Článek
Země G20 se na summitu vyspělých ekonomik sejdou v pátek a v sobotu v Japonsku. Čína už dříve avizovala, že diskuzi ohledně prozatím odloženého zákona na setkání nepřipustí.
V Hongkongu tak odpor vůči extradičnímu zákonu neustává a tamní protesty zaujaly světová média a veřejnost i svou organizací. Obrázky uklizených ulic, „jednotek“ hasících projektily se slzným plynem nebo davu rozestupujícího se před projíždějící sanitkou se objevily ve většině z nich.
Média také obdobně v souvislosti s vlnou nepokojů připomínají rok 2014 a tehdejší protesty takzvaného „deštníkového“ hnutí. Poklidné demonstrace sedících aktivistů volajících po svobodných volbách, z nichž devět skončilo následně ve vězení. Arabská televizní stanice Al-Džazíra ale upozorňuje, že zdání klame. Podobností je mezi oběma hnutími spíše méně než více.
Aktuální protesty jsou podle hongkongských pozorovatelů, se kterými Al-Džazíra mluvila, poháněny na sobě nezávislými demonstranty, které nesdružuje žádná organizace. Prim naopak hraje technologie a zejména sociální sítě.
Hlavním komunikačním kanálem protestů je aplikace Telegram. Policie v souvislosti s tím podle Al-Džazíry zadržela i správce skupiny s více než 20 tisíci členy, kde se domlouvaly podrobnosti protestů. Podobných skupin jsou ale podle zasvěcených desítky a po jejich zablokování autoritami se ihned tvoří nové.
Demonstranti používají také funkci AirDrop, kterou disponují majitelé produktů značky Apple, a posílají tak při přípravách informace o protestech i náhodným kolemjdoucím.
Protesty bez vůdce
„Rozhodně je nikdo nevede,“ řekl pro televizi Alex Chow, jeden z lídrů deštníkových protestů. Podle dalšího vysoko postaveného člena skupiny Demosisto, která v roce 2014 za protesty stála, Isaaca Chenga je velký rozdíl i ve formě protestu. Podle něj je na současné generaci protestujících vidět, že nechtějí jen čekat, ale jsou ochotni při cestě za svými cíli jít do násilného střetu s policií.
Mediálně výraznou postavou letošních protestů se stal Joshua Wong. Spoluzakladatele zmíněné prodemokratické skupiny v průběhu demonstrací hongkongské úřady propustily z vězení, kde byl právě kvůli organizování demonstrací před pěti lety.
Mediální pozornosti se Wong dočkal zejména kvůli tomu, že je pro své působení při deštníkových protestech asi nejznámějším hongkongským aktivistou. Ihned po propuštění z vězení se zapojil do stávajícího dění – volal po zrušení návrhu extradičního zákona a rezignaci správkyně Hongkongu Carrie Lamové – a jeho slova dostávala prostor v tiskových agenturách nebo renomovaných denících.
Podle Al-Džazíry ale poměrně rychle v realitě masových demonstrací propadl a neužívá si role jako před pěti lety, kdy coby sedmnáctiletý student svolával obyvatele autonomní oblasti na velká náměstí.
Namísto toho hrají v tomto ohledu hlavní roli již zmíněné sociální sítě, přestože například Telegram už v zemi nefunguje. Podle jeho zřizovatele kvůli tomu, že služba čelila masovým hackerským útokům z Číny.
