Článek
Závěr evropských auditorů v kauze dotací pro Agrofert, který podle kontrolorů nadále ovládá český premiér Andrej Babiš, zní jasně. Vraťte 451 milionů korun, které firma čerpala neoprávněně, ať už kvůli premiérovu střetu zájmů nebo kvůli jiným chybám v přidělování evropských peněz.
A vymáhejte je od Agrofertu spolu s dalšími platbami, které nešly z europeněz, ale z českého rozpočtu.
Pokud se předběžná zpráva po námitkách českých úřadů extrémně nezmění, bude to znamenat podstatný zásah do hospodaření holdingu, který podle poslední výroční zprávy načerpal na dotacích bezmála dvě miliardy korun a jeho zisk se pohyboval těsně pod pěti miliardami korun.
Mnohem těžší ranou by byla ale reakce bank, které podniky z impéria Agrofert financují. Ty by totiž podle zjištění Seznamu musely začít agroholding považovat za rizikovějšího klienta než doposud, a tím pádem mu úvěry zdražit.
Proč? „Pokud by dotace, které se budou vracet, byly součástí investičního plánu, který banka financuje, byl by to jednoznačně důvod pro požadavek na vyšší zajištění úvěru,“ vysvětluje první krok jeden z předních českých bankéřů pod podmínkou anonymity. Banky totiž těžko mohou komentovat své klienty a na trhu je jen málo bank, u nichž by Agrofert úvěr neměl.
Konkrétním příkladem může být již dobře známý dotační příběh na inovativní linku na toastový chleba pro Pekárnu Zelená louka, která spadá pod pekárenský gigant Penam z rodiny Agrofertu. Jde o sto milionů korun na dotacích na investici za nahlášených 650 milionů korun. Auditoři chtějí vrátit sto procent této dotace jednak kvůli střetu zájmů a jednak kritizují fakt, že inovativního na daném postupu není nic, protože už v době žádosti o příspěvek z fondů koncern Agrofert stejnou technologii dva roky měl ve svém německém závodu Lieken.
Na linku čerpala Pekárna Zelená louka rozsáhlou půjčku. Podle poslední výroční zprávy vyčísluje střednědobý investiční úvěr ve výši 520 milionů korun. Zajištěný úvěr byl v roce 2016 zastaveným majetkem a zárukou od mateřského Penamu ve výši 380 milionů korun. O rok později už dokonce 470milionovými zástavami.
Dluh, který má pekárna u Komerční banky, je pak splatný v roce 2022. Pokud by z investičního plánu zmizelo dotačních sto milionů, měla by banka žádat další záruky, že vše bude splaceno. Případně rychlejší splacení.
„Ke konkrétním klientům se banka nikdy nevyjadřuje,“ uvedl mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek s tím, že ani nemůže potvrdit, zda je pekárna jejich klientem.
Tím by ale problémy Agrofertu nekončily. „Pokud by se upravovaly podmínky úvěrů s dotacemi, zhoršilo by to rating klienta celkově, a to dokonce povinně. Protože takové úpravy by byly považovány v podstatě za jednu z variant selhání úvěru. To by ve výsledku znamenalo zdražení poskytovaných úvěrů,“ popsal Seznamu závazné postupy bank další významný bankéř opět pod podmínkou anonymity. A jen na okraj, selhání úvěru je termín pro vysoce rizikové nebo nesplácené dluhy.
A Agrofert má dluhů opravdu hodně. Podle konsolidované účetní závěrky za rok 2017, což je poslední dostupná, má od bank impérium Andreje Babiše vypůjčeno 35,5 miliardy korun. Jen v tomto sledovaném roce pak úvěry poskočily o pět miliard nahoru. Nejvíce má vypůjčeno od IKB Deutsche Industrie Bank – v součtu přes šest miliard, v nichž je zahrnut i syndikovaný úvěr, který pod vedením IKB poskytlo vícero bankovních ústavů. S pěti miliardami následuje Citibank a s bezmála 3,5 miliardy je na třetím místě největších věřitelů Agrofertu Komerční banka.
Agrofert k závěrům auditu vydal rozsáhlé vyjádření. Ohrazuje se v něm proti medializaci zjištění a také kritizuje práci auditorů. „Zprávu Evropské komise známe zatím pouze z médií a analyzují ji naši právníci. Na základě prvotního seznámení již dnes můžeme konstatovat, že předběžná auditní zpráva obsahuje řadu nepřesností, nepravdivých tvrzení a zavádějících interpretací,“ uvedl mluvčí Karel Hanzelka.
„V momentě, kdy budeme mít vypracovánu naši vlastní celkovou právní analýzu, jsme připraveni ji poskytnout Evropské komisi a příslušným orgánům České republiky. Jsme přesvědčeni, že pokud by nás evropské orgány kontaktovaly a vyslechly si náš právní názor, vůbec by nemohly ke svému předběžnému závěru dojít. Primárně jde o věc mezi Evropskou komisí a Českou republikou. Doposud nás žádný úřad v této záležitosti neoslovil a nekontaktoval,“ doplnil.
