Článek
Středeční parlamentní volby v Dánsku přinesly úspěch opozici – sociálním demokratům. Dánská Sociálnědemokratická strana získala 25,9 procenta hlasů. S pomocí ostatních levicových stran by tak vítězná strana mohla získat 91 z celkových 179 křesel parlamentu.
Její předsedkyně Mette Frederiksenová ale ohlásila, že u levice pomoc hledat nebude. Místo toho se pokusí vytvořit menšinovou vládu s příležitostnou podporou politických stran z celého zastoupeného spektra.
Většina levicových stran totiž Frederiksenovou nepodporuje v jejím tvrdém postoji vůči migrantům. Pod jejím vedením sociální demokrati navrhovali například zavedení roční kvóty na příjem „nezápadních“ přistěhovalců.
Zároveň v předchozím volebním období podpořili – zejména ve spolupráci s protiimigrační Dánskou lidovou stranou – spoustu kontroverzních opatření. Mezi ty se řadí například zákaz nošení muslimské burky a nikábu nebo to, že policie může zabavovat přistěhovalcům cennosti, aby je stát mohl využít k částečnému pokrytí nákladů vynaložených na jejich přijetí.
„Mezi lidmi se podpora pro tvrdší přístup k migrantům a celkově přísnější migrační politiku pohybuje mezi 12 a 13 procenty. A musíme si uvědomit, že právě sociální demokraté během minulého volebního období v této otázce změnili svůj postoj – přiblížili se k pravicovým stranám,“ vysvětlil agentuře AP politický analytik Rune Stubager. Poukazoval tak na to, že volby sociální demokrati vyhráli i díky své přizpůsobivosti. Britský týdeník Economist výsledek voleb shrnul takto: „Doleva či doprava, imigranti to teď v Dánsku budou mít těžší.“
Hlavními tématy kampaně sociálnědemokratické strany bylo přesně to, co Dány pálí. V roce 2015 Dánsko s 21 tisíci žadateli o azyl patřilo k zemím, do kterých v přepočtu na obyvatele přicestovalo nejvíce uprchlíků. V důsledku zpřísnění dánských přistěhovaleckých zákonů však počet žadatelů o azyl od té doby výrazně klesl a v roce 2017 dosáhl pouhých 3500.
Další témata, díky kterým si sociální demokraté získali voliče, byly boj s klimatickou změnou a sociální zabezpečení. Frederiksenová víceméně přislíbila, že omezí přijímání uprchlíků, které stojí peníze, aby stát mohl vydávat více financí na sociální výdaje.
Za poslední rok se Dánsko stalo třetím severoevropským státem, kde se sociální demokracie dostala či udržela na vrcholu. Skandinávie se tím jednoznačně liší od zbytku Evropy.
„Momentálně sociálnědemokratické strany v Evropě spíše ztrácejí. Už zdaleka nedosahují těch výsledků jako v minulosti, je to dáno jednak tím, že byly u vládní moci dlouhou dobu, a jednak tím, že se na jejich pozice dostaly populistické strany, které se vymezují vůči migraci,“ vysvětluje analytik Institutu pro politiku a společnost Jakub Konrád. Dodává, že významnou roli sehrála i finanční krize, která počínaje rokem 2008 tyto strany významně oslabila.
Nejhorší propad zažily sociálnědemokratické strany v sousedním Německu, Irsku, Nizozemsku nebo Španělsku. Na Islandu Sociálnědemokratická aliance v roce 2016 spadla z téměř 30 procent na 5,7 procenta. A výjimkou není ani Česko. V květnových volbách do europarlamentu získali sociální demokraté pouze necelá čtyři procenta – vůbec nejméně v novodobých dějinách.
Naopak ve Finsku v dubnu po dvaceti letech v parlamentních volbách zvítězili sociální demokrati. Nutno dodat, že jejich vítězství bylo těsné a vládu utvořili teprve před pár dny, a to s pomocí dalších čtyř stran.
Sociální demokrati zvítězili i ve švédských parlamentních volbách, které se konaly minulý rok, a v norských parlamentních volbách v roce 2017. V obou případech si ale pohoršili – ve Švédsku oproti minulému volebnímu období ztratili 13 křesel a v Norsku přišli o šest mandátů.
I přesto zůstávají severské země poslední evropskou baštou sociálních demokratů. Proč? „Důvody jsou historické, tyto strany vznikaly jako strany masové, které byly úspěšné. Dokázaly vybudovat onen proslulý sociální stát blahobytu. Ještě před sto lety byly severské státy spíše chudšími zeměmi, zeměmi emigrace. Například ze Švédska spoustu lidí odcházelo, protože zkrátka nenacházeli uplatnění. To se ale za vlády sociálních demokratů změnilo, dnes severské státy patří k těm nejbohatším,“ shrnuje Miloš Brunclík z Institutu politologických studií FSV UK.
