Článek
Byl to nejpravděpodobnější scénář už od německé volební neděle 24. září. Strany krátce po hlasování začaly s „průzkumnými rozhovory“, při kterých debatovaly stranické špičky o tom, zda se o společné vládě má smysl bavit. Po pondělním souhlasu liberální FDP je teď už zase o něco jasněji: Německo se vydalo na cestu k „semaforové“ vládní koalici sociálních demokratů (SPD), Zelených.
Jednat bude 22 odborných skupin
Ve čtvrtek odpoledne začala oficiální jednání o koalici. Jestli půjde vše dobře, vláda pod vedením volebního lídra SPD Olafa Scholze má být hotova do Vánoc. Podrobná jednání o programu, na kterém se má takzvaná červeno-zeleno-žlutá koalice shodnout, budou trvat týdny. Leckdy složitý kompromis začne příští týden hledat na 22 odborných pracovních skupin.
V každé tematické skupině by měla mít každá ze tří stran až šest svých zástupců, odborníků na danou oblast. Podle ARD se do jednání zapojí na 300 politiků. Kolik kol jednání proběhne, není jisté, před čtyřmi lety jich ale při sestavování velké koalice SPD s CDU/CSU bylo 18. Oproti jednání v roce 2017 se teď formát koaličních vyjednání liší v rovném zastoupení vyjednavačů, nikoli podle volebních výsledků do Bundestagu.
Média odhadují, že jednání pracovních skupin budou trvat nejméně tři až čtyři týdny. Výsledky by pak měly shrnout hlavní vyjednávací týmy v koaliční smlouvě.
Najít shodu bude složité zejména v tématech daňové a finanční politiky, ochrany klimatu nebo migrace a budoucnosti plynovodu Nord Stream 2. Předběžný směr naznačili zástupci trojkoalice minulý pátek ve dvanáctistránkovém dokumentu.
Na čem už se strany shodly?
Shoda je například na zvýšení minimální mzdy na 12 eur za hodinu (306 korun), změně systému sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti nebo věku aktivního volebního práva.
Nově by si své poslance mohli vybírat lidé už od 16 let. Každý rok se má postavit nových 400 tisíc bytů. Neměly by se snižovat důchody ani prodlužovat věk odchodu do penze. Zůstat by také měla současná neohraničená rychlost jízdy po dálnicích.
Neměly by se zvyšovat daně, ale měla by zůstat zachována dluhová brzda. Dokument počítá se zákonem na ochranu klimatu a rychlejším odchodem od spalování uhlí.
Strany svorně tvrdí, že personální obsazení vlády se bude řešit až na samém konci. Jisté je to, že kancléřem bude sociální demokrat Olaf Scholz, ale „burza“ dalších jmen už, stejně jako v Česku, běží. Spolkovým ministrem financí se může stát šéf FDP Christian Lindner, ale o funkci mají zájem Zelení, konkrétně jejich spolupředseda Robert Habeck. Někteří politici trojkoalice už varovali, aby se v této fázi personálie neprobíraly – mediálně by totiž zastínily programové otázky.
Dva muži a jedna žena?
Řešit se zřejmě bude i blížící se volba hlavy státu, kterou v Německu vybírá parlament. Dosavadní sociálnědemokratický prezident Walter Frank-Steinmeier už oznámil úmysl kandidovat znovu a díky výsledkům zářijových parlamentních voleb má šanci na znovuzvolení.
Sociální demokraté budou kromě kancléře a prezidenta držet i další důležitou ústavní funkci: předsedu Spolkového sněmu. Parlamentní komoru by měla vést politička SPD Bärbel Basová. Poslanci budou o obsazení funkce hlasovat na ustavující schůzi Bundestagu 26. října.
Jméno Basové ale nebylo první volbou, nýbrž východiskem nepříjemné situace – do čela Bundestagu se chytal bývalý šéf poslaneckého klubu SPD Rolf Mützenich. To by ovšem znamenalo, že by v nejvyšších funkcích byli výlučně muži.
Basová má ve funkci vystřídat Wolfganga Schäubleho. Poslanec CDU, který v parlamentu zasedá už 49 let, zákonodárcem zůstává.
Jak dlouho budou jednání o nové německé vládě probíhat, není jasné. Všechny strany zdůrazňují, že by měla být vláda v úřadu nejpozději na konci roku. Před čtyřmi lety se ale jednání o velké koalici protáhla na 172 dní, tedy téměř půl roku. Nejkratší dobu skládali vládu po volbách v roce 1998 sociální demokraté a Zelení – hotovo měli během 30 dní.
Dosavadní rychlost jednání o nové německé koalici hraje do karet dosluhující kancléřce Angele Merkelové, respektive zaokrouhlení doby, kterou stráví ve své funkci. Pokud bude kancléřkou ještě 22. listopadu, v úřadu oslaví přesně 16 let – tedy plná čtyři funkční období. A jestli nová vláda nebude ani 17. prosince, Merkelová se stane vůbec nejdéle vládnoucí šéfkou německé vlády v historii. Primát dosud drží s 5870 dny Helmut Kohl.
Stále je ve hře i možnost, že se nakonec trojkoaliční „semaforovou“ vládu sestavit nepodaří. Alternativním scénářem by mohly být rozhovory Zelených, FDP a konzervativní CDU/CSU, případně ještě méně pravděpodobná velká koalice. Křesťanští demokraté skončili ve volbách druzí až za SPD. Kvůli slabému volebnímu výsledku se teď CDU potýká s vnitřní krizí a dojde v ní k personálním změnám.
