Článek
Ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová z ANO postupně zaměstnává policii. Jak už Seznam například zjistil, předala detektivům zakázku na zabezpečení - s podezřením, že si minulé vedení úřadu předraženě vybavilo kanceláře proti odposlechům.
A další trestní oznámení míří na údajně pochybnou skartaci 150 pytlů plných dokumentů, k níž došlo loni v prosinci - v době, kdy končila bývalá ministryně práce Michaela Marksová z ČSSD a nahradila ji Němcová.
„Na to jsme přišli zcela náhodně. Tady ve dvoře byla spousta pytlů, tak jsme se začali ptát, co to je. Bylo nám řečeno, že tady proběhl úklid kanceláře - tak jsme začali pátrat,“ řekl Oleg Blaško, náměstek ministryně pro informační technologie.
Právě s IT a problémovými zakázkami, jimž se Seznam také podrobně věnoval, může podle náměstka Blaška tahle skartace souviset. Jinými slovy: Současné vedení ministerstva chce prověřit, jestli se někdo nesnažil zahladit stopy. Některé důležité dokumenty k zakázkám totiž Němcová a její lidé po příchodu do úřadu nedokázali dohledat. A museli o ně žádat dodavatelské firmy.
Bývalá ministryně Marksová na to reaguje s úsměvem - myslet si, že chtěl někdo něco skrýt, je prý absurdní. Zvlášť v době, kdy každý dokument na ministerstvu je zároveň uložený v počítačové síti úřadu. A kdy písemné kontrakty ministerstvo povinně ukládá do registru smluv.
Jestli se podle Marksové něco skartovalo, pak to byly pouze nedůležité listiny, které se jí a jejím kolegům za čtyři roky nashromáždily v kancelářích. „Nějaké porady vedení, podklady, něco z vlády... Uklízela jsem si stůl, aby to tam nastupující paní ministryně měla čisté,“ uvedla Marksová.
Seznam v uplynulých dnech přinesl zprávy o dalších údajných pochybeních, která ministryně Němcová odhalila. Například zakázky, které se prodražují o stamiliony a stále nejsou dokončené. Nebo hrozící 400milionová pokuta od softwarové společnosti Oracle za to, že se v počítačích na ministerstvu našel nelicencovaný software.
Marksové také současné vedení resortu vyčítá nepovedenou zakázku na zcela nový systém výplaty důchodů, přes nějž by proteklo 400 miliard ročně. Ministerstvo soutěž na zakázku vyhlásilo loni v říjnu, den po volbách. S odhadovanou cenou 300 milionů korun. Nikdo se ale do soutěže nepřihlásil.
Podle náměstka Blaška mimo jiné proto, že na sebe firmy nechtěly vzít obrovské riziko spojené s údajně nereálnými dodacími termíny: Za dva a půl roku se měl systém nasadit do ostrého provozu. Kdyby zkolaboval, miliony lidí by nemusely dostat peníze včas.
Video: Vojtěch Blažek, Seznam Zprávy
Dohromady ministryně Němcová podala několik trestních oznámení. V případě zabezpečení kanceláří už policisté dospěli k tomu, že například data z bezpečnostních kamer nikdo nelegálně neposílal mimo úřad - tak znělo původní podezření. Kriminalisté se ale stále zabývají druhou linkou: Zda zabezpečovací technika v hodnotě 1,7 milionu korun nebyla předražená o stovky tisíc.
