V Česku v éře covidu sílí antisemitismus. Konspirace prý nejvíc šíří Aeronet

„Drtivá většina všech zaznamenaných antisemitských incidentů – 98 procent – tvoří projevy nenávisti na internetu: články, příspěvky na sociálních sítích, anonymní komentáře a diskusní příspěvky,“ uvedla Federace židovských obcí v ČR (FŽO) u příležitosti vydání výroční zprávy o projevech antisemitismu za loňský rok.

Zmíněný násilný incident se podle federace odehrál v březnu 2020 v Brně, kde se stal cílem útoku izraelský student poté, co požádal diskžokeje o zahrání izraelské písničky.

„Protižidovsky vystupující jedinci i skupiny nadále šíří narativ globálního židovského spiknutí, moci a vlivu, který Židé využívají k ovládání světa a médií. Poměrně novým fenoménem jsou antisemitské teze o úmyslném šíření koronaviru nebo o prosazování finančních zájmů ve vztahu k vakcinaci proti této nemoci,“ stojí ve zprávě.

Šest dalších incidentů kvalifikovala FŽO jako vyhrožování násilným činem, obtěžování nebo urážky konkrétního člověka kvůli jeho skutečnému či domnělému židovství. Jeden další případ se týkal znehodnocení židovského majetku – v květnu polil neznámý pachatel vchod krnovské synagogy lepkavou tekutinou a poškodil fasádu. V těchto kategoriích byl počet zaznamenaných incidentů stejný nebo nižší než v letech 2018 a 2019.

FŽO varovala, že antisemitismus v internetovém prostředí nelze podceňovat. „Analýza zahraničních násilných antisemitských útoků a profilu jejich pachatelů potvrzuje, že aktu násilí téměř vždy předchází radikalizace a nenávistné projevy ventilované na internetu, zejména na sociálních sítích,“ konstatovala.

Téměř 37 procent zaregistrovaných antisemitských příspěvků podle federace pocházelo od příznivců krajní pravice. V množství incidentů tak předčili dezinformační platformy, na nichž se objevilo 21 procent všech antisemitských textů. „Jedním z nejaktivnějších propagátorů antisemitských konspirací v souvislosti s koronavirem byl dezinformační server Aeronet,“ stojí ve výroční zprávě.

Obsahově se nejvíce projevů antisemitismu – přes 84 procent – týkalo lživých, vulgárních nebo stereotypních tvrzení o Židech. Dvojnásobně oproti roku 2019 narostl počet příspěvků, které relativizují či popírají holokaust. Meziročně přibylo také případů vyhrožování fyzickým násilím či výzev k antisemitsky motivovaným fyzickým útokům. Incidenty tohoto druhu se staly téměř výhradně v prostředí sociálních sítí.

Výroční zpráva připomněla také policejní statistiky za loňský rok. Podle nich došlo k šesti trestným činům hanobení národa s antisemitským motivem či podtextem, zatímco předloni se nestal žádný. Policisté také zaznamenali dva případy podněcování k nenávisti vůči Židům. Většina trestných činů násilí z nenávisti přitom podle FŽO zůstává nenahlášena.

„Lze očekávat, že v souvislosti s pokračující pandemií koronaviru bude antisemitských incidentů přibývat, a mohou nabývat mnoha podob, od rozvíjení konspiračních mýtů, přes dehonestující výroky, vyhrožování až po násilí namířené vůči jednotlivcům či židovské komunitě a jejím objektům,“ konstatuje zpráva.

Federace nicméně uzavřela, že Českou republiku lze podobně jako v minulých letech i nadále vnímat jako zemi, která je pro židovskou komunitu bezpečná - především pak ve srovnání s jinými státy ve střední a západní Evropě.