Článek
Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR. Svazy proto jednají s ministerstvem zemědělství o možnosti dalšího využívání jedu na hlodavce, chtějí udělení výjimky na aplikaci jedu proti hlodavcům Stutox II. Rozhodnutí o výjimce očekává svaz do konce měsíce. Loni podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy hraboši způsobili škody za dvě miliardy korun, letos půjde alespoň o stovky milionů. Jed by se mohl rozhozem používat na pozemcích, kde bude více než 1000 nor na hektar.
Uvedené dva kraje trpí i přes nedávné deštivé období podle svazu suchem, které pomáhá k vytvoření podmínek pro množení hrabošů. „Stejně jako v loňském roce se hraboš šíří především z míst, kde nalezl dostatečnou ochranu před predátory,“ dodal svaz. Zemědělci podle Pýchy nedostali žádné peníze jako kompenzaci za škody, žádný takový příslib zatím ani není.
Podle posledního šetření Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) byl republikový průměr v červenci 695 aktivních východů z nor na hektar, což odpovídalo 3,5násobku tzv. prahu škodlivosti. Proti červnu se tak četnost populací zvýšila. V těchto krajích se lokálně zaznamenal i 12násobek prahu škodlivosti, tedy 2 400 nor na hektar.
Podle zástupce Agrární komory ČR Otakara Šaška jeho zemědělský podnik zaznamenal 2 800 až 2 900 živých nor na hektar, na každé tři metry čtvereční tak podle něj připadá jedna aktivní nora. Největším semeništěm jsou pak podle něj krajinotvorné prvky jako větrolamy, kde se půda nedá obdělávat, a pak také škarpy u silnice. „Spoléháme na to, že se ÚKZÚZ pochlapí a sám povolí plošnou aplikaci v místech, kde jeho pracovníci sami napočítají desetinásobky prahu škodlivosti,“ dodal Šašek.
Pýcha se domnívá, že ÚKZÚZ nakonec vydání výjimky schválí, ústav nyní počty hrabošů podle něj zjišťuje. Ohledně míst, kde se hraboši rozmnožují, jednají svazy s kraji, aby jejich zaměstnanci mohli aplikovat jed v okolí silnic. Kraj by to stálo kolem 600 až 700 korun na kilometr silnice včetně peněz na zaplacení pracovníka na aplikaci jedu, dodal mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha. Podle předsedy Pýchy ale není zatím od úřadů vůle k řešení. Svaz chce také jednat o změně rostlinolékařského zákona, aby například pracovník, který chce aplikovat jed, nemusel absolvovat dvoudenní školení pro každého nového zaměstnavatele znovu a znovu.
V červenci ÚKZÚZ ohlásil, že obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci, se nepotvrdily. Uvedl to tehdy s odkazem na údaje od státních veterinářů a ornitologů. Otrava zbytky jedu, tedy fosfidem zinku, byla prokázána u jednoho káněte a jednoho bažanta. Proti aplikaci jedu na povrch půdy loni protestovaly ekologické organizace. Rozhoz jedu na povrch země letos ústavu oznámili zemědělci 245krát. Podle Šaška je rodenticid Stutox II zbytečně démonizovaný.
Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. „U dříve prezentovaných otrav necílových organismů nebylo možné plně prokázat, zda byl úhyn důsledkem otravy nebo jiných příčin,“ argumentovala už dříve mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.
V lednu se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Obvykle to byl jeden až dva případy za rok. Závažné virové onemocnění přenášejí na člověka jen drobní hlodavci.
Stát následně přešel na to, že se může jed aplikovat individuálně v oblastech, kde jsou hraboši přemnoženi. Zemědělci ale museli ústav o aplikaci jedu informovat. Většina z 1 210 oznámení byla aplikace jedu do nor v dávce do dvou kilogramů na hektar (848 případů), 117krát se pak aplikoval do nory ve zvýšené dávce do deseti kilogramů na hektar, zbytek pak právě přímo na zem rozhozem.
