Článek
V březnu utrpěla rozsáhlé krvácení do mozku. V jedné z nemocnic v Moravskoslezském kraji se teď pomalu zotavuje. Čtyřiatřicetiletá žena byla v bezvědomí a vigilním kómatu, kdy člověk působí dojmem, že se probral, ale plně nevnímá okolí.
V době, kdy se člověk dostává z těžkých poranění nebo zánětů mozku, je důležitá takzvaná bazální stimulace. Jednoduše řečeno dráždění smyslů, dodržování denních rituálů, na které byl pacient v běžném životě zvyklý. „Nic v tomto případě nenahradí přítomnost rodiny,“ říká sestra pacientky Jana. Celé jméno uvést nechce, redakce jej zná.
Celoplošný zákaz návštěv kvůli pandemii koronaviru teď situaci rodinám v těžkých situacích výrazně komplikuje. Jana díky známostem v nemocnici sestru mohla několikrát vidět aspoň na pár minut. „Pokud vám primář povolí nějakou výjimku, je to na jeho rozhodnutí a může se dostat do nepříjemností,“ popisuje Jana.
Vládní opatření počítá s výjimkami pro návštěvy dětí, lidí omezených na svéprávnosti nebo umírajících. Nic z toho její sestra nesplňuje. Také proto Jana, která pracuje jako právnička, na konci dubna poslala na ministerstvo zdravotnictví dopis a žádala o výjimku. Dostalo se jí neurčité odpovědi. „Po přečtení Vašeho e-mailového dotazu bychom Vám rádi sdělili, že ministerstvo si je daného problému vědomo. V tuto chvíli vynakládáme značné úsilí, abychom ho vyřešili či alespoň dosáhli zlepšení,“ stojí v dopise, který má redakce k dispozici.
Rodinu v jejím úsilí podpořili například přednostové klinik ve Fakultní nemocnici Ostrava nebo Institut bazální stimulace. Jeho ředitelka Karolína Maloň Friedlová by výjimku ocenila za přísného dodržení protiepidemických opatření. Nemocného by mohl navštěvovat jediný člen rodiny pod dohledem zdravotnického personálu. Vstup podle ní může být podmíněn třeba rychlotestem na koronavirus s negativním výsledkem. „Samozřejmě chápu nutnost opatření. Pro pacienty s akutními poraněními mozku či záněty ale hraje velkou roli čas na terapii,“ zdůraznila.
Bazální stimulace může být vhodná pro pacienty po úrazech mozku, cévních mozkových příhodách nebo s akutní klíšťovou encefalitidou. „Stimulace je jedna z nejdůležitějších cest, aby se probrali do plného vědomí z vegetativního stavu,“ vysvětlila ředitelka.
V léčebné metodě hraje klíčovou roli přítomnost příbuzných. „Znají přesné návyky nemocného i jeho denní rituály. Důležitá je stimulace kůže a všech dalších smyslových orgánů. Doporučuje se přinést všechny toaletní pomůcky, rozvěsit fotografie z událostí, k nimž měl nemocný citový vztah,“ popsala šéfka institutu. Něco z toho může zajistit personál, přítomnost a péče rodiny je ale nenahraditelná.
Vláda původně avizovala zákaz návštěv do 8. června, vzhledem k příznivé epidemiologické situaci ve čtvrtek rozhodla o zkrácení termínu. Opatření platí od 10. března. „Skupina pro uvolňování karantény souhlasila od 25. května s obnovením návštěv ve zdravotnických a sociálních zařízeních, včetně LDN a domovů pro seniory,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Ani to Janu neuklidnilo. „V podobných situacích rozhoduje každý den. Další dva týdny jsou velmi dlouhá doba,“ uvedla Jana.
Izolace tvrdě dopadá také na desítky tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou a klienty dalších pečovatelských zařízení. „Pro lidi s demencí je to vážný problém. Velmi profitují, když mají dodržovanou rutinu. Ta je narušená, protože nevidí své blízké,“ vysvětlila ředitelka České alzheimerovské společnosti Martina Mátlová.
Podle ní je při současném ústupu epidemie ideální doba na nový plán pro případné další vlny. „Při dlouhodobém zákazu významně narůstá riziko deprese. A velká část nemocných může umřít bez rozloučení s blízkými,“ sdělila ředitelka.
Navrhuje individuální posuzování návštěv a také jejich testování na koronavirus. „Je to jedna z možných variant, pokud ovšem budou testy dostupné,“ dodala.
