V americkém Senátu startuje další soud s Trumpem. O co vlastně jde?

Pátého února roku 2020 osvobodila horní komora amerického Kongresu tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Šlo o první proces impeachmentu proti Trumpovi, třetí v americké historii.

O rok a několik dní později se v americkém Senátu opět řeší ústavní žaloba. A opět vůči Trumpovi – prvnímu exprezidentovi, který čelí impeachmentu. Změnily se ovšem okolnosti. V Senátu už nemají většinu republikáni a po listopadových prezidentských volbách má i Bílý dům jiného šéfa, demokrata Joea Bidena.

Jednání o ústavní žalobě v Senátu, tedy finální fáze impeachmentu, odstartuje v úterý v sedm večer středoevropského času. Zopakujte si, o co vlastně v tomto politickém procesu jde.

Demokratičtí členové Sněmovny reprezentantů předložili usnesení o ústavní žalobě dolní komoře Kongresu 11. ledna. Reagovali tak na události, k nimž došlo 6. ledna na půdě amerického Kapitolu, tedy na násilné protesty a nepokoje příznivců tehdy odcházejícího prezidenta Trumpa. Podle demokratů k násilnostem a útoku na Kongres, který v té době schvaloval výsledky prezidentských voleb, vyzval právě Trump.

Hlasováním ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu demokraté, usnesení prošlo 13. ledna. Pro bylo i deset z celkem 210 republikánských členů dolní komory.

Oficiálně jednání o impeachmentu zahájil americký Senát v úterý 9. února v jednu hodinu odpoledne místního času. První čtyři hodiny budou senátoři jednat a poté hlasovat o ústavnosti celého procesu v případě, že jde o prezidenta, jenž už není ve funkci. Při tomto hlasování stačí prostá většina senátorů, kterou nyní drží demokraté.

Všichni zúčastnění se také dopředu dohodli na tom, že by měl být proces co nejrychlejší. Podle listu The New York Times mají žalující strana i obhájci na argumentaci – hlavní část procesu, jež má začít ve středu – každý 16 hodin. Trvat bude podle amerických médií nejméně do pátku. Ve finálním hlasování o vině či nevině Donalda Trumpa budou senátoři hlasovat nejspíš příští týden.

Protože Trump již není v prezidentské funkci, hrají teď demokraté o to, aby mu zabránili v potenciální budoucí kandidatuře do vysoké federální funkce. Chtějí se tak ujistit, že „k podobnému útoku (jako 6. ledna) na americkou demokracii a ústavu už nikdy nedojde“. Jak řekl demokrat Jamie Raskin ze Sněmovny reprezentantů, který stojí v čele žalující strany.

Ústavní žaloba má jen jeden bod – podle demokratů exprezident své příznivce vyzval k útoku na Kapitol, což vedlo k nepokojům s pěti oběťmi na životech. Žalující strana využije jako důkaz videa z násilných protestů, záznam Trumpova projevu k demonstrantům i výpovědi těch, kteří zaútočili na Kongres a „následovali tak prezidentovu výzvu“.

Podle Jima Rutenberga z NYT se demokraté ve své strategii neomezí pouze na lednové události, které šokovaly nejen Ameriku. Vystaví svou argumentaci na tom, že Trump zpochybňoval kredibilitu voleb nejen po volební noci, ale ještě před jejich začátkem.

Trumpův právní tým chce argumentovat mimo jiné tím, že je neústavní soudit bývalého držitele úřadu. V tomto případě půjde o slovíčkaření – americká ústava praví, že impeachmentem lze amerického prezidenta zbavit funkce a možnosti budoucí kandidatury.

Trumpovi právníci to postaví tak, že obviněný prezident musí být podle ústavy v době soudu ve funkci. Podle 144 amerických odborníků na ústavní právo, kteří v pátek zveřejnili otevřený dopis, je však takový argument neplatný.

Exprezidentova obhajoba bude z velké části opřená o první dodatek americké ústavy, konkrétně o svobodu projevu. Tak chce právní tým podle Ruternberga obhájit Trumpovu přinejmenším vášnivou rétoriku směrem k jeho příznivcům 6. ledna i zpochybňování volebního procesu.

Mimochodem kroky, které už v konečném důsledku Spojené státy stály podle analýzy listu The Washington Post nejméně 519 milionů dolarů (cca 11 miliard korun). Jde o finance za soudní procesy, opravy, bezpečnostní opatření a další.

Po listopadových, respektive dodatečných lednových volbách do Kongresu mají v Senátu těsnou většinu právě demokraté. Aby impeachment prošel, musely by proti Trumpovi hlasovat dvě třetiny senátorů.

V přepočtu jde tedy o 67 hlasů, na což Demokratická strana nedosáhne. Celkem má Senát 100 členů a obě strany drží shodný počet křesel – padesát. Rozhodující hlas tak, co se prosté většiny týče, připadá demokratické viceprezidentce Kamale Harrisové. Je možné, že se na stranu demokratů přidá i několik republikánů. (Loni v únoru se přidal pouze republikánský senátor Mitt Romney z Utahu.) Velice pravděpodobně jich však nebude tolik, aby Senát shledal Trumpa vinným.