Článek
Zadržená premiérka Barmy Su Ťij vyzvala obyvatele k „pasivní rezistenci“. Masové protesty se tak nekonají, lidé ale dávají najevo svůj odpor na ulicích troubením klaksonu nebo třískáním do hrnců, pánví a dalších kuchyňských náčiní.
Pětapadesátimilionové zemi na jihu Asie hrozí návrat k vojenské diktatuře, která tam panovala před nástupem premiérky Aun Schan Su Ťij.
Barmská armáda v pondělí provedla vojenský převrat a vyhlásila v zemi na rok výjimečný stav.
Armáda uvěznila nositelku Nobelovy ceny míru, stejně tak jako některé další představitele vládnoucí Národní ligy pro demokracii (NLD).
Zatčení politici čelí obviněním, jež lidskoprávní organizace označují za nepodložená.
Armáda převrat zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil zahájit vyšetřování nesrovnalostí.
Dění v zemi odsoudila řada států i organizací.
Generální tajemník OSN António Guterres ve středu večer vyzval k vytvoření tlaku na barmskou armádu.
„Uděláme, co je v našich silách, abychom mobilizovali veškeré klíčové aktéry a mezinárodní společenství a vytvořili dostatečný tlak na Barmu, a zajistili tak, že tento převrat neuspěje,“ uvedl Guterres v rozhovoru s listem The Washington Post.
„Po volbách, u kterých se domnívám, že se konaly normálně, je to absolutně nepřijatelné,“ dodal šéf OSN.
O společném stanovisku jedná i Rada bezpečnosti OSN, která se z iniciativy Británie zabývala návrhem převrat odsoudit a armádu vyzvat k respektování lidských práv a propuštění zadržených.
Takové stanovisko však musí schválit všichni členové Rady a hrozí, že s ním nebudou souhlasit Rusko a zejména Čína, které mají právo veta.
Barmští protestující se třemi vztyčenými prsty. Gesto vypůjčené z fantasy trilogie Hunger Games si přivlastnili už thajští protestující v roce 2014. Gesto se stalo symbolem odporu proti vojenskému režimu.
