Článek
Coby předseda fotbalové asociace vedl Ivan Hašek krátce i českou reprezentaci, to už je ale 12 let. V posledních letech pracuje v arabském fotbalovém světě, vedl kluby v Emirátech, Kataru či v Saúdské Arábii. V létě ovšem přišla změna, když opustil klubový fotbal a převzal libanonskou reprezentaci.
„Ozval se mi kamarád Ali Feras. Je to manažer libanonského původu, který žije v Praze. A zeptal se mě, jestli bych měl zájem o místo u libanonského nároďáku. Asijskou kvalifikaci jsem docela sledoval, i proto, že hodně času trávím v Dubaji. Takže jsem v danou chvíli měl přehled o tom, jak ta dosavadní kvalifikace vypadala. Věděl jsem, že Libanon postoupil do další fáze, šance bojovat o světový šampionát byla pro mě samozřejmě lákavá, a tak jsme se díky Ferasovi a libanonské asociaci vlastně během chvilky domluvili,“ vypráví Hašek.
Asijská kvalifikace je několikastupňová. V takzvané druhé fázi obsadil Libanon druhé místo ve skupině za Korejskou republikou, když o bod předstihl Turkmenistán. Srí Lanka nebodovala a KLDR ze soutěže odstoupila.
„To samozřejmě Libanonu pomohlo a otevřela se mu tím šance dostat se do rozhodující fáze kvalifikace,“ shrnuje Hašek. První týmy ze skupin postupovaly přímo, k nim se připojovalo pět nejlepších týmů ze druhých míst. A na to páté místo se vmáčkl právě Libanon, o skóre lepší než Tádžikistán.
S videoanalytikem Jirkalem do Bejrútu
V tu chvíli se Libanon dostal mezi 12 nejlepších týmů asijské kvalifikace a začal se shánět po zahraničním trenérovi. Tím se stal český expert Ivan Hašek, který v minulosti vedl v Lize mistrů i pražskou Spartu, se Štrasburkem postoupil do Ligue 1. A trenérské zkušenosti sbíral i v japonském Kóbe.
V létě se tedy Ivan Hašek objevil v Bejrútu. „Nikdy předtím jsem tu nebyl. A zjistil jsem, že Libanon je nádherná země a Bejrút krásné město. Jen tady teď zrovna panuje ekonomická krize. Takže chybí pohonné hmoty, vypadává elektřina a internet. S tou elektřinou je to docela nepříjemné, když kvůli tomu třeba uváznete ve výtahu,“ zmiňuje Hašek lapálii, se kterou se už opakovaně setkal.
„Ubytovaný jsem v hotelu v sedmém patře a kolena už přeci jen trochu cítím,“ usmívá se 58letý bývalý československý reprezentant. „Míra Jirkal, který je tu se mnou, bydlí ve třetím patře, ten to má lepší,“ směje se Hašek. „Pomáhá mi s analýzou videa, každé dopoledne třeba pracujeme na rozborech hry soupeřů.“
Těmi jsou Írán, opět Korejská republika, Spojené arabské emiráty a Irák. „Na světový šampionát do Kataru postupují přímo první dva. Třetí týmy ze skupin čeká baráž a toho lepšího pak mezikontinentální baráž,“ vysvětluje Hašek systém.
„Už máme za sebou dlouhou cestu do Koreje. Ta druhá šestičlenná skupina je ohledně cestování ještě náročnější,“ poukazuje na sextet, ve kterém se sešly Austrálie, Saúdská Arábie, Omán, Japonsko, Vietnam a Čína. Jak známo, Austrálie hrává už několik let asijské soutěže, protože v rámci regionu Oceánie cítila, že se při slabší konkurenci nemůže sportovně příliš rozvíjet.
Z Asie postupuje na MS v Kataru, které se uskuteční v listopadu a prosinci příštího roku, domácí reprezentace automaticky a spolu s ní najisto i čtyři týmy z kvalifikace. Jak popsal Hašek, po dvou z každé z kvalifikačních skupin.
Třetí týmy ze skupin hrají proti sobě baráž na jedno utkání. A vítěz postoupí do kvalifikace, ve které jí bude vylosován soupeř z Oceánie, nebo ze Severní či Jižní Ameriky. Vzniknou dvě dvojice a jejich vítězové také pojedou na MS do Kataru.
Máčala s Bahrajnem ukázal, kudy na to
Podobnou mezikontinentální baráž o MS 2010 hrál před lety s Bahrajnem český trenér Milan Máčala. „Bylo to proti Novému Zélandu a bylo to hrozně těsné, o gól, Milan Máčala stál tehdy blízko obrovskému úspěchu a dodnes na to tady v regionu mnozí vzpomínají. Projít všemi těmi asijskými kvalifikacemi opravdu není žádná legrace, zápasů je spousta a vzdálenosti obrovské. Už to, že se tehdy do té finální baráže Bahrajn dostal, byl obrovský úspěch. A Milana Máčaly si tu ohromně váží,“ popisuje Hašek, kterému v hlavě nechybí sen na něco takového navázat.
Skupinu už s týmem rozehrál. „V Dubaji jsme hráli s Emiráty v devětatřicetistupňovém vedru 0:0. Pak se letělo deset hodin do Koreje. Máte jet leg a za 4 dny se hraje další zápas. Fyzicky i psychicky je to ohromně náročné, všechno ještě ztěžují opatření proti covidu, která mají speciálně v Koreji snad až nenormální,“ podotýká Hašek. V korejském Suwonu jeho tým podlehl 0:1. „Prakticky v poslední vteřině jsme měli obrovskou šanci na vyrovnání, škoda, že se to nepovedlo. Bod z Koreje by nám neskutečně moc pomohl,“ mrzí Haška.
„A už zkraje října hrajeme další zápasy venku, v Iráku a Sýrii. To je další nepříjemné specifikum, začínat čtyřmi zápasy na hřištích soupeřů,“ zmiňuje český trenér.
„Kvalifikace pokračuje v listopadu a pak nás v prosinci čeká Arabský pohár, který se bude hrát v Kataru. A bude to vlastně generálka organizátorů před mistrovstvím světa,“ těší se Hašek, že si jeho tým zahraje na stadionech připravených pro klání světové elity. „Ten turnaj se ale nekoná v termínu FIFA, takže tam všichni nasadí zejména mladé hráče ze svých ligových soutěží.“
Zrovna Libanon na „legionáře“, tedy působící v zahraničních ligách, docela sází. „Povolávám jich obvykle osm, z toho šest nebo sedm hrává v základní sestavě. Přijedou tři dny před zápasem, času něco s nimi udělat je málo, ale pracuje se s nimi skvěle. Jsou velmi hrdí na to, že jsou v národáku, atmosféra v mužstvu je výborná.“
Advocaat, van Marwijk, Bento… Skvělá společnost
Haškovi svěřenci se do Libanonu sjíždějí z mnoha stran. „Kluci působí třeba ve druhé švédské lize nebo v Japonsku, v Malajsii, pár jich přijíždí z nižších anglických soutěží. Hráče sledujeme pomocí aplikace Instat, v Libanonu sleduju domácí soutěž.“
Na začátku Haškova trenérského působení v Libanonu vyšla asociace trenérovi vstříc. „Na mé přání odložili dvě ligová kola. A tak jsme získali časový prostor odjet s hráči na soustředění do Turecka, vzali jsme tehdy s sebou i 11 kluků z olympijského výběru, abychom viděli možnosti do budoucna.“
V rámci bojů v kvalifikační skupině se Ivan Hašek potkává s opravdu velkými trenérskými jmény. Emiráty například vede belgický expert Bert van Marwijk, který v minulosti působil namátkou ve Feyenoordu, Dortmundu, Hamburku nebo na reprezentačních lavičkách Nizozemska, Saúdské Arábie či Austrálie.
Nizozemského kouče Dicka Advocaata si nejspíš čeští fanoušci pamatují zejména jako velkého poraženého z utkání Eura 2004. V jeho životopise ale najdete spoustu zajímavých položek. Eindhoven, Feyenoord, Rangers, Zenit Petrohrad, Mönchengladbach, Sunderland, Fenerbahce… Z reprezentačních týmů i Rusko, Srbsko či Korea.
„Současným trenérem korejské reprezentace je Paulo Bento, ten působil ve Sportingu nebo u portugalského národního týmu,“ doplňuje výčet Ivan Hašek. „Pro mě je to samozřejmě obrovská zkušenost setkávat se tu s takovými velikány. A jeden z důvodů, proč tady jsem. Když se objevila šance hrát o mistrovství světa, tak jsem to prostě musel zkusit.“
Věří Šilhavého týmu, fandí Spartě
Ivan Hašek sleduje z dalekého Libanonu i české fotbalové dění. „Když funguje internet, tak českou ligu sledujeme, viděl jsem i pár utkání evropských pohárů s českými účastníky.“ Coby legenda Sparty přispěl Hašek i svým názorem před blížícím se derby. „Slavia je asi favoritem, ale jak víme, favorit to v derby nikdy jednoduché nemá. Jako sparťan bych byl samozřejmě rád, kdyby se už Letenským podařilo ukončit rivalovu nadvládu a vrátit všechno zase do normálních kolejí.“
Trenérem Libanonu se stal Ivan Hašek v půli července. Takže mu ani fotbalový „převrat“ na Strahově, tedy ve vedení Fotbalové asociace ČR, není neznámý. „Jsem především rád, že k těm změnám došlo v rámci celého hnutí. Celé se to trošku někam posunulo a já věřím, že bude líp a že se v Česku začne fotbal dělat podobným způsobem jako v zahraničí, že věci naberou a udrží správný směr.“
Myšlenka, že by se na MS v Kataru mohl potkat třeba i v přímém souboji s českou reprezentací, Ivana Haška docela pobavila. „Český nároďák samozřejmě sleduju a klukům postup do Kataru přeju a fandím jim. Myslím, že tahle generace má velkou šanci se na turnaj dostat, rozhodne, jak se jim bude dařit v jarní baráži, jestli nebudou zranění a tak podobně. A co se týče libanonského týmu, který vedu… Byl by to asi zázrak, kdybychom na turnaj postoupili. Ale zázraky se občas dějí. A já jsem tady pro to, abych to zkusil.“
