Ve Španělsku lidé házeli po sanitkách s nakaženými pacienty kameny

Ze 422 na 465 mrtvých narostla od úterý bilance nemoci COVID-19 v Británii, informovala tamní média. Ve srovnání s vývojem z předešlého dne se počet obětí zvýšil jen zhruba o polovinu, aktuální údaj o počtu potvrzených případů nákazy koronavirem zároveň nebyl ihned k dispozici. Kvůli obavám ze šíření infekce byla v podvečer přerušena schůze britského parlamentu, týden před plánovaným začátkem velikonoční přestávky.

Drtivá většina smrtelných případů COVID-19 je hlášena z Anglie, kde už zemřelo 414 pacientů s touto diagnózou. Za poslední den v této části Spojeného království nemoci podlehlo 28 lidí ve věku od 47 do 93 let, citoval z hlášení ministerstva zdravotnictví deník The Guardian. Všichni kromě 47letého nemocného údajně měli dlouhodobé zdravotní problémy.

Vláda s těmito informacemi nezveřejnila celkový souhrn jako v minulých dnech s počtem provedených testů na přítomnost koronaviru a počtem těch pozitivních. Do úterního večera se v Británii nákaza prokázala v 8 077 případech.

Hospodářský pokles a úbytek pracovních míst vlivem koronaviru budou horší než během recese v roce 2008. Ve videozprávě to dnes uvedl generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo.

„Tato pandemie bude mít nevyhnutelně enormní dopad na ekonomiku,“ konstatoval Azevedo. „Aktuální prognózy ukazují, že hospodářský pokles a úbytek pracovních míst budou horší než za finanční krize před dvanácti lety,“ rozvedl. Dodal, že konkrétní výhledy nejsou ještě k dispozici, ale ekonomové organizace WTO očekávají „velmi prudký pokles obchodu“.

Země mohou podle Azeveda učinit důležité kroky k omezení bezprostředních ekonomických škod a položit základ dlouhodobému zotavení. „Koordinace úsilí zvýší naši kolektivní schopnost bojovat proti recesi,“ vyzval státy ke spolupráci. Apeloval dále na členy WTO, aby byli transparentní a sdíleli informace.

Francie kvůli šíření koronaviru stáhne všechny své vojáky z Iráku, informovalo podle agentury Reuters tamní ministerstvo obrany. Stane se tak na dobu neurčitou. V úterý také česká armáda oznámila, že dočasně stáhla vojáky na irácké misi. Zdůvodnila to výrazným omezením operačních úkolů, bezpečnostními hrozbami i epidemií koronaviru.

Francouzské ministerstvo obrany uvedlo, že z Iráku odejde asi stovka vojáků a že armáda bude pokračovat v leteckých operacích proti teroristické organizaci Islámský stát.

Německé úřady vyzvaly migranty se zatím nedokončeným zdravotnickým vzděláním či s dosud neuznaným lékařským diplomem ze zahraničí, aby se přihlásili k boji s koronavirem. Právě nedostatek zdravotnického personálu je považován za slabinu tažení proti pandemii, napsala dnes agentura Reuters.

Německá vláda i jednotlivé německé spolkové země se připravují na rychlé šíření nákazy, zvyšována je například kapacita lůžek pro intenzivní péči a také dostupnost plicních ventilátorů, které pacientům v těžkém stavu pomáhají dýchat. Problémem je ale omezený počet zdravotníků.

Řešením mohou být cizinci. „Zahraniční doktoři, kteří jsou v Sasku, ale ještě nemají schválenou kvalifikaci, mohou pomoci s koronavirovou péčí,“ napsala v inzerátu lékařská komora v Sasku. Agentura Reuters poznamenala, že tato spolková země je baštou protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), která těží z nesouhlasu části populace se vstřícnou německou imigrační politikou.

Finská vláda dnes rozhodla, že od pátku zavede třítýdenní blokádu provincie Uusimaa okolo Helsinek, odkud se šíří koronavirus do ostatních částí země. Chce lidem zabránit, aby tam i odtamtud cestovali, napsala agentura Reuters.

Podle agentury DPA žije v provincii Uusimaa více než 30 procent obyvatel Finska. Do tohoto regionu se nově bude moci jezdit jedině za prací.

Vláda k tomuto kroku přistoupila poté, co dříve během dneška aktualizovala a zhoršila svoji předpověď vývoje pandemie nemoci COVID-19. Podle jejích odhadů v následujících měsících v nemocnicích skončí 11 000 až 15 000 lidí s nemocí COVID-19 a 3 600 až 5 000 z nich bude potřebovat intenzivní lékařskou péči.

Kromě toho, že od soboty neroste počet obětí, se objevuje pozitivní signál v podobě vývoje počtu neuzavřených případů nákazy. Italský list La Repubblica píše o „potvrzeném sestupném trendu“ poté, co se přírůstek statistiky „aktuálně pozitivních“ pacientů čtvrtý den v řadě snížil. Lidí, kteří měli pozitivní test a zdravotním problémům nepodlehli ani se z nich ještě plně nezotavili, bylo ve středu v Itálii 57 521.

Aktuální čísla večer neoznamoval šéf civilní ochrany Angelo Borrelli, jak bylo doposud zvykem, protože má od rána mírnou horečku a zůstává z preventivních důvodů v izolaci. La Repubblica informoval, že mezi italskými oběťmi COVID-19 je už také 33 zdravotníků. Nemoci nově podlehlo šest zdravotnických profesionálů působících na severu země a jeden praktický lékař ze Sicílie.

Ve věku 84 let zemřel kontroverzní rumunský spisovatel a někdejší disident Paul Goma, u něhož byl odhalen koronavirus. Informovala o tom agentura DPA. Goma se stal mezinárodně známým v roce 1977, když v otevřeném dopise vyjádřil solidaritu s československým protestním hnutím Charta 77.

Goma zemřel po koronavirové infekci v noci z úterý na středu v Paříži, sdělila DPA Mariana Siposová, která se zabývala životem rumunského intelektuála.

Goma v roce 1977 podpořil Chartu 77, kterou podepsaly osobnosti kritické vůči komunistickému režimu v ČSSR. Pod Gomův otevřený dopis se podepsalo mnoho dalších rumunských intelektuálů. Goma byl poté 1. dubna 1977 v Bukurešti zatčen. Propuštěn byl o měsíc později po výzvách Mezinárodního PEN klubu, načež emigroval do Francie, kde dostal politický azyl.

Na několik sanitek, které ve městě La Línea de la Concepción na jihu Španělska převážely 28 seniorů nakažených koronavirem, házeli místní lidé kamení. Snažili se tak zabránit tomu, aby do jednoho z domovů v jejich městě byli dovezeni klienti z jiné obce. O incidentu, který se stal v úterý, dnes podle agentury DPA informovala španělská policie.

Protestující konvoji sanitek zatarasili cestu autem postaveným přes silnici a barikádami. V noci na dnešek před domem s pečovatelskou službou, kde mají senioři být v karanténě, asi 50 lidí vykřikovalo různé výhrůžky a zapálilo kontejner na odpad. Z vedlejšího domu kdosi na budovu hodil dělobuchy. Policie zadržela dva lidi.

Senioři byli do města La Línea převezeni asi ze sto kilometrů vzdálené obce Alcalá del Valle poté, co se v jejich původním domově silně rozšířil koronavirus. Tři klienti domova zemřeli, nejméně polovina zaměstnanců zařízení měla pozitivní test na koronavirus. Starosta andaluského města La Línea dnes násilné protesty místních obyvatel kritizoval, řekl ale také, že přestěhování seniorů nebylo dobře naplánováno a on se o něm dozvěděl na poslední chvíli.

Německá vláda plánuje kvůli koronaviru dvoutýdenní karanténu pro cizince ze států mimo Evropskou unii, kteří do země přiletí. S odvoláním na své zdroje o tom informují média skupiny Funke, podle kterých by vláda kancléřky Angely Merkelové mohla toto krizové opatření schválit ve čtvrtek. Vláda podle agentury Reuters zprávu nekomentovala.

Rozhodnutí bude mít dopad na provoz velkých německých letišť ve Frankfurtu nad Mohanem, Mnichově a Berlíně. V současné době cestující z nejhůře postižených zemí včetně Íránu, Itálie, Jižní Koreje, Egypta, Francie či USA musí při vstupu do země pouze vyplnit formulář. Toto opatření v zemi vyvolalo kritiku jako nedostatečné a nebezpečné.

Ukrajina od páteční noci přeruší veškeré letecké a železniční spojení s ostatními zeměmi. Oznámil to dnes ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. Ukrajina také vyhlásila na jeden měsíc „nouzovou situaci“ na celém území země kvůli šíření koronaviru. Opatření mimo jiné znamená, že až do 24. dubna se prodlužuje uzavření škol, veřejných zařízení či většiny obchodů, uvedla agentura AFP. V Rumunsku je situace nejvážnější na severovýchodě země, kde je ohniskem epidemie nemocnice ve městě Suceava. Zemřelo v ní pět z celkem 14 obětí koronaviru v zemi a nakazilo se nejméně 83 zaměstnanců zařízení.

Ukrajina v rámci úsilí o zadržení epidemie přeruší veškeré letecké a železniční spojení s ostatními zeměmi, citovala dnes agentura Interfax ukrajinského ministra vnitra Avakova. Ministr vyzval Ukrajince, aby se rychle rozhodli, zda se chtějí vrátit domů, nebo zůstat v zahraničí.

„V noci z pátku na sobotu budou všechny letecké spoje přerušeny. Totéž platí pro vlakové spoje,“ oznámil Avakov. „Zbývají vám dva dny. Tak pojďte, vraťte se domů, mí drazí,“ vyzval ministr spoluobčany k případnému návratu.

V Lotyšsku se koronavirem nakazil voják praporu Severoatlantické aliance, v němž slouží i čeští vojáci. Informovala o tom dnes agentura DPA, podle níž lotyšské úřady nesdělily národnost infikovaného. Voják má mírné příznaky nemoci COVID-19. První oběť infekce dnes hlásí Estonsko.

V Lotyšsku byl SARS-CoV-2 zachycen u vojáka praporu NATO. Muž má mírné příznaky a je v domácí léčbě, řekl mluvčí lotyšského ministerstva obrany agentuře Leta.

V úterý hlásil několik případů nákazy také alianční prapor v sousední Litvě. Mezi testovanými s pozitivním výsledkem jsou tam i němečtí vojáci, píše DPA.

Voják v Lotyšsku je izolován v pronajatém domě, a nikoli v kasárnách na vojenské základně Adaži. Osoby, s nimiž voják přišel do styku, mezi nimi další vojáci NATO, jsou v karanténě.

Ve Francii umřelo už 1331 pacientů hospitalizovaných kvůli nemoci COVID-19, od úterka bilance narostla o dalších 231 obětí. Oznámilo to ministerstvo zdravotnictví při pravidelné tiskové konferenci. Počet mrtvých se dnes zvýšil méně než v úterý, kdy jich přibylo 240.

Zástupce ministra zdravotnictví Jérôme Salomon mimo jiné informoval, že v kritickém stavu je hospitalizováno 2827 lidí nakažených koronavirem, což je o 300 více než o den dříve. O téměř 3000 narostl za poslední 24hodinové období celkový počet infikovaných, kterých Francie od počátku šíření nákazy eviduje už 25 233.

Počet nakažených koronavirem ve Spojených státech překročil hranici 60 000. Vyplývá to z dat Univerzity Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie nemoci COVID-19 celosvětově monitoruje. Nákaze v USA podlehlo již 827 lidí, většina z nich ve státě New York, který je ohniskem místní epidemie. Spojené státy jsou co do počtu infikovaných třetím nejvíce zasaženým státem na světě po Číně a Itálii.

Zavedená karanténní opatření je nezbytné využít k útoku na koronavirus, a to rozšířeným testováním populace a vyhledání všech, kteří mohou být nakaženi. Státy k takovým krokům dnes podle agentury Reuters vyzval šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„Žádat lidi, aby zůstali doma, a pozastavovat pohyb obyvatelstva je kupování času a snižování tlaku na systémy zdravotnictví. Samy o sobě ale tato opatření epidemii neudusí,“ řekl Ghebreyesus. „Vyzýváme všechny země, aby tento čas využily k útoku na virus,“ uvedl. Dodal, že je nutné rozšířit a zacílit zdravotnickou péči, rozšířit testování a také najít každý případ možné nákazy.

První možnost jednat byla před měsícem či dvěma, karanténa nyní znamená druhou šanci zakročit, proto ji podle Ghebreyesuse nesmí svět jako v prvním případě promarnit.

Ghebreyesus již v pondělí varoval, že pandemie sílí a že stávající kroky jsou pouze defenzivní. „Abychom nad koronavirem zvítězili, musíme zaútočit,“ prohlásil v pondělí.

Uganda dnes oznámila, že kvůli koronaviru uzavře své hranice uprchlíkům. Země má dosud 14 potvrzených případů nákazy koronavirem, informovala agentura Reuters. Uganda byla dosud k běžencům prchajícím před konflikty a problémy v okolních zemích vstřícná. Ve více než čtyřicetimilionové východafrické zemi žije zhruba 1,4 milionu uprchlíků. Většina z nich pochází z Jižního Súdánu, Konga a Burundi.

„Ačkoli Uganda uplatňuje politiku otevřených dveří vůči žadatelům o azyl, nyní pozastavila přijímání nově příchozích, a to s okamžitou platností,“ uvedla vláda v prohlášení. „Uprchlíkům, kteří už v zemi jsou, bude nadále poskytována pomoc,“ pokračoval dokument.

Jen letos podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) do Ugandy přišlo 13 500 uprchlíků. Země uprchlickým rodinám přiděluje půdu k obdělávání a za svou otevřenost vůči běžencům se těší pochvalám mezinárodního společenství.

Ve světě od začátku roku umřelo více než 20 000 lidí, kteří se nakazili koronavirem SARS-CoV-2. Agentura AFP při posledním součtu oficiálních statistik z jednotlivých zemí ohlásila 20 334 obětí globální pandemie nemoci COVID-19, zatímco odborníci z americké Univerzity Johnse Hopkinse dnes večer evidovali už 20 499 mrtvých. První úmrtí spojené s novým koronavirem oznámila Čína v první polovině ledna, většinu současného počtu obětí ale přineslo až posledních několik dní. Globální bilance se přitom dostala nad 10 000 mrtvých teprve v závěru minulého týdne.

Rusko oznámilo rekordní denní nárůst pacientů nakažených koronavirem. Ministerstvo zdravotnictví podle agentury TASS nyní eviduje 658 případů onemocnění, což je o 163 více než v úterý. Nárůst je ve srovnání s předchozími dny trojnásobný. Hlavním ohniskem je Moskva, kde za den přibylo 120 nových případů nákazy a celkem jich je 410. Rusko dnes oznámilo také úmrtí dvou starších pacientů s nemocí COVID-19. Nesdělilo však přesnou příčinu smrti.

Podle názoru expertů i některých politiků je ministerská statistika neúplná. Moskevský starosta Sergej Sobjanin už v úterý varoval, že šíření koronaviru v jeho městě je mnohem horší, než ukazují oficiální čísla. Podle Sobjanina, který platí za blízkého spojence Kremlu, se dělá jen málo testů na koronavirus. Na příští týden moskevská radnice kvůli koronaviru nařídila uzavřít všechny zábavní podniky v metropoli.

Podle vicepremiérky Taťány Golikovové je v Rusku 112 000 lidí na pozorování v karanténě. Případy choroby COVID-19 byly zaregistrovány v 55 z více než 80 ruských autonomních republik, krajů a oblastí. Nemocnice ve větších městech urychleně rozšiřují lůžková oddělení, v Petrohradě a Moskvě vznikají nové diagnostické laboratoře.

Na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu podlehl první člověk koronaviru. Podle palestinských úřadů šlo o ženu ve věku kolem 60 let. Informovala o tom agentura Reuters.

Žena měla zdravotní potíže, byla později hospitalizována a poté nemoci podlehla, uvedl mluvčí palestinské autonomie, která má na Západním břehu Jordánu omezenou kontrolu. Žena pocházela z palestinské vesnice Biddu ležící severně od Jeruzaléma a jihozápadně od Ramalláhu.

Americký stát New York, nejhůře zasažený koronavirem v celé zemi, zaznamenal za úterý 5000 nově nakažených. Celkový počet infikovaných tam tímto přesáhl 30 000. Podle agentury Reuters to řekl guvernér Andrew Cuomo, který zároveň oznámil další zpřísnění ochranných omezení pohybu obyvatel. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) k dnešnímu dni eviduje v celých Spojených státech téměř 54 500 nakažených, což je asi o 10 000 více než o den dříve.

Město New York začne kvůli nákaze uzavírat ulice pro dopravu a zakáže veškeré sportovní aktivity v městských parcích. Cuomo řekl, že omezení pohybu obyvatel zřejmě proti šíření nákazy zabírají. V úterý se totiž oproti neděli významně snížilo tempo, jímž roste počet lidí vyžadujících hospitalizaci.

Drastická opatření pro boj s koronavirem přetváří také fungování médií v Evropě i jinde. Například ve Francii dnes poprvé vyšel i v elektronické podobě týdeník Le Canard enchaîné, jehož historie sahá až do roku 1915. Britský list The Guardian zase informoval, že současná krize „začíná ničit části mediálního průmyslu“, první obětí jsou zřejmě lokální deníky.

Le Canard enchaîné se dosud striktně držel tradiční tištěné podoby, „historické“ elektronické vydání s dnešním datem si vynutily komplikace v distribuci listu způsobené omezením pohybu osob. To ve Francii kvůli šíření koronaviru platí od minulého úterý.

„Dnes vzhledem k problémům v distribuci… prakticky nemáme na výběr, nemáme jinou možnost, jak dosáhnout na naše čtenáře a pokusit se jim přinést jak informace, tak trošku radosti,“ řekl rozhlasové stanici Europe 1 šéf týdeníku Michel Gaillard. Předplatitelé si mohou nové číslo zdarma stáhnout na webu redakce, pro další zájemce je pak k dispozici za jedno euro (27,5 Kč).