V Česku se 30 let neotevřel nový lom. Dojde materiál, varují stavaři

Pokud nenastane změna, Českou republiku čeká krize ve stavebnictví. „Od roku 1988 se v České republice neotevřel žádný lom, proto se dá předpokládat, že se naše budoucí generace budou potýkat s nedostatkem základních zdrojů kameniva,“ řekl Seznam Zprávám Michal Jurka, statutární ředitel společnosti Skanska.

Více než čtyři pětiny ředitelů českých stavebních firem v průzkumu společnosti CEEC Research uvedly, že očekávají negativní dopady na dostupnost stavebních materiálů. Pouze 19 procent z dotázaných řeklo, že se takové varianty neobává.

„V současnosti je snaha těžebních společností ‚vyškrábat‘ z ložiska maximální možný objem a zejména potřebnou kvalitu suroviny uplatnitelnou na trhu,“ okomentoval situaci pro Seznam Zprávy ředitel Kamenolomu Brniště Petr Houska.

Ministerstvo průmyslu a obchodu o problému ví. „Situaci hrozícího budoucího nedostatku stavebních surovin sledujeme. Vnímáme ji jako možné ohrožení plánů na výstavbu dopravní infrastruktury v ČR a také za ohrožení životního prostředí, protože chybějící kamenivo bude třeba do mankovních regionů dovézt z jiných oblastí nebo ze zahraničí,“ uvedla pro Seznam Zprávy tisková mluvčí ministerstva Miluše Trefancová.

Nedostatek materiálů přitom bude mít dalekosáhlé důsledky. Jedním z nich bude celkové zdražení nové výstavby kvůli zvýšení ceny materiálů, ale také růst nákladů na dopravu, pokud by se musely dovážet ze zahraničí. Manažeři mají strach i ze snížení počtu zakázek či zpomalení procesu stavby.

„Pomalu začnou docházet zásoby a zdroje materiálů, které jsou pro stavebnictví klíčové. To bude mít samozřejmě dopad na cenu, ať už z důvodu nedostatku materiálu či nutnosti jej dovážet ze zahraničí za vyšší cenu,“ upřesňuje Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti Hochtief.

V současnosti se na možnost nedostatku materiálů aktivně připravuje 13 procent stavebních firem a téměř pětina již hledá alternativní dodavatele. „Společnosti uvedly, že pokud se připravují, tak především tím způsobem, že hledají alternativní dodavatele materiálu ze zahraničí,“ řekla Seznam Zprávám Veronika Blížkovská, manažerka rozvoje podnikání ve společnosti CEEC.

„Mnoho z nich také na schůzkách uvedlo, že zahraniční dodavatele již na nějaké nedostatkové materiály využívají. V Česku se podle nich dlouho čeká například na betonovou směs a zahraniční objednávka je mnohdy pro společnosti rychlejší,“ dodala.

S tím, že bude muset tento problém řešit v budoucnosti, počítá podle průzkumu necelá polovina dotázaných ředitelů, zhruba čtvrtina se na tuto variantu vůbec nepřipravuje.

„Nejméně ve střednědobém horizontu tento problém vnímat nebudeme, respektive materiálu je dostatek a i případné zdražení materiálu by se mělo pohybovat ve standardním valorizačním rámci,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Michal Kaizar, člen dozorčí rady ve stavební společnosti BAK. „Naše společnost se ale zaměřuje na pozemní stavby, takže má reálně nižší spotřebu těchto materiálů. Firmy s řádově násobnou spotřebou, které se věnují výstavbě infrastruktury, tento problém vnímat samozřejmě mohou,“ dodává Kaizar.

Podle Michala Jurky ze skupiny Skanska mohou za nedostatek nových lomů hlavně obavy lidí z těžby. „Veřejné mínění tomu není nakloněno. Lidé se – a to zdaleka ne vždy opodstatněně – obávají dopadu nové těžby na životní prostředí. Environmentální politika u nás převažuje nad surovinovou politikou státu,“ říká. Skanska vlastní tři lomy, a to Zárubku, Klecany a Březín. „Čtvrtý lom, v Rosicích u Brna, máme dlouhodobě pronajatý od společnosti Českomoravský štěrk, nejde ovšem o nový lom,“ vysvětluje Jurka.

Podobně to vidí i Robert Zelníček, generální ředitel firmy Českomoravský štěrk spadající pod skupinu HeidelbergCement, která v ČR provozuje 25 lomů a pískoven. Nové lomy se podle něj neotevírají mimo jiné kvůli složité legislativě, střetům zájmů a odporu veřejnosti.

„Celkově je vnímání těžební činnosti velmi negativní, nikdo nechce, aby provozovna byla v blízkostí obcí, a už vůbec, aby se zatěžovala místní komunikace nákladní dopravou vytěžené suroviny,“ doplnil pro Seznam Zprávy ředitel Kamenolomu Brniště Petr Houska. „Co vidím jako hlavní příčinu, jsou stále přísnější legislativní nároky pro povolovací postupy a dále absolutní liknavost některých úředníků,“ dodal.

Získání povolení k otevření pískoven podle něj trvá průměrně sedm let a u kamenolomů až desítky let. „Kamenolom Brniště se snaží o obnovu historického lomu již 13 let,“ uvedl příklad.

V některých krajích již problémy jsou, pro celou Českou republiku nastane kritická situace přibližně za deset až patnáct let, shodují se všichni dotazovaní. „Jsou regiony, ve kterých již v současnosti potřebné kamenivo chybí,“ říká Petr Houska. Mezi rizikové kraje, do nichž se již musí materiály dovážet, zařadil například Zlínský, Karlovarský, Ústecký či Středočeský.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu požádalo Českou geologickou službu o analýzu, která by měla zhodnotit životnosti zásob těžených ložisek stavebního kamene a štěrkopísků, a to jak výhradních, tak i nevýhradních. Dále by měla pro ložiska, která budou v dohledné době (do pěti let) dotěžena, vytipovat náhradní lokality a vyhodnotit reálnost jejich případného otevření, resp. odstranění potenciálních střetů zájmů na jejich využití,“ reagovala Miluše Trefancová.

Studie by měla být hotova na podzim letošního roku a dle ministerstva by mělo být ještě možné stihnout připravit náhradní lokality u krizových míst. „Pro krajinu a životní prostředí je nejohleduplnější co nejvíce malých a středních kamenolomů, aby se vytěžená surovina přepravovala na co nejkratší vzdálenosti,“ dodává Trefancová.