Hlavní obsah

V Česku se přestaly střídat suché a mokré roky. Co se děje teď, je opravdu divné, říká zemědělec

Rozhovor s předsedou Zemědělského družstva Březina nad Jizerou Petrem Tvarohem.Video: Pavel Cyprich, Seznam Zprávy

Zemědělci počítají ztráty. Sucho letos zasáhlo Česko jako dosud ne. V červenci byla půda hluboce vyschlá na 75 procentech území republiky.

Článek

„Vždycky se říkalo, že je 7 suchých a 7 mokrých let, ale pravda je, že ty opravdu mokré roky nepřišly už dlouho,“ říká v rozhovoru pro Seznam předseda zemědělského družstva Březina Petr Tvaroh.

V zemědělství přitom už leccos pamatuje, pracuje v něm desítky let.

Poslední dva roky, a obzvlášť ten letošní, ale jsou podle něj opravdu jiné.

Každou dekádu 0,2 stupně Celsia nahoru

A nejen podle něj. Potvrzují to i měření NASA. Agentura změřila, že se od 50. let celosvětově zvedla teplota o 1,5 stupně Celsia. Posledních 5 let bylo pak v souhrnu nejteplejších za 140 let vůbec.

Oteplování planety je tak neoddiskutovatelný fakt, a volání po problémech se suchem tak nejsou jen tradiční stesky zemědělců, kteří by rádi větši úrodu.

Teplota poslední desetiletí leze nahoru o 2 desetiny stupně Celsia za dekádu a mění se tím klima celé planety: například jinak prší. Méně často, ale vydatněji.

„Srážky přicházely v době, kdy to nebylo potřeba. Ve chvílích, kdy jsme to nejvíc potřebovali, aby porosty byly v dobré kondici, tady bylo velké sucho i vedro,“ dodává předseda.

Horko letos vysušilo půdu v Česku opakovaně – prvně už v dubnu, podruhé, a to ještě do větší hloubky v červenci, kdy voda chyběla až do jednoho metru na víc než 70 procentech území republiky.

Řešení? Neznámé...

Zemědělci můžou totiž s vyprahlými poli dělat máloco. Zavlažování velkých ploch nepřichází v úvahu – tuzemské farmy na to nejsou technologicky připravené a navíc, pokud by byly, raketově jim mohutným zavlažováním porostou náklady.

„Větru, dešti, zaplať pánbůh, poručit nemůžeme,“ říká předseda družstva a pokračuje: „Proto je teď jediná cesta maximální snížení nákladů.”

Družstvo třeba také chystá postavit fotovoltaické elektrárny, aby ušetřilo na elektřině. Jeho zaměstnancům zhoršení situace zatím nijak nedošlo. V družstvu jich pracuje zhruba 50.

Jinak v Březině zkouší to nejjednodušší, co můžou. „Snažíme se pěstovat plodiny, které mají problém s nedostatkem vláhy. Snažíme se prostě pracovat s tím, co je a udržovat půdu v nějaké kondici,“ říká Tvaroh. To jim ale zčásti bere výdělky, protože pěstují plodiny, které tolik nenesou, nebo jich vypěstují míň.

„Na začátku roku máte nějaké plány, kolik čeho sklidíte a teď je jasně vidět, že ta úroda je nižší, než jsme předpokládali,“ uzavírá předseda.

Zemědělské družstvo Březina má zhruba tisíc krav, 120 tisíc brojlerů a lány polí a luk. Na celý rozhovor s předsedou družstva se podívejte ve videu nad článkem.

Související témata:

Doporučované