Čínský koronazázrak: Nepředstavitelný lockdown i stěží uvěřitelná čísla

Poslední den roku 2019 Čína upozornila Světovou zdravotnickou organizaci na zjištění nákazy podobné pneumonii či akutnímu respiračnímu syndromu (SARS). O den později nechaly čínské úřady uzavřít rybí trh ve Wu-chanu, který měl být pravděpodobným epicentrem nákazy. 9. ledna označilo WHO infekci za nový koronavirus. Češi se o lockdownu poprvé dočetli okolo 23. ledna, kdy Čína zavřela města o populaci dvou Českých republik. Tehdy to byl pojem vzdálený nejen geograficky.

A dnes? Čína: 85 591 potvrzených případů. 59 nakažených a tři mrtví na milion obyvatel. A pak jsme tu my: 121 421 potvrzených nakažených, přes 11 tisíc na milion obyvatel. V přepočtu na milion lidí 98 mrtvých na covid, další stovky pak kvůli covidu. Na zběsilé cestě za titulem „Best in covid“ jsme tabulkově předehnali i obávanou, nenáviděnou a zároveň obdivovanou Čínu. Zamysleli jsme se, jak se nám to povedlo.

„Je jasné, že rozhodující vítězství Číny nad covidem-19 je inspirativním zdrojem naděje a nabízí mnoho cenných lekcí,“ hlásí článek China Daily ze začátku září, kdy prezident Si Ťin-pching na slavnostním ceremoniálu ocenil hrdiny čínské „lidové války“ proti covidu.

Pekingský vůdce poznamenal, že na prvním místě v této válce byly životy a zdraví, nezapomněl vyzdvihnout ani odolnost země. „Svět se může poučit z tvrdého úspěchu Číny, který byl umožněn respektem jejích vůdců k vědě, transparentností, rychlostí, prolidovou politikou a silnou politickou vůlí. Za úspěchem stála také jednota čínského lidu, nepřemožitelný duch, konfuciánská disciplína a schopnost obětovat se,“ padlo na ceremonii krátce předtím, než došlo také k ukázání prstem na ty špatné. V tomto případě „rasistickou propagandu některých politiků v USA, kteří před volbami démonizují Čínu“.

I u nás státníci ukázali prstem. Do vlastních řad.

Podle údajů Our World In Data sice nelze určit přepočet denních testů na milion obyvatel, podle ministerstva průmyslu a informačních technologií (MIIT) dosáhla čínská denní kapacita pro testování nukleových kyselin na konci července 4,84 milionu. Testy už během prázdnin provádělo 4 946 institucí a více než 38 000 technických pracovníků. Celonárodně bylo distribuováno téměř 200 milionů testovacích souprav a 12 000 testovacích strojů. Tvrdí to čínský státní deník Global Times s tím, že zdaleka nejde o konečné číslo. Pro podzim pak existuje plán instalovat testovací zařízení do všech všeobecných nemocnic, i těch na úrovni krajů.

Nekecá, ale maká také Čína. Důkaz poskytla světu v podobě masivního testování ve východočínském městě Čching-tao. Od neděle do úterý podstoupily testy více než čtyři miliony lidí, u dalších pěti milionů odběry proběhnou v následujících dnech. Zdravotnické úřady města uvedly, že u 1,9 milionu odběrů už jsou známy výsledky a žádný z nich nebyl pozitivní. K otestování až 10 milionů lidí se město rozhodlo po zjištění víkendového ohniska celých 12 lidí, kteří se nakazili v zahraničí. Polovina z nich je bez příznaků.

Nakolik uvěřitelné je během dvou dnů v čínském prostředí otestovat miliony lidí, zodpověděl Seznam Zprávám Filip Jirouš z projektu Sinopsis. „Čching-tao je poměrně velké a vyspělé město, a pokud se rozhodli, že do toho půjdou, nedivil bych se tomu. Trochu úsměvné mi přijde, že prozatím z milionu výsledků nebyl jediný pozitivní, ale s trochou sarkasmu se tomu nedivím. Si Ťin-pching už konec boje s koronavirem vyhlásil v září, takže tam ten koronavirus být, s nadsázkou řečeno, nemůže,“ myslí si Filip Jirouš.

Úřady v Čching-tau kvůli nákaze vyzvaly všechny obyvatele, aby se dostavili na testovací místo nejblíže svému domovu. V ulicích města bylo vztyčeno množství stanů, v nichž na příchozí čekají zdravotničtí pracovníci oblečení v ochranných kombinézách. Během pěti dnů chtějí v Čching-tau otestovat všech 9,4 milionu obyvatel.

Koronavirových studií vzniklo a dále vzniká nepřeberné množství. V čem se všechny shodují – sociální distancování funguje. Výsledky dosud největší trasovací studie covidových případů na světě dokazují, že se na přenosu podílí nejčastěji takzvaní superpřenašeči. Mezi nimi jsou „nejúspěšnější“ děti a mladí dospělí, kteří nákazu šíří uvnitř domácností. Podle časopisu Science američtí vědci zjistili, že 71 procent infikovaných osob nenakazilo nikoho dalšího. Ale necelých 8 procent zkoumaného vzorku se postaralo o dalších 60 procent nově nakažených.

Důležitý, avšak nepřekvapivý fakt - čínská opatření sociálního distancování byla přísnější než ta u nás. Virus tak měl mnohem menší příležitost se mezi lidmi šířit, a to i včetně domácností. „To je skutečně velmi účinný způsob, jak potlačit epidemii. Virus se může i nadále šířit v rámci domácností, ale ven se nedostane. Pokud nebudou infikováni žádní noví lidé, epidemie vymře,“ dodává expert Alessandro Vespignani pro Northeastern's Network Science Institute.

Podle výsledků studie ve Wu-chanu průměrný zaměstnanec během lockdownu snížil týdenní počet kontaktů z 15,4 osoby na 2,1. U nezaměstnaných a seniorů množství kontaktů během pracovního týdne v lockdownu kleslo pod dvě. Čína na počátku epidemie zavedla intenzivní opatření, která lidem setkávání jednoduše neumožňovala. Za méně než měsíc se denní počet nových případů v Číně ustálil a následně zpomalil. „Omezení kontaktů mezi populací je tím, co skutečně zmírnilo epidemii v Číně,“ říká Vespignani.

Obdobné kroky ale přijaly i jiné státy, ať už jednotlivé evropské země, nebo USA. „Ve Spojených státech se situace pomalu zhoršuje, totéž v Evropě. V Itálii trvalo měsíce, než virus začal ustupovat,“ říká Vespignani. Za ústupem čínské nákazy ale pravděpodobně stojí i jiné faktory.

„Je otázka, do jaké míry ten boj byl skutečně úspěšný. Čínské statistiky jsou zpolitizované. V lednu nakažení přibývali matematickou řadou. Takže je otázka, zda v Číně covid je, nebo není, v oficiálních statistikách ale není, což je jediné, o čem můžeme tvrdit, že je pravda. Za mě je to velmi zvláštní, i vedle Hongkongu ty případy přibývají, sice po jednotkách, ale jsou tam,“ vysvětluje Jirouš.

Jako vhodné se ale nepotvrdilo ani držení statistiky na nule. V takovém případě se totiž těžko omlouvají zvláště tvrdá opatření, jako například úplný lockdown. Zatímco měl za sebou Wu-chan párty roku, lidé v Sin-ťiangu museli být v domácích izolacích, přestože počet nových případů se po dva týdny držel na nule. Omlouvat zavádění protikoronavirových opatření v zemi naléhavým „válečným režimem“ má Čína v oblibě, ať už se jedná o nákazu jedné pradleny v oblasti, nebo poloviny zaměstnanců tržiště. V případě Sin-ťiangu se ale vyhlášení válečného stavu přelilo v obcházení jednotlivých rodin úředníky, oficiální „uzavírání“ jednotlivých bytů a zákazy vycházení.

„V Číně situace bude samozřejmě lepší než u nás, a to souvisí i s velmi přísným režimem a poměrně tvrdým trestáním lidí za porušování restrikcí. Můžeme se bavit i o nějaké disciplinovanosti lidí. Druhá věc je ta, že v případě Česka jde o první takovou krizovou situaci, v Číně jde o několikátou epidemii. Asiaté jsou zvyklí nosit roušky, už jen třeba kvůli smogu. Ta společnost je na omezování tohoto typu zvyklá, zatímco u nás se část společnosti neustále bouří,“ pokračuje Filip Jirouš.

Co znamená lockdown v plném znění, ví asi nejlépe čínský Wu-chan, který zůstal uzavřený celých 76 dnů. O dva týdny později, 25. dubna, hlásalo město vítězství jak nad koronavirem, tak nad jím způsobenou ekonomickou krizí. V srpnu pak Wu-chan uspořádal elektronický koncert pro tisíce lidí namačkaných v jednom bazénu. Kdo čekal v následujících dnech nárůsty nových případů, nechť si vzpomene na mlčenlivé statistiky. Škodolibí lidé jen „okusili kyselé hrozny“, jak čínská média označila následnou světovou kritiku velkolepé oslavy.

Zatímco svátky jara Číně pokazilo první šíření covidu, ty podzimní si už užívali ve velkém. Během zlatého týdne po Číně „výletovaly“ desítky milionů lidí.

Předchozí nástroje koronavirus nezastavily, nálada ve společnosti je na bodu mrazu, důvěra lidu ve vládu na nule? Tohle Čína podchytila už v lednu nástrojem starým století.

„Od začátku krize funguje oficiální propaganda, čínskými slovy správné vyprávění příběhu boje s koronavirem. Ta byla jednou z priorit nastavená Si Ťin-pchingem hned v lednu na schůzi krizového štábu. Tak, aby lidé v Číně věřili, že vláda dělá všechno správně, aby tomu věřili i lidé na západě. S ohledem na to, s jakou rychlostí obletěla svět zpráva, že se má v Čching-tau testovat devět milionů lidí, tak se dá tvrdit, že jde o slušnou marketingovou nebo propagandistickou operaci – otestujeme 9 milionů lidí a nebudeme mít žádného pozitivního, vše jsme tedy zvládli. I způsob, jakým je to podané, na mě působí jako propagandistická akce,“ uzavírá Jirouš.