Článek
Na zdi operačního střediska Prahy svítí 60 obrazovek. Obsluha tak najednou může sledovat šedesát míst v Praze. Kamer je ale v hlavním městě mnohem více – celkem asi čtyři a půl tisíce. Necelou třetinu vlastní přímo město. Nejvíce jich je na dopravních uzlech, na letišti nebo na Václavském náměstí.
I když Praha kamery spravuje, jejich záznamy uchovávat nemůže. „Podle zákona nemáme přístup do záznamu. To má jen Policie ČR, která s ním může dál pracovat, třeba když pátrá po nějakém zločinci,” vysvětluje mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Právě pražská policie by ráda, aby kamery získaly chytrou funkci rozpoznávání obličeje. Vzbudila tím velkou vlnu emocí. „My se domníváme, že tento systém by mohl přispět k větší bezpečnosti Pražanů a návštěvníků metropole. Policie systém nevlastní, pouze ho může využívat. Pokud bychom ho chtěli měnit nebo jinak rozšiřovat, tak k tomu je kompetentní pouze magistrát,” vysvětloval TV Seznam mluvčí pražské policie Jan Daněk, proč magistrátu odeslali svůj požadavek na „otevření diskuse”.
Hlubuček: Velkého bratra v Praze nechceme
Praha už řadu měsíců vyměňuje starší kamery za nové. Analogové kamery nahrazují digitální. Ty mají výhody – vidí ve tmě a nabízí vysoké rozlišení. Díky tomu přečtou i značky aut. Aby poznaly, kdo před nimi právě prochází, potřebují ale ještě další software. „Licenci aktivovanou máme. Technicky to možné je,” řekl Seznamu Hofman. Základem jsou biometrické prvky – tedy třeba tvar očí, rtů nebo nosu.
Funkci „Facial recognition” by policie chtěla mít na šesti místech metropole – třeba na Václavském náměstí, přístupu k letišti, přestupních stanicích metra nebo kolem židovského města v centru. „Všechny obličeje, které bude kamera sledovat, tak mohou být porovnávány s jinými databázemi a každý systém může být zneužitelný. Víme, jak to funguje v Číně. Nám jde o ochranu soukromí. V Praze Velkého bratra nechceme,” obává se náměstek primátora pro bezpečnost Petr Hlubuček (STAN).
Obrátil se proto na Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten už chytré kamery jednou zamítl, a to při rozpoznávání fotbalových chuligánů. I „ochránci soukromí“ si přitom dovedou představit, že podobné aplikace v kamerách budou využity – týkat by se to ale muselo krizových situací nebo třeba teroristického útoku.
Kdo leze na orloj, toho kamery nahlásí už teď
Kamery už dnes poznají třeba člověka, který šplhá na sochu. Říká se tomu elektronický plot, který hlídá orloj na Staroměstském náměstí nebo sochu sv. Václava před Národním muzeem. Pokud by na ně někdo lezl, rozezní se na služebně městské policie alarm a pošle na místo hlídku.
„Technicky už rozpoznávání možné je,“ říká mluvčí magistrátu Vít Hofman.Video: Zuzana Černá, Seznam Zprávy
Mezi špičky v používání kamerového systému ale Prahu počítat nelze. Za vzor, nebo naopak odstrašující příklad se považuje Čína. Místní kamerový systém je natolik propracovaný, že identitu člověka rozpozná i ze způsobu držení těla. Lidé tak mohou ke kameře stát i zády, a přece je kamery zvládnou rozeznat.
Stačí 7 minut v zájmu bezpečnosti
Sedm minut stačí státní moci v Číně na to, aby dokázala najít kohokoli ze svých obyvatel. Pro lepší představu – do bezpečnostních systémů úředníci vloží fotku hledaného a za zmíněných sedm minut už umělá inteligence zvládne pomocí obrovského množství kamer zjistit, kde se dotyčný nachází.
„Zvládneme porovnat každou tvář s občanským průkazem a vyhledat všechny vaše pohyby za poslední týden. Můžeme vaši tvář srovnat i s vaším autem, s vašimi příbuznými i s dalšími lidmi, se kterými přicházíte do styku,“ uvedl zaměstnanec kamerového systému Yin Jun pro BBC.
Čínský totalitní režim množství kamer zdůvodňuje tak, že pečuje o bezpečnost obyvatel. Proto je v cenzurou masírované zemi těžké zjistit, co si Číňané o kamerovém systému myslí. Vypadá to ale, že je jejich názor spíše pozitivní, uvádí server Sinopsis. Systém má i některé výhody. Číňané si mohou například zaplatit jídlo ve fastfoodu jen úsměvem. Kamera u přepážky dokáže snímat jejich obličej a ten se posléze propojí s jejich účtem.
Spíše než k rychlejšímu placení bez karty ale systém slouží k omezování vlastních obyvatel. Do příštího roku by v Číně mělo být funkčních 570 milionů kamer. Jedna kamera tak vyjde zhruba na tři lidi.
