Článek
Látka, jež vzešla ze spolupráce firmy Pfizer a BioNTech, má podle čtvrtečního prohlášení tandemu účinnost 91,3 % proti jakýmkoliv projevům covidu-19, a to i půl roku poté, co jsou lidé plně očkováni. Úroveň ochrany, kterou vakcína poskytuje, je tak jen o zlomek menší, než kolik studie zaznamenaly krátce po obdržení druhé dávky (95 %).
Nové údaje vycházejí z více než 12 000 „vzorků“ a jsou vůbec první, které dokazují, že vakcína zůstává účinná i s uplynutím delšího časového úseku. Podle britského listu The Guardian vědci doufali právě v takový výsledek, jelikož naznačuje možnost, podle které by lidé mohli být chráněni alespoň do podzimu. V té době by pak již mohly být k dispozici posilovací dávky této mRNA vakcíny. Podobné dlouhodobé studie probíhají i ve spojení s jinými vakcínami, upozorňuje web BBC.
Fungování mRNA vakcíny
Látka, jež je člověku vpravena do těla, s sebou nese molekulu označovanou jako mRNA s „instrukcemi“, které tělu umožňují vytvoření takzvaného spike proteinu. Ten se nachází na povrchu koronaviru a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu. Tento neškodný koronavirový „hrot“ pak imunitní systém rozpozná jako cizí a začne reagovat.
„Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, začne vytvářet protilátky a aktivuje T-buňky (bílé krvinky) pro obranu organismu. Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém jej rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit,“ vysvětluje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Molekula mRNA z vakcíny v těle nezůstane, nýbrž se krátce po vakcinaci rozloží.“
„Tyto údaje posilují náš názor, že máme opravdu silné vakcíny,“ cituje agentura Reuters Dannyho Altmanna, profesora imunologie z Královské univerzity v Londýně, který do studií Pfizeru zapojený není. Podle výkonného ředitele firmy Alberta Bourla jsou výsledky také motivací k tomu, aby firma požádala o úplné regulační schválení v USA, kde je zatím Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválena pouze k nouzovému užití.
Pfizer vs. „jihoafrická“ mutace
Studie přinesla také další data týkající se ochrany proti mutaci viru, která se poprvé objevila v Jihoafrické republice. V rámci podskupiny 800 dobrovolníků bylo zpozorováno celkem devět nákaz, a to pouze u těch zúčastněných, kteří místo vakcíny obdrželi placebo. U šesti z nich se prokázala právě takzvaná jihoafrická mutace koronaviru.
Farmaceutická společnost tedy došla k závěru, že její látka je stejně účinná i v případě nových variant. Údaje tím potvrdily již dříve zveřejněné informace, podle kterých vakcína Pfizeru sice v boji s „jihoafrickou“ mutací na účinnosti lehce ztratí, stále však poskytuje vysokou ochranu.
„Tato data Pfizeru jsou velká věc,“ napsal pro Reuters virolog Shane Crotty z imunologického institutu La Jolla v San Diegu. „Šest infekcí versus nula, to je něco,“ uvedl v souvislosti s výsledky, ale poznamenal také, že daná velikost vzorku „nestačí k vyvození závěrů o ochraně“.
Účinná ochrana i pro ty nejstarší
Aktualizované výsledky Pfizeru přišly v době, kdy skupina vědců ve Velké Británii ohlásila výsledky samostatného výzkumu zaměřujícího se na starší populaci. Podle těch se i u ní po podání dvou dávek vakcíny s odstupem tří týdnů objevila silná imunitní reakce, a to ve výši až 98 %.
Výsledky jsou založené na krevních testech u lidí ve věku od 80 do 96 let. Rozdíl mezi imunitou, kterou lidé získali po první dávce, byl dokonce trojnásobný. Studie dosud nebyla přezkoumána, později by však mohla posílit důvěru v to, že vakcína Pfizeru dokáže ochránit i ty nejzranitelnější, píše The Guardian.
Vědci ovšem narazili také na o něco méně pozitivní údaje, které se týkají reakce T-buněk, tj. bílých krvinek, které podporují produkci protilátek a ničí infikované buňky. Po obdržení obou vakcín bylo možné jejich „odpověď“ zaznamenat pouze u dvou třetin účastníků. „Víme, že s narůstajícím věkem je obtížnější vyvolat buněčnou imunitní reakci. Je to tak něco, co budeme muset velmi pečlivě sledovat,“ řekl Paul Moss, profesor z Birminghamské univerzity v Anglii, který se na vedení studie podílel.
