamenaly v roce 1988 nejteplejší léto v historii. Američané vyráželi hromadně na pláže, spotřeba elektřiny byla kvůli klimatizaci vyšší než kdykoliv předtím, dálnice lemovala přehřátá auta a zmrzliny se rozpouštěly dřív, než je lidé stihli sníst.

Pod pláštíkem letních radovánek se ale dělo něco znepokojivého. Rok 1988 netrhal rekordy pouze v počtu slunečných dnů, ale také v násilném chování. USA zažily bezprecedentní množství vražd, znásilnění, ozbrojených loupeží a útoků. Počet zaznamenaných trestných činů překročil 1,56 milionu.

Lidé podezírají počasí už po celá staletí. Myšlenky na vliv vedra se promítají i v lidském jazyce. Říká se „nic se nejí tak horké, jak se upeče“ nebo „má horkou hlavu“. Hypotézu začali vědci prověřovat na konci 19. století, když se objevily první spolehlivé statistiky o trestné činnosti, a pokračují dodnes.

Jak stoupá hladiny rtuti, procházíme podle vědců kolektivní proměnou. Některé z příznaků jsou takřka nepostřehnutelné – víc se troubí v autech, policisté zaznamenávají nárůst nepokojů a lidé ztrácí ochotu pomáhat druhým. Jiné jsou vidět na první pohled.

Globální vlna veder v roce 2018 vedla k neobvykle vysokému počtu arktických požárů, ve Finsku vyhnala soby na pláže, a dokonce přispěla ke snížení nejvyšší hory Švédska. A podle britských policistů vzrostl v některých oblastech počet hovorů žádajících o pomoc až o 40 procent.

Ve Spojeném království sledují vědci trend dlouhodobě. Mezi lety 2010 a 2018 zaznamenali o 14 procent víc trestných činů při 20 stupních Celsia, než když bylo pouhých 10 stupňů. V Mexiku je organizovaný zločin spojován s teplejšími oblastmi země. V Jihoafrické republice se s každým stupněm Celsia zvyšuje počet vražd o 1,5 procenta.

Vědci také zjistili, že k drtivé většině povstání došlo během let 1791 až 1880 v letních měsících. Čím bylo tepleji, tím byla násilnější.

Počasí mění i vztah k sobě samým. Studie více než 1,3 milionu sebevražd zjistila, že rostoucí teploty zvyšují jejich riziko – nejvyšší je ve dnech, kdy je tepleji než 27 stupňů.

K nespravedlnostem a dalším spouštěčům sociálních změn dochází celoročně, podle vědců se ale zdá pravděpodobnější, že lidé na ně budou reagovat během teplejších dní. Proč má počasí tak neblahý vliv na lidské chování, však zůstává tajemstvím.

Důležitou a také tak trochu očividnou teorií je ta o lidském nepohodlí. Horké a dusné počasí je objektivně nepříjemné, což u lidí způsobuje horší náladu, která vede ke škodlivému chování. Vědci zjistili, že za horkého počasí američtí fotbalisté více faulují, novináři jsou náchylnější k používání negativního jazyka a lidé častěji končí v práci.

Podle studie z roku 2017 zase vysoké počasí mění chemické složení v lidském mozku. Vyšší teplota snižuje podle vědců hladinu serotoninu, což vede ke zvýšené míře bolesti, stresu, depresí a úzkostí a také k většímu počtu násilných činů.

Na vině by ale mohl být také testosteron. Podle dalšího výzkumu zvyšuje horké počasí jeho hladinu, což činí lidi agresivnější. Jak se v létě prodlužují dny, přibývá případů sexuálního a domácího násilí. Ve Spojených státech je v létě o 12 procent více „partnerského násilí“, které zahrnuje fyzické, sexuální a emoční týrání.

Problémem nemusí být teplo samo o sobě, ale také mezilidské setkávání, které je s ním nerozlučně spjaté. V létě obývají lidé odlišný svět. Chodí na večírky, konzumují více alkoholu, a to i přes den. Jednoduše jsou mnohem aktivnější a platí zde rovnice: více lidí rovná se více emocí.

„Je obtížné tyto věci oddělit,“ říká pro BBC Trevor Harley, profesor psychologie na univerzitě v Dundee. „Když je tepleji, je venku více lidí a skutečně dochází třeba k většímu počtu sebevražd. Rusko má ale vysoký počet sebevražd a tam to souvisí s vysokou úrovní konzumace alkoholu spíš než s počasím.“

K vyřešení záhady by nyní mohla přispět i pandemie covidu-19. V mnoha zemích nahradil letní radovánky pobyt doma, což ukáže, zda jsou na vině vysoké teploty, nebo užší kontakt mezi lidmi, který s sebou léto přináší.