Článek
Projevují se ale úmrtí spojená s infekcí způsobovanou koronavirem na celkové úmrtnosti ze všech příčin?
Vysoká smrtnost v Itálii bývá například přisuzována starší populaci a menším kapacitám zdravotnictví. To ale není jediná statistika, na kterou je třeba se podívat. Už od začátku propuknutí koronavirové pandemie se objevovala otázka, zda se smrtnost viru projeví na celkové statistice přirozeného umírání.
Odpověď je ano, i ne.
Z dat monitorujících nadměrnou úmrtnost v Evropě vyplývá, že ve Španělsku a Itálii byla v třináctém týdnu letošního roku (23. až 29. března) výrazně zvýšená úmrtnost v populaci. Obě země mají mortalitu vyšší o více než sedm jednotek „Z“, což je skóre, kterým ji měří Evropský monitoring nadměrné úmrtnosti (EuroMOMO).
Pokud se drží číslo Z okolo nuly, pak je úmrtnost naprosto průměrná. Vzhledem k výkyvům, které mohou mít jednotlivé týdny v počtu zemřelých se pak počítá s tím, že země, jež má úmrtnost vyjádřenou číslem Z menším než 3, je naprosto v normě a nejde o žádné nadměrné hodnoty.
A pro srovnání: v Itálii i ve Španělsku se číslo Z momentálně vyrovnalo úmrtnosti při chřipkové epidemii v roce 2017. Když se tak znovu podíváme na předchozí graf, je vidět, že země s nadměrnou celkovou mortalitou jsou zároveň ty, které mají vysokou smrtnost na infekci covid-19, s výjimkou Francie.
Španělský statistický úřad pak ukazuje, že v druhé polovině března se celková mortalita v zemi zvýšila více než o čtvrtinu oproti té odhadované:
Celková mortalita ze všech příčin ve Španělsku za poslední měsíce.
Podobně jako v Itálii je i ve Španělsku tento nárůst vidět v konkrétních místech. Zatímco v ostrovních oblastech a na jihu země se celková mortalita drží v normálních číslech, oblasti jako Aragonie nebo Kastilie a León mají nárůst zřetelně viditelný.
Celková mortalita ze všech příčin v oblasti Kastilie a León za poslední měsíce.
Ve všech zemích ale není tento trend stejný. Například v Rakousku můžeme momentálně pozorovat dokonce podprůměrnou celkovou mortalitu. Země má v současné době 12 tisíc potvrzených případů a 220 úmrtí spojených s infekcí covid-19. Její číslo Z je podle monitoringu v současné době pod nulou.
Česko do monitoringu zahrnuto není. Nicméně vzhledem k tomu, že úmrtí pacientů s koronavirem bylo dosud zaznamenáno na osm desítek, nemohlo to běžnou statistiku vychýlit a i Česko se bude pohybovat podobně jako Rakousko v normálu.
Kde je smrtnost koronaviru také málo viditelná, jsou celková data všech úmrtí v Evropě, tedy alespoň těch zemí, jejichž údaje EuroMOMO monitoruje. Přesto ji tam ale najdeme.
Celková mortalita ze všech příčin v monitorovaných evropských zemích.
Jde o malý zobáček na konci celé křivky, který je z pochopitelných důvodu lehce přehlédnutelný. Epidemie koronaviru ale způsobila, že i tento „zobáček“ dokáže kompletně přehltit zdravotnictví západních zemí, když obrovské množství pacientů naráz začne mít respirační potíže. Velké výkyvy od průměru zejména na počátku a na konci roku 2017 jsou způsobeny právě silnou chřipkovou epidemií v Evropě.
Epidemie koronaviru navíc ještě není na svém konci, proto jsou data o jejím dopadu prozatím nekompletní a velkou roli hraje i doba, kterou na grafech pozorujeme. Období okolo třináctého týdne bylo totiž ve všech předchozích letech pod průměrem mortality, nebo pod něj zrovna mířilo. Teď je tomu naopak, křivka stoupá nahoru, nejvíce ve věkové kategorii 65 a starší, což je právě skupina nejvíce ohrožená novým typem koronaviru.
