Článek
Západočeské muzeum v Plzni (ZČM), které hamr spravuje, za zhruba 15,5 milionu korun kompletně restaurovalo strojní vybavení, které už bylo ve špatném stavu, vybudovalo provozní zázemí a novou doprovodnou expozici k dějinám železářské výroby v Dobřívě. Hamr je největší a nejvýznamnější památka svého druhu v Česku a je unikátní i v rámci střední Evropy. Jeho stroje jsou plně funkční. Od roku 2010 je národní kulturní památkou, řekl dnes ČTK ředitel muzea František Frýda.
Dnešní zděná budova hamru vyrostla na začátku 19. století na místě starších dřevěných hamrů ze 17. a začátku 18. století. Současné strojní vybavení pochází z 19. století. V hamru se původně zkujňovalo surové železo, ze kterého se vykovávaly tyčové polotovary, od konce 60. let 19. století hamr přešel na výrobu těžkého kovaného nářadí.
Rekonstrukce, na níž kromě ZČM a jeho zřizovatele Plzeňského kraje přispěla i EU, mimo jiné zahrnovala opravu tří vodních kol a doplnění čtvrtého kola, aby se hamr vrátil ke své původní podobě. Při archeologickém průzkumu při úpravách okolí se podařilo zjistit i nové poznatky. „Překvapením bylo, že jsme našli pozůstatky vysoké pece na výrobu surového železa, o níž se nevědělo, že souvisela s tímto objektem,“ řekl Frýda. Písemné zprávy sice o huti v Dobřívě mluvily, badatelé se ale domnívali, že byla v jiné části obce. Při průzkumu vysoké pece se přišlo na to, že fungovala do počátku 19. století, její začátky jsou datované dendrochronologickým průzkumem dřeva v základu pece do roku 1756. Po objevení základů pece se také přišlo na kanál pod celým objektem, který hamr odvodňoval a pod vysokou pec přiváděl vzduch.
Rekonstrukce skončila už v květnu, hamr byl od 9. června zpřístupněn ve zkušebním provozu za snížené vstupné a dosud ho navštívilo 4492 návštěvníků, uvedla mluvčí ZČM Romana Němečková. Roční návštěvnost hamru se pohybuje kolem 10.000 návštěvníků, z toho jich velká část přijde během tradiční každoroční akce Hamernický den.
