Článek
Od momentu, kdy ministerstvo zdravotnictví evidovalo 20 tisíc zesnulých v souvislosti s koronavirem, uplynulo 24 dnů. Dalších pět tisíc lidí tedy zemřelo za necelý měsíc. Nejsou to jen čísla ve statistice, jsou to lidé se svými příběhy a osudy, kteří tu podle lékařů ještě mohli být.
„Nechceme vyvolávat paniku a zděšení, ale asi to musíte slyšet. Na našich odděleních bojujeme o životy lidí, kteří by, nebýt koronavirové infekce, měli před sebou dalších 10 až 20 let kvalitního života. Jsou to padesátníci, šedesátníci, aktivní sedmdesátníci, kteří mají pouze nadváhu nebo vysoký tlak či lehkou cukrovku,“ píše se v otevřeném dopise, který lékaři sepsali už v průběhu podzimní vlny.
Pro přesnější představu, jak zemřelých lidí přibývá, slouží graf s kumulativními počty rozdělený podle milníků. Těmi jsou jednak samotné počty zemřelých, jednak časové úseky. Od chvíle, kdy na covid-19 v ČR zemřel první člověk loni v březnu, uplynulo devět dalších měsíců, kdy zemřelo 12,5 tisíce lidí. Stejný počet lidí však letos zemřel za první čtvrtletí – a celkový počet zemřelých se zdvojnásobil na 25 tisíc.
Epidemiologická data ministerstva zdravotnictví nyní překonala další černý milník a z grafu, který zachycuje denní vývoj počtu zemřelých, je vidět, že třetí vlna koronavirové pandemie v Česku s sebou přinesla více obětí než vlna předchozí.
Kdo umírá na covid?
Kolem úmrtí spojených s koronavirem se objevují stále tytéž otázky: Vykazuje Česká republika koronavirové statistiky „příliš poctivě“ a zahrnuje do nich všechna úmrtí? Nebo naopak počty podhodnocuje? Kdo všechno umírá na koronavirus a kdo na jiná onemocnění například v důsledku zanedbané péče?
Odpověď je možné najít ve vývoji nadměrných úmrtí. Tyto údaje jsou ověřené, úmrtí nelze nijak zfalšovat. Jedná se o oficiální údaje vykázané lékařem, který stanoví příčinu smrti, matrika vystaví úmrtní list, zemřelé osoby pak eviduje ministerstvo vnitra v registru obyvatel, počty pak eviduje Český statistický úřad.
Křivka počtu zesnulých kopíruje pandemickou křivku s počty nakažených.
Postup při určování příčiny úmrtí se řídí zákonem o zdravotních službách. Lékař, který provádí prohlídku zemřelého, musí v případě podezření, že příčinou úmrtí je nebezpečná infekční nemoc, nahlásit tuto skutečnost příslušnému orgánu veřejného zdraví.
Tragický vývoj z roku 2020 pokračuje i na jaře
Seznam Zprávy již dříve sledovaly, o kolik se změnily počty úmrtí za rok 2020 ve srovnání s dlouhodobým průměrem v letech 2015–2019. Data pocházejí z evropského statistického úřadu Eurostat, kam je zasílají úřady jednotlivých zemí.
Česká republika na tom byla ještě na konci září (39. týden) podobně jako sousední Německo nebo Rakousko. Následovala vlna nákazy, kterou mohla zmírnit preventivní opatření jako nošení roušek. Návrh tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěch ale ze dne na den změnil premiér Andrej Babiš a Vojtěch následně ve funkci skončil.
Česko se pak podle předpovědí expertů během několika následujících týdnů vyhouplo mezi země s nejvyšší úmrtností v souvislosti s koronavirem. Opatření, která vláda od té doby přijímá, přitom odborníci považují za chaotická a veřejnost je často nedodržuje.
Česká republika za 52 týdnů roku 2020 vykázala 127 803 úmrtí. V porovnání s průměrem za roky 2015–2019, který činil 110 781 úmrtí, jich loni bylo o 17 022 více. To je jedno okresní město typu Benešov nebo Svitavy.
Stejně tak se objevují nadměrná úmrtí ve všech (nejen) evropských zemích. Rozdíly jsou však značné. Za pozornost stojí zejména závěr roku, kdy nadměrná úmrtí v České republice začala strmě narůstat. Velký nárůst nastal také v Polsku a Bulharsku, které nás ještě předběhly. Česko má nyní ve srovnání s evropskými zeměmi třetí nejvyšší nadměrnou úmrtnost.
