Článek
Nový Jižní Wales je takový australský Hobitín. V loňském roce ho sice zasáhly silné požáry, v porovnání se zbytkem Austrálie tam ale panuje mírné podnebí. Ve vzduchu je stále cítit nasládlá vůně eukalyptů, ulicemi měst se prohání pestrobarevní ptáci. Lidé chodí ráno před prací surfovat, večery zase tráví u rozpálených grilů se sklenkou vína či vychlazeným pivem.
Zdánlivě idylický stát se ale potýká s celou řadou pro Středoevropany těžko představitelných přírodních problémů. Při jízdě autem po setmění je třeba dávat pozor na „sebevražedné“ klokany, které na silnici láká světlo spolu s teplem. Na jaře zase hrozí útok z nebes, straka modrá tak neohroženě brání své mladé.
This slow-mo video of a magpie swooping a cyclist three times is both amazing and terrifying at the same time 😱🚴
— ABC Brisbane (@abcbrisbane) September 11, 2018
📹: Luke Berkelmans pic.twitter.com/ZiGrENok9a
V moři číhají žraloci, hadi a pavouci jsou takřka všude. Přírodou sužovaní Australané teď přišli o klid i ve svých vlastních domovech. Tedy alespoň v těch, kteří si postavili přímo na útesech.
Zuřící moře donutilo obyvatele z více než 40 rezidencí k rychlému úprku. Na luxusní vily, stojící na útesech poblíž populární pláže Wamberal, se minulý týden valily několikametrové vlny. Pobřežní eroze jich několik vážně poškodila, hrozilo úplné zřícení.
Přírodní živel za sebou zanechal podemleté terasy, rozbitá schodiště a trosky domů.
Majitelé nejvíce ohrožených domů byli evakuováni. Během odlivu měli asi dvě hodiny na to, aby sbalili to nejnutnější, pak museli pryč. Tamní radnice v domech vypnula vodu, elektřinu a plyn. Celá oblast je oplocená, lidé by se jí měli vyhýbat. Zatím není ani jasné, kdy se budou moci vrátit. Nyní jsou v péči sociálních pracovníků a cítí se zrazeni.
Pomoc podle nich přišla pozdě a byla chabá. Obvinili proto místní radnici, že problém zlehčovala a nepřijala potřebné kroky k řešení dlouhodobého problému, na který upozorňovali několik let. Na radnici měli opakovaně lobbovat za výstavbu mořských stěn, které by oblast bydlení ochránily před působením přílivu, vln nebo tsunami.
„Teď není čas na vzájemné obviňování,“ zareagovala starostka města Lisa Matthewsová. „Abychom dosáhli dlouhodobého řešení, musíme spolupracovat,“ stojí v prohlášení, které uveřejnila. Ve výstavbě mořské stěny místním podle textu nehodlá bránit, pokud si ji sami zaplatí.
„Nemáme v ně (místní politiky) žádnou důvěru. Už deset let nás klamou, to je pak těžké,“ prohlásil pro australskou televizní stanici Nine News Chris Rogers, jeden z lidí, kteří museli opustit své domovy. Připadá mu také ironické, že radnice vyzývá ke spolupráci, ale na stavbě stěny se nechce finančně podílet. Podrobněji se možností začala zabývat teprve v loňském roce, silné bouře ale oblast devastují už od 70. let.
Lidé se pokoušejí na poslední chvíli svah zpevnit.
Nebezpečí se týká i dalších měst. Podle informací australské vlády ohrožuje pobřežní eroze způsobená změnami klimatu až 39 tisíc domů po celé zemi a 50 procent veškerého písečného pobřeží Austrálie.
Klimatické změny způsobují extrémní výkyvy počasí a zvyšují hladinu světových oceánů. Pláže jsou obvykle dynamická prostředí, podoba jejich břehů se s časem proměňuje. Lidé tyto přírodní procesy výstavbou narušují, pláže ztrácí přirozenou schopnost posunu a obměny písku.
Podle nové studie, publikované v prestižním vědeckém časopise Nature, by do konce století mohla zmizet až polovina všech písečných pláží po celém světě. Jen do roku 2050 bude mnoho z nich vypadat úplně jinak než dnes, asi 15 procent totiž čelí vážné erozi.
Typická plážová města, jako třeba floridské Miami, se přírodním procesům zuby nehty brání. Na pláže dováží tuny písku, staví mořské stěny a vlnolamy. Podle vědců to ale není dlouhodobě udržitelné řešení. Jak kvůli finančním nákladům, tak kvůli změnám, které podle nich nevyhnutelně nastanou.
