Článek
Desítky demonstrantů se sešly v Hongkongu, aby projevily nesouhlas s plánovanými změnami v čínské ústavě. Důvodem je kontroverzní snaha Komunistické strany Číny o úpravu délky mandátu současného prezidenta Si Ťin-pchinga. Přijetím změn v ústavě by prezident u moci zůstal i po vypršení druhého funkčního období v roce 2023.
Předpokládá se, že na výročním plenárním zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu), které začne 5. března, delegáti návrh jednoznačně schválí. Ústřední výbor Komunistické strany Číny zároveň chce zakotvit do čínské ústavy „myšlenky Si Ťin-pchinga o socialismu čínského typu v nové éře“.
Prodemokratický zákonodárce Kwok Ka-Ki, který vedl protest v Hongkongu, uvedl, že ústavní změny poškodí rozvoj Číny, která už tak zaostává. Zároveň vyzval obyvatele, aby proti plánovaným legislativním úpravám veřejně vystoupili.
Si Ťin-pching se dostal do čela strany koncem roku 2012 a soustředil od té doby ve svých rukou tolik moci, jako žádný jiný čínský vůdce nejméně za posledních 25 let, připomněla agentura AFP. Prezidentem je od března 2013. Někteří zahraniční komentátoři upozorňují, že jeho působení v čele země je provázeno návratem téměř kultu osobnosti kolem hlavy státu, jeho neustálou přítomností v médiích a posílením represí vůči obráncům demokracie a lidských práv.
