Článek
Méně restriktivní populační politika vlády podle agentury Reuters zjevně nemotivuje čínské páry mít více dětí. Podle agentury AP Číně hrozí, že její společnost zestárne rychleji, než stačí zbohatnout.
Podle statistiků porodnost čínské populace v roce 2018 dosáhla úrovně 10,94 dítěte na 1 000 obyvatel, což je znatelný pokles oproti 12,43 v roce 2017. Zároveň je to nejméně od roku 1949, kdy se v Číně dostali k moci komunisté. Počet narozených dětí v absolutních číslech se snížil o zhruba dva miliony na 15,23 milionu. Čína se tak zařadila po bok Japonska, Jižní Koreje a dalších východoasijských zemí, kde se po letech hospodářského boomu rovněž výrazně snížila natalita.
Přirozený přírůstek, tedy rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých, poklesl na nejnižší úroveň od konce katastrofálního hladomoru na počátku 60. let.
Za deset let bude Číňanů nejvíc v historii, pak přijde nezastavitelný pád
Podle statistického úřadu má nyní Čína 1,395 miliardy obyvatel. V druhém nejlidnatějším státě světa Indii, která také zažívá pokles růstu obyvatelstva, podle údajů OSN žije 1,362 miliardy lidí. Vláda odhaduje, že počet obyvatel Číny dosáhne vrcholu 1,45 miliardy v roce 2029, a poté se začne snižovat.
Statistický úřad neuvedl důvod poklesu porodnosti. Podle agentury AP je však zřejmé, že efekt zrušení politiky jednoho dítěte a s ním spojený krátkodobý růst porodnosti pomalu vyprchává. Hrozí tak nebezpečí, že Čína oproti západním zemím zestárne dříve, než stačí zbohatnout. Péče o seniory již nyní začíná být vnímána jako problém, neboť setrvale klesá podíl práceschopného obyvatelstva. Za loňský rok se hospodářský růst země snížil na 6,6 procenta, což je nejnižší úroveň za posledních bezmála 30 let. Komunistická strana se proto snaží zavést udržitelnější model hospodářství založený na větší spotřebě domácností namísto obchodu a investic. Zpomalení ekonomiky je však prudší, než se očekávalo, na což Peking zareagoval zvýšením vládních výdajů a příkazem bankám, aby více půjčovaly.
