V Benátkách dokončují výstavbu kontroverzních protipovodňových bariér

Myšlenka ochrany Benátek před povodněmi, které město sužují každou zimu, vznikla již v 60. letech. Takzvaná Acqua alta, tedy vysoká voda, pravidelně zasahuje město od podzimu do jara. Minulý rok pak byla povodeň rekordní. Voda v listopadu 2019 dosáhla při přílivu až 1,87 metru. Bylo to nejvíce od roku 1966, kdy se hladina vody zvedla do výšky až 194 centimentrů. Zábrany by měly ochránit město před vysokou vodou, která by dosáhla až do tří metrů.

Benátský systém zábran nese název MOSE, tedy akronym z názvu Modulo sperimentale elettromeccanico (experimentální elektromechanický modul). Současně jde ale také o italskou verzi jména Mojžíš, který podle Bible přešel Rudé moře.

Projekt začal vznikat v roce 1987 a s výstavbou se začalo v roce 2003. Jeho dokončení se ale zpozdilo vlivem protestů ekologů, podle krterých systém poničí ekosystém benátské laguny. Výstavba se také prodloužila z důvodu korupčních afér.

Náklady na výstavbu byly původně vyčíslené na 1,6 miliardy eur. Vyšplhaly se ale minimálně na 5,5 miliardy. Podle italských médií by měla finální částka dokonce překročit 6 miliard eur (160 miliard korun).

V roce 2014 vyšetřovatelé odhalili stopu série úplatků. Podle italského premiéra Giuseppeho Conteho je ale čas na krok dál. „Je třeba se soustředit na cíl: měli bychom doufat, že to bude vše dobře fungovat,“ řekl podle serveru Deutsche Welle 10. června u příležitosti slavnostního testování systému. Současně doufá, že se podaří bariéry zprovoznit dříve, než v prosinci 2021, kdy má být systém připraven.

I přes zpoždení téměř jedné dekády vyjádřil benátský primátor na Twitteru spokojenost. Výstavbu považuje za „obrovský úspěch“ a výsledek „italské vynalézavosti“.

Úplné vysunutí bariér trvalo v testovacím režimu 97 minut. Podle italského deníku Il Metropolitano by se měl čas ve finální podobě projektu zkrátit na půl hodiny.

Podívejte se, jak systém MOSE funguje.