V dobrém i ve zlém. Deset nejvýznamnějších osobností boje s koronavirem

Čtyřiatřicetiletý oční lékař pracoval ve Wu-chanu, hlavním městě čínské provincie Chu-pej, odkud se vir SARS-Cov-2 rozšířil do celého světa. Li poradil medikům skrz čínskou aplikaci WeChat, aby v práci nosili ochranný oděv a pomůcky. A to kvůli několika pacientům v karanténě, kteří si z wuchanského rybího trhu odnesli infekci podobnou viru SARS, jenž se v Číně objevil v roce 2003. Kolegy také varoval před vypuknutím epidemie.

Screenshot konverzace se skrze Weibo, čínskou obdobu Twitteru, dostal na veřejnost a o lékaře se začala zajímat místní policie. Obvinila ho z šíření poplašné zprávy a pokusila se ho umlčet. Dr. Li bylo také nařízeno, aby podepsal dokument, který ho obviňoval z „nepravdivých poznámek, jež vážně narušily veřejný pořádek“. Mezitím se ale nakazil i sám Li, když jako lékař navštěvoval infikovanou ženu. Na onemocnění covid-19 (za velkých mediálních zmatků) zemřel 7. února.

Šéf Světové zdravotnické organizace je jednou z hlavních osobností toho skutečně celosvětového boje s novým koronavirem. Tedros, jenž v čele WHO stojí dva a půl roku, je lidem na očích každý den kvůli tiskovým brífinkům WHO. V poslední době ale jeho osoba budí velké vášně – mimo jiné kvůli tomu, že Tedros a spolu s ním i celá organizace šli při počátcích koronavirové krize příliš na ruku Číně.

Internetem také koluje petice, která žádá jeho rezignaci. V petičním manifestu se píše, že je ředitel pro svou funkci nezpůsobilý, a proto by ji měl opustit. Tedrose text osočuje z toho, že krizi podcenil – zejména kvůli tomu, že lednovou nákazu v Číně neoznačil za globální stav zdravotní nouze. Ve pátek večer měla petice zveřejněná autorem Osukou Yipem na webové stránce Change.org přes 972 tisíc online podpisů. Její průvodní text je přeložen do mnoha jazyků – mimo jiné i do češtiny.

Lékař Anthony Fauci není pro Američany žádnou novou tváří. V osmdesátých letech řešil epidemii viru HIV a za svou kariéru byl nablízku celkem šesti americkým prezidentům. A to nejen při osvětě o AIDS, ale i o ebole v Africe. Nebo při epidemii SARS i MERS. Teď přišel na řadu i covid-19.

Hlavní epidemiolog, imunolog a ředitel Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění teď stojí na tiskových konferencích americké vlády za zády šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. A často se s ním, k radosti Trumpových odpůrců, neshodne. Ať už jde o chvíli, kdy Fauci opravuje prezidentovy výroky, nebo momenty, kdy při tiskovce dává při Trumpově projevu gesty najevo nesouhlas. „Nechci ho ponižovat. Nechci se ani chovat jako nějaký tvrďák, který se postaví prezidentovi. Chci jen říkat fakta,“ řekl Fauci listu The New York Times.

Virolog Christian Drosten stojí v popředí německého boje s koronavirem. Naslouchá mu německá vláda v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou, naslouchá mu i německý lid. A z Drostena se proto v posledních měsících stala mediální hvězda, která lidem dokáže srozumitelně vysvětlit vědecké poznatky.

To, že Drostenovi naslouchají, ovšem není žádné přehánění – severoněmecký veřejnoprávní rozhlas NDR mu dal prostor se v éteru pravidelně vyjadřovat k aktuální situaci a k otázkám z ní plynoucích. Virolog má vlastní podcast, který funguje na denní bázi a poslouchají ho miliony lidí.

Britský premiér Boris Johnson má za sebou krušné měsíce. Dokázal sice Velkou Británii vyvést z Evropské unie, triumfální náladu ale zhatila koronavirová krize. Johnsonův přístup k jejímu řešení nebyl právě jednotný – v první polovině března to vypadalo, že k žádným větším zákazům v Británii nedojde. A to s cílem vytvoření kolektivní imunity, tedy že by si britská populace vytvořila protilátky proti novému koronaviru. Johnson tehdy také upozornil, že mnozí lidé přijdou o své blízké.

Ke konci března ale otočil a kormidlo namířil spíše k evropskému modelu opatření. Zavřel třeba školy, Britům uložil zákaz vycházení a země se – stejně jako mnohé jiné – zastavila. Johnson 27. března také oznámil, že má pozitivní test na nový koronavirus. Minulý týden strávil několik nocí na jednotce intenzivní péče poté, co se jeho stav zhoršil. Mimochodem, covid-19 prodělal i britský ministr zdravotnictví Matt Hancock a symptomy vykazoval i premiérův poradce Dominic Cummings, mozek původní strategie kolektivní imunity.

Alfa Saadu, původem z Nigérie, pracoval jako lékař skoro čtyřicet let. Osmašedesátiletý lékař byl jedním z těch, kteří vyslyšeli volání britského zdravotnického systému NHS o pomoc. S příchodem koronavirové epidemie se po necelých čtyřech letech na odpočinku vrátil zpět do práce a v nemocnici ve městě Welwyn severně od Londýna pomáhal v boji s covid-19.

Novým koronavirem se ale Saadu sám nakazil. S nemocí bojoval dva týdny a podlehl jí na začátku dubna. „Lidé z NHS byli skvělí, udělali vše, co mohli,“ okomentoval to jeho syn. Brity po otcově smrti vyzval k tomu, aby epidemii brali vážně a poslouchali doporučení, které jim dává vláda. „Prosím, zůstaňte v bezpečí a chraňte své blízké – není nic důležitějšího,“ apeloval Dani Saadu.

Guvernér amerického státu New York se stal v koronavirové krizi osobností a lídrem, kterého Američané potřebovali. Během svých pravidelných briefingů velmi upřímně a bez příkras popisuje vážnou situaci v nejpostiženějším americkém státě. Vždycky ale přidá svůj osobní pohled, svoji vlastní zpověď o tom, jak se bojí o rodinu a že chápe úzkostné pocity každého z nás.

Ve čtvrtek udělal další těžké rozhodnutí. Epicentru americké koronakrize New Yorku prodloužil karanténu až do poloviny května. Uvedl také, že se situace v regionu i nadále zlepšuje. Rychlost šíření by se ale podle něj musela mnohem více zpomalit, aby zrušil omezení už do konce dubna. „Co se stane poté? To nevím,“ řekl Cuomo o novém termínu v polovině května. „Budeme to řešit podle toho, jak nám ukážou data,“ dodal podle NYT.

Koronavirová krize má i své pomyslné padouchy. Jedním z nich je třeba běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko. Ten před několika dny odmítl jakoukoliv prevenci, a to i přes výrazné doporučení WHO. Lukašenko prohlásil, že na koronavirus v Bělorusku nikdo nezemře. V současnosti má země víc než čtyři a půl tisíce nakažených a přes 40 obětí – v době výroku jich bylo přes třicet. Jejich smrt ale podle prezidenta zavinily chronické nemoci, ne covid-19.

„V naší zemi nikdo na koronavirus nezemře. Veřejně to prohlašuji. Už jsme našli kombinaci léků, abychom lidi zachránili,“ tvrdil Lukašenko podle agentury Reuters. Bizarní jsou i jeho rady lidu. Podle něj pomůže třeba práce s traktorem, sauna (virus prý hyne při 60 stupních) a každodenní pití vodky. „Já nepiji, ale v poslední době žertovně říkám, že vodka není jen na mytí rukou, ale také na otravu viru. V přepočtu na čistý alkohol 40–50 gramů denně. Ale ne v práci!“ varoval Lukašenko, který letos oslaví 26 let v čele státu.

Nový Zéland dostává mezinárodní uznání za to, jak se mu daří krizi řešit. Hranice pro cizince uzamkl 19. března a o šest dní později se zavřel do měsíční karantény. Začalo se tam také rozsáhle testovat, v pátek měla země něco málo přes 1400 pozitivně testovaných případů. Na začátku dubna informovala premiérka Jacinda Ardernová o tom, že bez přísných opatření by země měla už tisíce nakažených.

Ardernová se před dvěma dny spolu s dalšími členy vlády také vzdala části svého platu, konkrétně dvaceti procent z něj. Vládní činitelé tak chtěli vyjádřit solidaritu s národem, na který doléhají ekonomické dopady pandemie. Za šest měsíců přijde šéfka novozélandské vlády v přepočtu zhruba o 700 tisíc korun.