Článek
Více než 30 let po skončení komunismu byla před gelsenkirchenským Ústředním výborem německých stalinistů odhalena nečekaná památka jednomu ze strůjců totalitního režimu. Krajně levicová Marxisticko-leninská strana Německa (MLPD) zde instalovala skulpturu Vladimira Iljiče Lenina.
Podle MLPD jde o vůbec první sochu ruské revoluční postavy, která byla postavena na území bývalého západního Německa.
Strana se musela domoci práva sochu legálně odhalit. Nelíbila se totiž tamnímu úřadu ani zavedeným politickým stranám, které se ji snažily neúspěšně zablokovat u správního soudu. „Komunistický vůdce Lenin je symbolem násilí, útlaku, teroru a strašlivého utrpení,“ stojí v jednomyslně přijaté rezoluci městské části Gelsenkirchen-West.
„Městská rada ve své části nebude tolerovat antidemokratický symbol a žádá o přijetí jakýchkoliv legálních prostředků, které by instalaci zabránily,“ stojí v dokumentu. Radní se nejprve snažili dokázat, že MLPD potřebuje povolení památkářů s odkazem na to, že socha naruší vzhled města. Správní soud v Gelsenkirchenu ovšem tento úřední zákaz zrušil 5. března a později tento verdikt potvrdil i Vrchní správní soud v Münsteru.
„Těší nás, že protikomunisticky motivované zneužití zákona tak tvrdě ztroskotalo,“ citoval deník Bild šéfku radikální strany, jejímž cílem je vláda proletariátu, Gabi Fechtnerovou. Podle ní je Gelsenkirchen dělnické město, kam se Lenin báječně hodí. Dvoumetrovou sochu vyrobili podle Deutsche Welle bývalí Čechoslováci v roce 1957.
„Čas na památky rasistům, antisemitům, fašistům a antikomunistům minul. Lenin byl naproti tomu revoluční myslitel, který předběhl svou dobu, a také raný bojovník za svobodu a demokracii,“ uvedla Fechtnerová pro Deutsche Welle.
Odhalení předcházela slavnostní recepce s dortem a pečenou klobásou. Zúčastnili se jí zhruba tři stovky hostů, snímané třemi ruskými televizními štáby. Účastníci museli mít ochrannou roušku a dodržovat stanovené rozestupy.
V Německu stejně jako v okolních světových zemích probíhají protesty hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží), které jsou spojeny s demytizací a odstraňováním soch kontroverzních historických osobností. V Hamburku se posprejování nevyhnula ani skulptura prvního německého kancléře Otto von Bismarcka, který sice sjednotil Německo, ale předsedal také Berlínské konferenci, mezinárodnímu jednání, jež se konalo na přelomu let 1884 a 1885 v Berlíně a jehož výsledkem byla všeobecná dohoda, která se považuje za formalizaci rozdělení Afriky.
