Článek
Zavřené školy možná až na měsíc, zaměstnanci místo práce čerpají volno nebo „ošetřovačku“, a když přijde bankovní výpis, v kolonce příjem se objeví citelně nižší částka. Jenže splátky obvykle nepočkají.
Některé české banky připouštějí, že kvůli koronaviru situaci sledují, ale především kvůli podnikatelským úvěrům. „V tuto chvíli analyzujeme situaci a zvažujeme opatření v oblasti úvěrování, která by našim klientům, zejména z řad podnikatelů, usnadnila komplikovanou situaci v souvislosti s ekonomickými dopady probíhající epidemie koronaviru,“ uvedl tiskový mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Dodal, že konkrétní opatření budou zřejmá během několika dní a že banky budou spolupracovat v rámci bankovní asociace. Podle Komerční banky zatím není pro takové úvahy důvod a stejný postoj zaujal po jednání s premiérem Andrejem Babišem také guvernér ČNB Jiří Ruskok. „Nemáme hory neplatičů hypoték, je to naprosto předčasná záležitost,“ uvedl.
Podle zdrojů z bank se však diskutuje o tom, že by se kromě podnikatelských úvěrů mohla bankovní odpověď na koronavirus týkat i hypoték.
V úplném klidu zatím zůstávají kvůli potenciálnímu nesplácení energetici. „V tuto chvíli neuvažujeme o plošných opatřeních tohoto druhu. Není pro to důvod. Situace v Česku je oproti Itálii v tuto chvíli zcela jiná. Jsme nicméně připraveni pružně reagovat na vývoj. Tyto věci řešíme standardně individuálně. ČEZ Prodej poskytuje splátkové kalendáře, je ochoten přihlédnout k tíživé situaci zákazníka,“ sdělil za ČEZ jeho mluvčí Roman Gazdík.
Příklad z Itálie a Británie
Problém se splácením hypoték řeší aktuálně hlavně italské banky. Tamní vláda totiž celou zemi vyhlásila za „červenou zónu“, což prakticky znamená výzvu Italům, aby zůstali minimálně do začátku dubna doma.
To však nebude zadarmo, proto Itálie vyčlení na pomoc ekonomice až 25 miliard eur, tedy téměř 643 miliard korun. Ještě minulý týden Řím hovořil o finančním balíčku v hodnotě 7,5 miliardy eur, tedy 193 miliard korun.
Část z těchto prostředků by měla mířit ve formě záruk pro banky za to, že svým klientům nabídnou odklad splatnosti dluhů – ať už firemních úvěrů, nebo hypoték. „Vláda toto opatření projednává s italskou centrální bankou,“ uvedl náměstek ministra hospodářství Antonio Misiani pro italský Radio24.
Italské banky se obávají, že se kvůli karanténě navýší počet problémových půjček, takže by jim takový krok zachránil bilanci. Jenže takový krok ještě musí schválit Evropská komise, proto italská bankovní asociace žádá, aby se platnost nových pravidel odložila o půl roku až rok.
Asociace na začátku tohoto týdne také uvedla, že věřitelé přijali moratorium pro malé firmy, umožní jim zmrazit či prodloužit splatnost úvěrů podepsaných do konce ledna letošního roku.
Britové bojují s recesí
Kvůli levnějším penězům sáhla k mimořádným opatřením také britská centrální banka. Ta snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,25 procenta. Díky tomu by si měly britské firmy i domácnosti půjčovat za výhodnějších podmínek. Zároveň centrální bankéři oznámili, že uvolní miliardy liber, aby podpořili financování podniků prostřednictvím bankovního systému.
Odcházející šéf britské centrální banky Mark Carney zdůraznil, že analýzy ukazovaly prudké zhoršování obchodních podmínek, a to včetně omezování útrat za zbytné zboží – to jsou klasické příznaky nástupu ekonomické krize. Kromě toho chystá opatření také britská vláda, rozpočet počítá v dalších pěti letech s infrastrukturními projekty za 600 miliard liber (zhruba 18 bilionů korun).
