Článek
Pro východní křesťany mše znamenají konec padesátidenního půstu. Pravoslavné Velikonoce jsou pro praktikující věřící největší svátky v roce. „Určitě je to ta největší událost, nejkosmičtější událost. Zkrátka není nic většího, ještě nikdo jiný ještě neporazil smrt, jedině Kristus ji porazil. A jeho následovníci jsou uvedeni do jeho vítězství nad smrtí. K tomu na tomto světě nemůžete nic přirovnat,“ uvedl duchovní jezdovické farnosti Vladimír Jeremiáš Cvak.
Podle něj pravoslavné křesťanství není ještě tak zasažené komerčními prvky jako západní civilizace, pro níž se často stávají svátky typu Vánoc a Velikonoc spíše oslavou konzumu. „I když samozřejmě nepopírám, že ten konzumní způsob života se projevuje i mezi východními křesťany. Ale pro západ jsou větší událostí Vánoce, které pojímá jako oslavu rodiny,“ řekl.
Pravoslavným Velikonocům předchází dlouhé období přísného půstu. Podle církevních pravidel se věřící zdržují od všech jídel živočišného původu, výjimku mají pouze děti a nemocní. Zároveň se toto období vyznačuje maximálním duchovním soustředěním a modlitbou, aby bylo skutečnou přípravou na největší svátek v roce.
Datum pravoslavných Velikonoc se zpravidla liší od západního kalendáře. Zejména proto, že pravoslaví dodržuje výnos prvního všeobecného křesťanského koncilu z roku 325, že Velikonoce nesmí být slaveny před jarní rovnodenností společně s židovským svátkem Pesach. Podle západního kalendáře ale Velikonoce na stejné datum s Pesachem nebo i před něj mohou připadnout.
Jezdovická farnost patří k Řecké pravoslavné starostylní církvi. Jde o zhruba deset procent pravoslavných Řeků, kteří nepřijali kalendářní reformu a účast řeckého pravoslaví v ekumenickém hnutí. Misie pro Českou republiku má dnes chrámy v Jezdovicích, Velkém Meziříčí a v Praze.
