Článek
Pandí samička Meng-meng udělala chovatelům v berlínské zoologické zahradě obrovskou radost – na svět přivedla dvě medvíďata. Porodila je v sobotu, zoo o tom ale veřejnost zpravila až v pondělí na svém twitterovém účtu.
Pandí máma s čerstvě narozenými mláďaty:
„31. srpna v 18:54 konečně nastal moment, na který jsme všichni čekali – po období březosti, které trvalo 147 dní, pandí samička Meng-meng porodila své vůbec první mládě,“ napsala zoo na svém blogu věnovaném chovu pand. Mladší sourozenec pak přišel na svět asi o hodinu později.
Zoo zároveň informovala, že návštěvníci matku s mláďaty nějaký čas nespatří. Naopak samec Ťiao-čching pro veřejnost k vidění bude, protože pandí tatínkové se na péči o potomky nepodílejí.
Trnitá cesta k pandám
Německo se víkendovým úspěchem zařadilo k několika málo zemím vyjma Číny, kterým se pandy velké daří odchovávat. Důvodem je mimo jiné to, že po celém světě má tyto savce v péči pouze 20 států a Hongkong.
Jde přitom o kriticky ohrožený druh – podle údajů Světového fondu na ochranu přírody, který má pandu ve svém logu, jich ve volné přírodě žije pouze 1 864 a v zajetí kolem 500. Drtivá většina druhé skupiny se přitom nachází v Číně.
Ta pandy považuje za jeden ze symbolů země. O osudu svých zvířecích svěřenců tak rozhoduje velmi uvážlivě – nikdy je nedaruje ani neprodává, ale zapůjčuje. Takové zápůjčce předchází dlouhá jednání mezi hlavami států, a pokud k ní dojde, platí na předem striktně stanovené období. A není zadarmo.
Berlínská zoo například za pandí pár Pekingu každoročně odevzdá milion dolarů, tedy přibližně 23 milionů korun. Čína tyto peníze údajně využívá výhradně na vlastní chov a záchranu druhu. Do Německa pandy připutovaly předloni na žádost kancléřky Angely Merkelové a zdrží se na místě po dobu 15 let.
Pandy předmětem politického boje
Nikoho nepřekvapí, že propůjčováním pand Peking projevuje nejen náklonnost, ale i hněv. V květnu, uprostřed stupňující se americko-čínské obchodní války, o pandy přišla zoo v kalifornském San Diegu. Po 22 letech Peking odmítl podepsat další smlouvu o zápůjčce a 27letá samice a její šestiletý syn se tak přesunuli zpět do rodné Číny.
Americká CBS navíc před pár dny varovala, že o pandy můžou přijít i další americké zoo – zbývají celkem tři, přičemž jedné z nich, Smithsonianské národní zoologické zahradě ve Washingtonu, vyprší smlouva s Čínou přibližně za rok, a o nové se tak musí jednat už teď.
Zatímco Spojené státy pandy postupně ztrácí, Rusko před pár měsíci ke dvěma přišlo – a to poprvé po 62 letech. Jak Peking, tak i Moskva přitom mluvily o gestu znázorňujícím přátelství.
Jak je to s pandami ve světě?
Aktuálně jsou pandy k vidění ve zhruba třech desítkách zoologických zahrad po celém světě. V Evropě se jimi kromě Německa pyšní Nizozemsko, Rakousko, Belgie, Španělsko, Finsko, Velká Británie a Francie. Ta slavila chovatelský úspěch v roce 2017, kdy se v tamní zoo narodilo jedno pandí mládě.
Vyjma Číny patří k nejúspěšnějším chovatelům ohroženého druhu například Mexiko, kde se v posledních desítkách let narodilo už 8 medvíďat.
Méně pozitivní prvenství pak náleží Hongkongu, kde návštěva pand vyjde velmi draho – za vstupenku do tamní zoo s pandami dospělý člověk zaplatí více než 60 dolarů. Další příčky v tomto ohledu náleží Jižní Koreji, Finsku a Belgii.
Pandy a Česko
V Česku zřejmě pandy ještě dlouho neuvidíme. Téma se naposledy řešilo na podzim roku 2018, kdy vypukl spor mezi ředitelem pražské zoo Miroslavem Bobkem a prezidentem Milošem Zemanem. Ten měl podle Bobka o zapůjčení pand velkých požádat a neučinil tak.
Prezident Zeman na to reagoval tím, že by se rád přimluvil, kdyby o zápůjčce pand ředitel Bobek jednal s čínskými chovnými stanicemi. „Zažil jsem tolik lidí, kteří omlouvali vlastní neschopnost tím, že svůj neúspěch sváděli na druhé, že pan Bobek není výjimkou,“ řekl tehdy prezident v TV Barrandov.
Jak ale upozornil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), základním krokem je, aby hlava příslušného státu o pandy požádala čínského prezidenta.
Zoologická zahrada přitom měla na stavbu pavilonu pro pandy velké a langury čínské rozpracovaný projekt za 200 milionů. Nakonec z něj ale sešlo. Na dotaz Seznamu dnes vedení pražské zoo potvrdilo, že jednání o pandách velkých jsou mrtvá.
