V Bratislavě čekají na Čechy, turismus se vzpamatovává pomalu

Od zvláštního zpravodaje ze Slovenska.

„Čekáme na Čechy, byli tu častými hosty i před pandemií, společně s Rakušany a Brity. Minulý rok nám Češi zůstali po Slovácích jako vůbec nejčastější hosté, snad se to bude letos opakovat alespoň tak, jako loni,“ doufá Dušana Pavlovič z bratislavské restaurace Ufo.

Poslechněte si reportáž i v audioverzi.

Pokud sem přijdete poprvé, může se vám trochu zatočit hlava. Těžko byste ale hledali jiné místo, ze kterého uvidíte Bratislavu jako na dlani. Podnik Ufo se totiž nachází ve výšce 85 metrů v kupoli ikonického Mostu Slovenského národního povstání. Most se už 20 let honosí titulem stavba století a je kulturní památkou.

Při obědě, kávě nebo večeři o několika chodech můžete z nadhledu pozorovat městský ruch. A také bratislavské dominanty - hrad a parlament, první zvlněné hřbety Malých Karpat, široký Dunaj i výškové budovy, které rostou jako houby po dešti. Ještě o deset metrů výš nad restaurací je vyhlídková plošina, kde za dobrých podmínek dohlédnete až 100 kilometrů daleko, hlavně do Rakouska, které je doslova co by kamenem dohodil.

Místní restaurace se pyšní několika oceněními. Její šéfkuchař Jozef Masarovič se stal loni slovenským šéfkuchařem roku. „Restaurace je zážitková. Je pro lidi, kteří k nám jdou na pěkný oběd, pěknou večeři, zásnuby, na výročí svatby,“ vysvětluje Dušana Pavlovič. Další návštěvníci jdou třeba jen na vyhlídku nebo do barové části.

Pavlovič vysvětluje, že donedávna byli hosté ze 70 procent ze zahraničí a asi třetina domácí. „Teď se to úplně otočilo. Loni 70 procent našich hostů tvořili lokální hosté. Začali vyhledávat místa, která jsou okolo nich, ale ještě je nikdy nenavštívili,“ říká manažerka. Letos tu očekávají, že bude poměr návštěvníků podobný.

Rozdíl oproti loňsku je ale veliký, protože se gastronomická branže rozbíhá jen velmi pomalu. „Zatímco loni se najednou všechno otevřelo a všichni chtěli někam jít, lidé chtěli podpořit lokální trh a vzít někam děti, tak letos mám pocit, že je to pomalejší,“ říká Dušana Pavlovič. Na večeři se tu ale bez rezervace neobejdete, na oběd se to dá zkusit i bez ní.

Zavřeno tu měli od loňského října až do 1. června, kdy se restaurace díky rozvolňování vládních proticovidových opatření otevřela znovu. Vyhlídková plošina se zpřístupnila pro turisty v polovině května.

Covidovou krizi pomohla podniku ustát státní podpora, další podobná krize už byla ale byla katastrofa. Propouštět během druhé uzavírky nemuseli, ale část lidí odešla sama. „Ne proto, že bychom je propustili, ale z důvodu toho, že si do budoucna hledali jinou, stabilnější práci. To vidíme i v současnosti, že lidé teď v gastronomii nejsou. Jsou podniky, které jsou doteď zavřené, protože v nich nemá kdo pracovat,“ dodává k situaci v metropoli manažerka.

Z covidové krize se vzmáhají i bary a restaurace na Starém městě. Ne všechny jsou zatím otevřené, ale při teplém letním večeru se v některých hledalo místo už jen s obtížemi. Část hostů evidentně přišla z mezinárodní bezpečnostní konference Globsec, která se konala od úterý do čtvrtka.

Od pondělí 14. června platí pro vstup na Slovensko nová pravidla. Turisti z Evropy se prokazují negativním PCR nebo antigenním testem nebo potvrzením o prodělání nemoci či očkování. „Věřím, že největší bariéra vstupu na Slovensko se těmito opatřeními zrušila. Bratislava je z pohledu počtu přírůstků onemocnění covidem-19 bezpečná. Věřím proto, že zájem našich sousedů o hlavní město Slovenska bude tento rok velký,“ uvedl pro Seznam Zprávy Vladimír Grežo, předseda představenstva Bratislava Tourist Board. Stejně jako Ufo sází na příjezd Čechů, kteří byli loni nejčastějšími zahraničními návštěvníky metropole.

Otevřena jsou všechna muzea, galerie i obchody, hotely a gastronomie. Protiepidemické a hygienické podmínky nikoho nepřekvapí - roušky nebo respirátory, dezinfekce rukou a dodržování odstupu. Vůle opatření dodržovat ale evidentně na Slovensku, stejně jako v Česku, slábne s ústupem pandemie a příchodem letního počasí.

Pokud vás kavárny, restaurace a památky omrzí, má Bratislava jedno velké plus: do přírody to tu není vůbec daleko. Autem nebo autobusem se snadno dostanete z centra například k hradu Devín, a přitom budete úředně pořád v hlavním městě.

Zřícenina gotického hradu se majestátně ční na skále přímo nad dvoubarevným soutokem Dunaje a Moravy. Místo na hranici Slovenska a Rakouska je zajímavé i kvůli mnohem mladší historii - památník Brána svobody tu na slovensko-rakouské hranici připomíná oběti železné opony.

Z lužních lesů řeky Moravy, které bují životem, jde jasně vidět malokarpatský vrch Devínská Kobyla. S výškou 514 metrů nad mořem jde o nejvyšší bod Bratislavy. Cesta na Kobylu je od devínského hradu dobře značená, pokud ale máte rádi trochu náročnější trasu lemovanou políčky vonící mateřídoušky a také mnoha chráněnými teplomilnými rostlinami, vydejte se na vrchol přes vyšlapané pěšiny. V horku to je ale poněkud náročnější terén.

Druhá část cesty už vede lesem. Hned u prvního stromu ale výrazně přidejte do kroku, případně si nasaďte ochranný oblek. Pokud se, byť jen na chvilku, zastavíte, obklopí vás mračna komárů, proti kterým nepomáhá ani repelent - utéct do volného prostoru se jim ale dá. Bratislava řeší problém s komáry dlouhodobě a loni byla situace obzvlášť špatná. Letos jejich líhně ve stojatých vodách po záplavách, v lesích nebo slepých ramenech Dunaje pomáhají mapovat dobrovolníci (lovci komárů) a město pak larvy likviduje biologickým larvicidem BTI.

Rozhledna na vrcholu Kobyly, která má díky svému tvaru přezdívku kudlanka, nestojí ještě ani rok. Davy tam nepotkáte, dohlédnete z ní ale ještě dál než z restaurace Ufo. Ve 360stupňovém výhledu jde kromě centra Bratislavy a rakouských větrných parků s trochou štěstí vidět i Pálava a Gabčíkovo.

Jestli máte rádi adrenalin, a nebude vám stačit ani zpáteční úprk lesem před komáry, vraťte se zpět do Ufa na Most SNP. Jediným otevíratelným oknem tam můžete s jištěním vystoupit na parapet a užít si procházku nad Bratislavou po obvodu kopule.