Článek
Arménský parlament dnes zvolil novým premiérem opozičního předáka Nikola Pašinjana, který byl jediným kandidátem. Nutnost volby předsedy vlády vyvstala poté, co předchozí šéf kabinetu Serž Sargsjan v dubnu odstoupil pod tlakem masových protestů. Pokud by Pašinjan dnes zvolen nebyl, čekaly by zemi předčasné volby.
Pašinjan podle agentury Reuters získal ve 105členném zákonodárném sboru podporu 59 poslanců, 42 hlasovalo proti. Ke zvolení Pašinjan potřeboval, aby pro něj hlasovalo alespoň 53 zákonodárců.
Video: Komentátoři přirovnávají situaci v Arménii k další „sametové“ revoluci. Jak lid donutil Sargsjana k odstoupení?
Video: Milan Šíma
Vůdce protivládních protestů v projevu v parlamentu před hlasováním podle agentury TASS mimo jiné slíbil, že stane-li se premiérem, jednou z priorit jeho vlády bude upevňování vztahů s Evropskou unií a snaha dosáhnout bezvízového režimu s unijními státy. Hodlá také dodat nový impulz vztahům s USA a rovněž dál rozvíjet vztahy s Čínou a Indií. Už před první volbou premiéra, která před týdnem skončila neúspěšně, Pašinjan ujistil, že na vztazích s Ruskem nehodlá nic měnit.
Arménie je blízkým spojencem Ruska a na arménském území jsou ruské základny. Moskva sleduje dění v této zemi s obavami, aby Arméni podobně jako občané Gruzie a Ukrajiny po masových demonstracích nezvolili vůdce, který by se odvrátil od spolupráce s Ruskem.
Krize v Arménii vypukla v polovině dubna, kdy začaly protesty proti snaze dlouholetého prezidenta Sargsjana uchovat si moc. Sargsjan byl v čele státu deset let a před přestupem do premiérského křesla nechal změnit ústavu, aby výkonnou moc přenesl z rukou prezidenta na šéfa vlády. Premiérem byl zvolen 17. dubna, ale o šest dní později rezignoval.
