Článek
Pro Babišovu vládu je to jedna z absolutních priorit. Nový stavební zákon má z Česka sejmout nálepku země, kde se „buduje“ stejně pomalu jako v Čadu nebo Nigeru. Hnutí ANO odpovědný resort ovládá sedmým rokem, také proto premiér stanovil jasný záměr. Dokončit klíčový zákon ještě v tomto volebním období. „Má to být signál občanům od politiků, že jsme schopní důležitou reformu zvládnout,“ potvrdila pro Seznam Zprávy ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).
Jenže úředníci a desítky dalších lidí, kteří dokument chystají, jsou ve stále větším časovém presu. Do konce března je třeba vypořádat 4500 připomínek, i když se mnohé dublují. „Výhrady jsme rozdělili do 26 bloků. Vedeme dnes a denně mnoho jednání. Myslíme si, že jsme schopní to vypořádat,“ zopakovala ministryně.
Množí se však hlasy, že to resort nestihne. „Připomínek je opravdu nestandardně mnoho. Ministerstvo bude mít nesnadný úkol, aby je stihlo vyřešit,“ řekl předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
Podobně mluví i místopředseda opoziční ODS Martin Kupka, přestože má prý i jeho strana zájem na urychlení stavebních řízení. A sám Kupka se ve sněmovní komisi na přípravě zákona podílí. „Množství připomínek ukazuje, že se ministerstvo a vláda vydaly směrem, který vzbuzuje vážné otázky,“ uvedl Kupka.
Vláda prezentovala nový zákon jasným sloganem „jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko“. Ten se při složitých jednáních a hledání kompromisů fakticky rozplynul.
Do takové míry, že ministryně Dostálová před pár dny přišla o největšího spojence. Hospodářská komora, sdružující mimo jiné stavbaře a developery, dala v pátek od rekodifikace ruce pryč. „Hrozí nebezpečí, že všechny problémy stávajícího neutěšeného, krizového stavu českého stavebního práva zůstanou zachovány,“ řekl šéf komory Vladimír Dlouhý.
Hospodářská komora zároveň varovala, že je pryč vize o jednom úřadu i zkrácení stavebního řízení. Soubor kompromisů podle ní povede „k faktickému neřešení, či dokonce zhoršení současné tristní situace stavebního práva“.
Kritici přitom dříve namítali, že je zákon šitý na míru právě stavebníkům. Proč tedy zástupci komory otočili? „Expertní část v přípravě odvedli, ale neztotožňují se s kompromisem, který jsme učinili se Svazem měst a obcí,“ uvedla ministryně.
Kompromis ministerstva s městy a obcemi totiž pohřbil myšlenku na jediný centrální stavební úřad. „Základní koncept komory tak není naplněný. Díky bohu zdravý rozum vyhrál. Uvědomili si, že rozbourání modelu stavebních úřadů v obcích a výkonu přenesené působnosti by mohlo znamenat cestu do slepé uličky, nedostatek kvalifikovaných úředníků i obrovské náklady na jediný nový stavební úřad,“ oddechl si Lukl.
Jenže podle komory nový centrální úřad v kombinaci se zachováním asi čtyř stovek stávajících znamená destrukci původní vize. „Vytvoří dvě soustavy obecních a státních stavebních úřadů s komplikovanými vztahy a vzájemným posíláním stanovisek,“ namítla.
Také Kupka je v tomto ohledu skeptický. „Posun po jednání se Svazem měst a obcí také nevnímám úplně příznivě. Vznikl jakýsi hybridní model, který by mohl věci opravdu zkomplikovat,“ řekl.
Potvrzuje to také soudce Nejvyššího správního soudu Filip Dienstbier. „Toto politické rozhodnutí samozřejmě respektujeme. Nelze ale zastírat, a my jsme na to upozorňovali předem, že to podstatně zkomplikuje dosažení ambiciózních cílů celé reformy stavebního práva. Přinejmenším je nyní nutné podstatnou část návrhu zákona znova napsat a projednat,“ uvedl.
Ukazuje to, jak resort těžce hledá dohodu. Premiér Babiš rád opakuje, že pro současné povolení je třeba 48 razítek. Rozdávají je desítky dotčených orgánů jako úředníci stavebních úřadů, památkáři či hasiči. Ti všichni teď své zájmy usilovně hájí.
Nejvyšší správní soud jim dal v prosinci ve svých připomínkách za pravdu a přípravy sepsul. „Úprava je zcela zjevně zaměřená pouze na změny, které mají zásadním způsobem oslabit postavení veřejné správy jako ochránce a prosazovatele veřejných zájmů ve prospěch stavebníků,“ varoval.
Jinými slovy se justice obává, že se v povolovacím procesu upozadí zájmy jednotlivců nebo skupin. Rychlejší stavební řízení proto podle ní častěji skončí u soudu.
Také proto ministryně v pondělí dvě hodiny jednala se zástupci Nejvyššího správního soudu. Podle Dienstbiera vyřešili jen část problému. Stále není jasné, jak ministerstvo naloží s konceptem automaticky generovaného povolení stavby.
„Ze strany soudu nelze akceptovat, aby bylo někomu vydáno povolení k činnosti, která se může negativně projevit v právech jiných osob, bez toho, že by se úřady tou věcí odpovědně zabývaly. To nelze ospravedlnit ani požadavkem rychlosti, která by navíc byla iluzorní,“ řekl Dienstbier. Stavebník by podle něj nemohl očekávat, že automatické povolení obstojí při následném správním nebo soudním přezkumu.
Ministryně chce se soudci dál jednat. „Moc děkuji za proaktivní přístup. Hledali jsme společně znění paragrafů, aby to bylo průchodné. Dotčené orgány budou integrované pod státní správou, takže veřejné zájmy všech účastníků zůstanou ochráněné,“ řekla ministryně.
Kritiky však neuklidnila. „Nyní za stavbu zodpovídají odborná státní pracoviště a jejich lidé. S novým centrálním úřadem nebude známo, kdo přesně rozhodl. Úřad jedním razítkem řekne: Nepátrejte po tom, kdo co dělal. Rozhodnutí budou nekvalitní a často skončí u soudu,“ řekl Daniel Vondrouš z asociace neziskovek Zelený kruh.
Anketa
To ale není jediná překážka při tvorbě zákona. Starostové se stále neshodli, kdo bude zodpovídat za tvorbu územních plánů. Nyní proces, který třeba v Brně a Praze trvá dlouhá léta.
Zatímco velká města si chtějí o budoucím rázu rozhodovat sama, úřady menších obcí často agendu s územním plánováním nestíhají. „Je to největší názorový rozpor uvnitř svazu. Nejsem zastánce dvoukolejnosti. Myslím, že by si obce měly samy určovat budoucí podobu, ale zároveň dostávat adekvátní peníze od státu na tvorbu plánů. Menším sídlům by mohly pomáhat obce s rozšířenou působností,“ navrhuje Lukl. Ministryně chce dohodu nechat na svazu.
Složitá hledání kompromisu, větší i menší ústupky podle Hospodářské komory zhatí plán na rychlou reformu. „Přijetí zákona se nejspíš odsouvá kamsi za rok 2024,“ nechal se slyšet Dlouhý.
Dostálová to stále rezolutně odmítá. „To je úplně vedle. Zákon bude platný od roku 2021. Účinnost některých paragrafů bude nabíhat postupně až do roku 2023,“ zopakovala ministryně.
V zákulisí už se však probírají i krizové varianty. Začít za rok třeba jen digitalizací stavebních řízení, na níž panuje široká politická shoda. „Digitalizace posune procesy dopředu. Úřady nebude obíhat stavebník, ale dokument v počítačovém úložišti,“ sdělil Lukl.
„Myslíme si, že pro příští rok by šlo schválit novelu, která digitalizaci umožní, a na kontroverzních věcech se bude pracovat dál,“ řekl Vondrouš.
Ministryně Dostálová nadále avizuje, že v březnu veškeré připomínky vypořádá a v polovině roku půjde návrh reformy do Sněmovny. „Když to převedu do sportovní terminologie, nedalo se říct, že tak složitý a důležitý zákon by mohl zvítězit 100:0,“ glosovala ministryně.
Zatím však bojuje o to, aby vláda s klíčovým zákonem neprohrála na plné čáře.
