Článek
Arménie prožívá vážnou politickou krizi v důsledku masových protivládních demonstrací. Jejich účastníci v pondělí dosáhli odchodu premiéra Serže Sargsjana a chtějí, aby vládu vedl opoziční předák Nikol Pašinjan.
Sargsjan, který se role premiéra ujal v letos dubnu, pouhý týden po deseti letech v úřadu prezidenta, loni prosadil zrušení prezidentského systému a jeho nahrazení systémem parlamentním. Podle opozice tak měl v úmyslu i nadále ovládat arménskou politiku.
Opozice sice v pondělí přiměla Sargsjana k odchodu z čela vlády, ale v protestech hodlá pokračovat, aby dosáhla vypsání předčasných voleb. Sargsjanova dosud vládnoucí Republikánská strana má totiž v parlamentu nadále většinu 58 ze 105 poslanců, a proto si chce udržet funkci předsedy prozatímní vlády, která zemi dovede k předčasným volbám.
Prezident Armen Sarkisjan má v úmyslu jednat se všemi politickými silami o cestě z krize. Opozice ale v Jerevanu už od čtvrtečního rána pokračuje v akcích občanské neposlušnosti. Demonstranti podle místních médií zablokovali několik ulic v centru metropole a dožadují se zvolení Pašinjana premiérem.
Pašinjan, který vyzval demonstranty, aby dopravu ve městě neblokovali a zachovali pořádek, už podle médií jednal s některými představiteli politických stran s cílem dosáhnout podpory při hlasování parlamentu o novém předsedovi vlády.
Ve středu večer také navštívil ruskou ambasádu v Jerevanu. Z tohoto důvodu také ve středu odletěl do Moskvy ke konzultacím představitel současné vlády, ministr zahraničí Edvard Nalbandjan. Přestože jsou protesty nenásilné, převrat může ohrozit stabilitu Arménie. Tato země je významným ruským spojencem v regionu, který už desítky let trápí konflikt mezi Arménií a Ázerbajdžánem. Kreml uvedl, že se ruský prezident Vladimir Putin se svým arménským protějškem Armenem Sarkisjanem shodl na klidném a nenásilném řešení situace.
Podobné protestní akce jako v Jerevanu se současně konají i v několika dalších arménských městech, jsou mezi nimi Gjumri, Vanadzor, Artašat a Maralik.
