Článek
Projekt je ve fázi územní studie. ČTK to řekl místostarosta Dalibor Zelený (ČSSD). „Areál už jako továrna nefunguje, dosloužil. Koupil ho soukromý majitel, který je ve fázi územního řízení pro stavbu čtyř bytových domů o čtyřech patrech. Na podzim by mohl začít stavět,“ řekl Zelený.
Výstavba musí souhlasit s územním plánem, který tam povoluje maximálně čtyřpatrové stavby. „Územní studie prošla komisí architekta loni na podzim a pro jistotu jsme se záměrem seznámili radní. Je to dost velký zásah do areálu, rada studii schválila,“ řekl Zelený.
Zástupce investora Martin Mojžíš se zatím nechtěl k projektu vyjadřovat, protože je v začátcích. Podle místostarosty poptávka po nových bytech ve městě bude velká. „Je enormní. Nové byty tady moc nevznikaly, město nemá svoje pozemky, které by mohlo nabídnout pro výstavbu rodinných domů. Po bytech je obrovský hlad, což dokládá růst cen, platí se něco přes 20.000 korun za metr čtvereční u starších bytů,“ řekl Zelený.
Bývalý textilní areál je v České Třebové na levém břehu Třebovky v lokalitě Parník. Stále tam sídlí společnost Niťárna, která byla před rokem 1989 součástí textilní výroby v České Třebové. Od roku 2000 je samotatným podnikem.
V první dekádě nového milénia část pozemků po demolici původních staveb zastavěly supermarkety Lidl, Kaufland a Tesco a k němu přidružené obchody se spotřebním zbožím. Na sklonku prvního desetiletí pak tehdejší městský architekt Přemysl Kokeš navrhl přestavbu bývalé přádelny, navrhoval v ní například loftové byty. Developer dosud plány neuskutečnil.
Textilní výroba existovala v České Třebové zhruba od poloviny 19. století. Jako samostatný národní podnik vznikla Primona v roce 1969 a fungovala tak do roku 1978. Pak se znovu stala součástí orlickoústecké Perly. Po privatizaci v roce 1990 se opět osamostatnila.
V následujících dvou desetiletích firma opakovaně vykazovala ztráty. Konkurz na předluženou textilku vyhlásil hradecký krajský soud v srpnu 2003. Návrh podalo pět subjektů, včetně samostné Primony. Textilka vyráběla hlavně košiloviny a pyžamoviny a zaměstnávala okolo 370 lidí. Firma vyráběla látky i v době konkurzního řízení.